Letecký souboj nad Merklínem

Letecký souboj nad Merklínem
	konflikt: studená válka
Trvání	10. března 1953
Místo	Merklín, Český les, československý vzdušný prostor
Souřadnice	49°33′38″ s. š., 13°11′52″ v. d.
Výsledek	československé vítězství
Strany
Československo	USA
Velitelé
Jaroslav Šrámek	G. A. Brown
Síla
2 MiG-15	2 F-84 Thunderjet
Ztráty
žádné	1 Thunderjet sestřelen
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Letecká bitva nad Merklínem byl střet dvou československých stíhaček MiG-15 a dvou amerických stíhaček F-84 Thunderjet 10. března 1953. Šlo o první vzájemný střet USAF a československého letectva během studené války. Během střetu se poručíku Šrámkovi povedlo sestřelit jeden americký letoun.

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

V roce 1948 se dostali v Československu k moci komunisté. Tehdy již začínala studená válka mezi SSSR a USA. Československo se ocitlo na straně východního bloku. Spojené státy a Sovětský svaz se v tomto období chovaly, jako kdyby mezi nimi trval ozbrojený konflikt, i když šlo spíše o ekonomické soupeření. Přesto že ke skutečnému vyhlášení války nedošlo, často docházelo ve vzdušném prostoru k střetům mezi letouny obou stran.

USA si v západním Německu vytvořily vojenské základny a jejich letouny, které byly v této době již proudové, často přelétaly nad území Československa, i když většinou neúmyslně.^[1] Některé však měly nad československým územím výzvědné úkoly.

Československé letectvo nemělo prostředky těmto přeletům zabránit nebo proti nim nějak zasáhnout. Radarová zařízení z dob druhé světové války byla poměrně zastaralá. Standardní stíhací letoun v československém letectvu Avia S-199 by v případě střetu s americkými proudovými letouny neměl příliš velkou šanci na úspěch. Byl náročný na ovládání a šlo pouze o klon německého Messerschmitt Bf 109G.

Situaci změnil až vývoj nových zbraní v SSSR. V roce 1950 koupilo Československo do výzbroje proudové letouny MiG-15. Na začátku svého působení byly označeny jako S-102. Plně se rovnaly americkým letounům, ale vyžadovaly delší výcvik pilotů. Teprve roku 1952 mohly být nasazeny k obraně hranic.

Střet[editovat | editovat zdroj]

Piloti Jaroslav Šrámek (byl zároveň velitel roje) a Milan Forst měli 10. března 1953 nacvičovat letecký útok. Ve svých letounech vzlétli ve tři čtvrtě na jedenáct dopoledne.

Ve vzdálenosti 35 kilometrů od státní hranice narazili na dva americké letouny typu F-84E Thunderjet, letící v nižší výšce než oni sami. Poručík Šrámek informoval o Američanech velitelské stanoviště a dostal rozkaz vypálit výstražnou dávku, jež měla přimět Američany přistát na československém letišti. Poté uvedl svůj MiG do sestupného letu a zatáčky. Američané reagovali tím, že se rozdělili. Šrámek sledoval vedoucí letoun a vystřelil varovnou salvu. Americký letoun se přesto snažil uniknout do Německa. Šrámek tedy dostal rozkaz letoun sestřelit. První salva zasáhla stroj ze vzdálenosti 300 metrů. Z Thunderjetu vyšlehly plameny a pilot G. A. Brown (který byl mimo jiné veteránem korejské války^[2]) se musel katapultovat. To již byl 58 km nad německým územím. Tím byla bitva skončena.

Následky[editovat | editovat zdroj]

Tento střet zmenšil počet amerických přeletů přes československou státní hranici a američtí letci si od té doby dávali větší pozor. Šlo o první vzájemný střet. Brzy poté Američané obvinili Československo, že českoslovenští piloti napadli americké letadlo nad německým územím, po této události se navíc vyostřily diplomatické vztahy mezi Československem a USA.^[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ MACOUN, Jiří. Významné bitvy v Čechách a na Moravě. Brno: Computer Press, 2007. ISBN 978-80-251-1478-0. S. 83.
↑ ŠRÁMEK, Jaroslav. Vzpomínky pilota : účastníka incidentu československých a amerických bojových letounů, při kterém sestřelil veterána korejské války. Cheb: Svět Křídel, 2010. ISBN 978-80-86808-80-2. Text na obálce.
↑ ŠRÁMEK, Jaroslav. Vzpomínky pilota : účastníka incidentu československých a amerických bojových letounů, při kterém sestřelil veterána korejské války. Cheb: Svět Křídel, 2010. ISBN 978-80-86808-80-2. S. 35–36.

[1] MACOUN, Jiří. Významné bitvy v Čechách a na Moravě. Brno: Computer Press, 2007. ISBN 978-80-251-1478-0. S. 83.

[2] ŠRÁMEK, Jaroslav. Vzpomínky pilota : účastníka incidentu československých a amerických bojových letounů, při kterém sestřelil veterána korejské války. Cheb: Svět Křídel, 2010. ISBN 978-80-86808-80-2. Text na obálce.

[3] ŠRÁMEK, Jaroslav. Vzpomínky pilota : účastníka incidentu československých a amerických bojových letounů, při kterém sestřelil veterána korejské války. Cheb: Svět Křídel, 2010. ISBN 978-80-86808-80-2. S. 35–36.

[1]

[2]

[3]

České konflikty po druhé světové válce

1945–1948	válka s banderovci (Akce B) (1945–1947) • Československo-polské pohraniční spory (1945–1947) • Vysídlení Němců z Československa (1945–1947) • Přesídlení Maďarů do českých zemí (1945–1947) • Únor 1948

1948–1989	Akce DI (Důverné-Izrael) 1947-1949 • Československý protikomunistický odboj (Skupina bratří Mašínů, Černý lev 777, Světlana, Jarmila) • korejská válka (1950–1953) (Československá vojenská a následně civilní nemocnice v Severní Koreji (1952–1956), Repatriační komise neutrálních států (RKNS) (1953–1954), Dozorčí komise neutrálních států (DKNS) (1953–1993)) • Letecký souboj nad Merklínem (1953) • Plzeňské povstání (1953) • Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa (boj o Československý rozhlas, Incident u holešovských kasáren) (1968) • Protesty v Československu v letech 1968–1969 • Operace Krkonoše (1980) • Sametová revoluce (1989)

1989–současnost	občanská válka v Angole (mírové mise OSN UNAVEM I (1989-1991) a UNAVEM II (1991–1992)) • válka za nezávislost Namibie (mírová mise OSN UNTAG (1989–1990)) • válka v Zálivu (Československý protichemický prapor v Perském zálivu) (1990–1991) • mírová mise OSN UNGCI (1991–2003) • mírová mise OSN UNIKOM (1991–1993) • válka v Jugoslávii (mírové mise OSN UNPROFOR (1992–1995), UNCRO (1995–1996), UNPREDEP (1995–1999), UNTAES (1996–1998) a UNMOP) (1996–2002); mírové mise NATO IFOR (1995–1996/1997), SFOR (1996/1997–1998) a SFOR II (1998–2004), mírová mise EU operace Althea (2007–2008; 2010–současnost)) • občanská válka v Somálsku (mírová mise OSN UNOSOM I (1992–1993)) • občanská válka v Tádžikistánu (mírová mise OSN UNMOT (1994–2000)) • válka v Abcházii (1992–1993) (mírová mise OSN UNOMIG (1994–2009)) • občanská válka v Mosambiku (mírová mise OSN ONUMOZ (1993–1995)) • první občanská válka v Libérii (mírová mise OSN UNOMIL (1993–1997)) • občanská válka v Sieře Leoně (mírová mise OSN UNAMSIL (1999–2005)) • válka v Kosovu (mírové mise OSN UNMIK (1999–současnost); mírové mise NATO AFOR (1999) a KFOR (1999–2011)) • druhá válka v Kongu (mírové mise OSN MONUC (2000–2010/2011) a MONUSCO (2010/2011–současnost)) • eritrejsko-etiopská válka (mírová mise OSN UNMEE (2001–2008)) • druhá občanská válka v Libérii (mírová mise OSN UNMIL (2003–2008)) • občanská válka v Makedonii (mírová mise NATO Operace Essential Harvest neboli Task Force Harvest (TFH) (2001)) • Operace Trvalá svoboda v Kuvajtu (2002–2003) • válka v Afghánistánu (mise NATO ISAF (2002–2003; 2004–2014) a RS (2015–současnost); mírová operace OSN UNAMA (2008-současnost)) • válka v Iráku (2003–2009) • humanitární operace NATO v Pákistánu Winter Race (2005–2006) • občanská válka v Čadu (2005–2010) (mírová operace EU EUFOR Tchad/RCA) • mise NATO Baltic Air Policing (2009; 2012–2013; 2019) • mírová mise EU Operace Atalanta (2010–současnost) • mezinárodní mírová operace MFO (2010–současnost) • válka v Mali (mírová operace EU EUTM Mali (2013–současnost)); mírová mise OSN MINUSMA (2017–současnost)) • operace NATO Operace ASICIPPN (2014; 2015; 2016) • občanská válka v Sýrii (mírová mise OSN UNSMIS (2012), operace NATO Operace Active Fence (2014–2015)) • mírová mise OSN MINUSCA (2014–současnost) • mírová mise EU EU NAVFOR MED neboli EU NAVFOR Sophia (2015–současnost) • mírová mise OSN UNDOF (2015–současnost) • občanská válka v Iráku (2016–současnost) • mise NATO NATO Enhanced Forward Presence (eFP) (2018–současnost) • kauza Vrbětice (2021)

jednotlivci	Čechoslováci v cizinecké legii během války v Indočíně (1946–1954)