Diskuse:Loretánská kaple v Horšovském Týně

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 8 lety od uživatele Alena.pok v tématu „Zmínky o kapli v knize Jana Bukovského

Zmínky o kapli v knize Jana Bukovského[editovat zdroj]

Str.24: .. nebo Krištof ml. z Lobkovic, který dal na památku svého putování do Loreta vystavět loretánský kostelík v Horšovkém Týně (dál zde jen HT) v roce 1584 (pozn.2). Zdá se, že HT kaple byla první loretou v Čechách. (pozn.2: Schaller v Topographii XII. str.104 se zmiňuje o nápise na zbořené kapli: “Léta od narození božího 1584. Wegmeno swate a nerozdilne Trogicze, a Chwale Blahoslawene Pannie Marigy rodicze Božy genž slowe z Loretu, založen a wystawen gest tento kostelik nakladem urozeneho pana Kristofa Mladschiho z Lobkowicz na Teynie Horssowskem, Bilinie a Tachowie, geho Milosti Czysarske rady komornika a Kralowsdwy Czeskeho neywissiho kammarmeistra, a tuto na pamatku putowani sweho do zemie Wlaske k Pannie Marigy w Loretu, kdežto znamenite diwowe a zazrakowe se diegy pržy lidech kteržyž na to místo ze wsseho kržestianstwa putugy, tež aby swe pržipowiedi, kterauž se gest zawazal, zadost uczinil.”)

Str. 27: lokace kaple na mapě ČR.

Str. 29: Zbořením zanikly loretánské kaple v HT,..

Str. 63: Zatím není známo, jak vypadala nejstarší Loretánská kaple v českých zemích v HT. Jisté je, že dnešní vyhlídkový gloriet oktogonálního půdorysu, zvaný “na Loretě”, nemá s původní kaplí nic společného. Centrální stavbu rozděluje uvnitř plochý strop do sraženého přízemního prostoru a do patrového vyhlídkového sálu, přístupného pouze po vnějším schodišti. Rozmístění oken a jejich tvar nenasvědčuje vůbec stavbě sakrálního charakteru (pozn.47). Gloriet, členěný na nárožích toskánskými piastry ve vysokém řádu, pochází z roku 1800, těsně po zániku naší první loretánské kaple. (pozn.47: Podružný přízemní prostor osvětlují čtvercová okna v každé z osmi obvodových zdí. V patře nad nimi nastupují vysoká, půlkruhem ukončená okna hlavního prostoru glorietu – vyhlídkového sálu.

Str. 88: Na mírně stoupajícím návrší nad zámkem stávala i první naše loreta v HT. Malba na zámku z konce 17. století zachycuje kapli na kraji zámecké obory, na místě dnešního vyhlídkového pavilonu.

Str. 145: Tuto patrně první Loretu na našem území dal postavit na památku svého putování do italského Loreta Kryštof ml. z Lobkovic. Loretánská kaple stávala na kraji zámeckého parku. V roce 1787 byla v souvislosti s reformami Josefa II. zbořena.

Bukovský, Jan. Loretánské kaple v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. 161 s. ISBN 80-7277-015-2. --Alena Pokorná (diskuse) 12. 5. 2015, 06:20 (CEST)Odpovědět