Přeskočit na obsah

Lipolt I. Krajíř z Krajku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lipolt I. Krajíř z Krajku
Vojenský hejtman Českých Budějovic
Ve funkci:
1420 – 1432
PanovníkZikmund Lucemburský
Moravský zemský hejtman
Ve funkci:
1425 – 1425
PanovníkZikmund Lucemburský
PředchůdcePetr z Kravař a na Strážnici
NástupceHašek z Valdštejna
Vojenská služba
SlužbaČeské královstvíČeské království České království
Hodnostvojenský hejtman
Bitvy/válkyBitva o Tábor
Bitva u Panského Boru
Bitva u Světlé
Bitva u Bejdova

Narození1370
Úmrtí13. září 1433 (ve věku 62–63 let)
Rakouské vévodstvíRakouské vévodství Rakouské vévodství
Místo pohřbeníVídeň
ChoťAnna z Meziříčí
RodičeKonrád II. Krajíř z Krajku († 1399), ?
DětiVolgfang Krajíř z Krajku
Příbuzníbratr: Jan I. Krajíř z Krajku
Konrád III. Krajíř z Krajku
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Lipolt I. Krajíř z Krajku (před 137013. září 1433) byl český šlechtic, vojenský hejtman a válečník z rodu Krajířů z Krajku. Proslul zejména jako účastník bojů husitských válek proti husitům. Vlastnil a rozšiřoval rodová panství v jihovýchodních Čechách, rovněž vlastnil statky v Korutanech. Roku 1425 zastával úřad moravského zemského hejtmana.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze starého šlechtického rodu Krajířů z Krajku, původem pocházejících ze Slovinska. Byl nejstarším ze synů Konráda II. Krajíře z Krajku († 1399)[1] a jeho manželky. Otec přišel do Čech z Korutan jako dvořan krále Václava IV., od roku 1380 zde zastával úřad nejvyššího hofmistra a 1381 získal hrad Landštejn a Novou Bystřici.[2] Rovněž byl klíčovou postavou k uskutečnění sňatku mezi anglickým králem Richardem II. a Annou Lucemburskou, sestrou Václava IV., a vedl při té příležitosti poselstvo do Anglie, kde je Lipolt připomínán jako účastník.[1] Po otcově smrti roku 1399 zdědili s bratry rodový majetek.

Okolo roku 1400 vedl spory s Rožmberky a pány z Hradce, a proto Jan mladší z Hradce město i hrad Bystřici dobyl a vrátil je zpět až po uzavření příměří roku 1405.[1] Jakožto rada doprovázel korutanského a štýrského vévodu Arnošta spolu s dalšími 24 šlechtici na pouti do Svaté země v letech 1412–1415.[1]

Husitské války

[editovat | editovat zdroj]

Od začátku husitských válek bojoval na katolické straně císaře Zikmunda proti husitům. V dubnu 1420 byl králem jmenován vojenským hejtmanem Českých Budejovic,[3] téhož roku pak došlo k vypálení Nové Bystřice husity.[4] Vlastnil v té době také hrad Frejštejn.[5] V regionu se pak účastnil několika bitev s husity, mj. bitvy o Tábor, dobytí a vypálení hradu Lomnice nad Lužnicí roku 1421 či bitvy u Panského Boru, po které byly vojsky Jana Žižky zajaty jeho choť a dcera. Roku 1425 byl jmenován moravským zemským hejtmanem. S husity bojoval také v Rakousích, mj. roku 1431 s nimi svedl vítěznou bitvu u Bejdova. Roku 1432 Zikmund potvrdil rodu status svobodných říšských pánů.

Lipolt I. Krajíř z Krajku zemřel 13. září 1433,[6] patrně na území Rakous. Pohřben byl ve Vídni.[1] Rodová panství po jeho smrti přebral bratr Jan.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lipolt Krajíř of Krajek na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e REITINGER, Lukáš. Lipolt Krajíř z Krajku ve víru husitských válek. www.academia.edu. Dostupné online [cit. 2022-07-13]. 
  2. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Táborsko. Svazek IV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 362 s. Kapitola Bystřice Nová zámek, s. 156. Dále jen Sedláček. 
  3. PLETZER, Karel. Encyklopedie Českých Budějovic: husitská revoluce [online]. [cit. 2021-03-18]. Dostupné online. 
  4. Nová Bystřice - Ingtours. www.ingtours.cz [online]. [cit. 2022-07-13]. Dostupné online. 
  5. Hrad Frejštejn patřil Krajířům z Krajku. www.turistickelisty.sportovnilisty.cz [online]. [cit. 2022-07-13]. Dostupné online. 
  6. Krajíř z Krajku Lipolt | Vševěd.cz. encyklopedie.vseved.cz [online]. [cit. 2022-07-13]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • NOVÁK, Josef. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století, XIV: Politický okres Jindřicho-Hradecký. V Praze: Nákladem Archaeologické kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1901. s. 8
  • NOVÁKOVÁ, Stanislava. Krajířové z Krajku: z Korutan do zemí České koruny. České Budějovice: Veduta, 2010. s. 16. ISBN 978-80-86829-51-7.
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Táborsko. Svazek IV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 362 s. Kapitola Bystřice Nová zámek, s. 154–164. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]