Leopold I. Podstatský-Lichtenštejn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Leopold I. Podstatský z Lichtenštejna
C. k. komoří
Ve funkci:
1791 – 1. října 1813
PanovníkLeopold II., František II./I.
Vojenská služba
SlužbaRakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Hodnostpodplukovník
Bitvy/válkybitva u Aspern

Narození13. srpna 1763
Mnichov
BavorskoBavorsko Bavorsko
Úmrtí1. října 1813 (ve věku 50 let)
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
TitulHodnostní korunka náležící titulu hrabě hrabě
Choť(1792) Marie Terezie Kolowrat-Krakowská (1770–1849)
RodičeAlois Arnošt Podstatzky-Lichtenstein (1723–1793) a Josefa z Arca (1730–1790)
Děti1. Leopold II. František (1801–1848)
2. Marie, provd. z Gattenburgu (1803–1864)
3. Adolf (1805–1898)
4. Gustav (1807–1904)
Příbuznítchán: Leopold Vilém Krakowský z Kolowrat (1727–1809)
Náboženstvířímskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Leopold I. Podstatzky-Lichtenstein, počeštěně též Podstatský-Lichtenštejn (13. srpen 1763[zdroj?] nebo 24. srpna 1769[1] Mnichov1. října 1813 Vídeň[1]) pocházel ze starobylého rodu Podstatských z Prusinovic a byl c. k. komoří.

Život[editovat | editovat zdroj]

Erb rodu Podstatzky-Lichtenstein

Byl při založení moravsko-slezské legie a bojoval v jejích řadách v bitvě u Aspernu. Po obsazení Vídně francouzi požádal o audienci císaře Napoleona a zaručil se mu za zajištění pořádku ve městě.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Ve Vídni se 17. září 1792 oženil s hraběnkou Marií Terezií Kolowrat-Krakowskou (23. června 1770 Vídeň – 21. května 1849 Stronsdorf), dcerou Leopolda Viléma Kolowrat-Krakowského (1727–1809) a Marie Terezie z Khevenhüller-Metsch (1741–1805). Měli spolu čtyři děti.

  • 1. Leopold II. (3. 11. 1801 Brno – 12. 5. 1848 Vídeň)
    • ∞ (1. 5. 1825 Vídeň) Amálie z Clary-Aldringenu (18. 3. 1805 Vídeň –24. 8. 1865 Telč)
  • 2. Marie (27. 8. 1803 Brno – 30. 12. 1864 Salzburg)
    • ∞ (23. 9. 1828 Stronsdorf) Ferdinand z Gattenburgu (19. 3. 1803 Budapešt – 12. 12. 1882 Salzburg)
  • 3. Adolf (2. 12. 1805 Vídeň – 8. 4 . 1898 Vídeň)
  • 4. Gustav (28. 2. 1807 Vídeň – 18. 5. 1904 Salzburg)
    • ∞(1828 Bochnii) Amálie Lipowská z Lipowetz (17. 9. 1804 Řečice u Dačic – 20. 5. 1859 Vídeň)

Manželka Marie Terezie se po jeho smrti provdala v roce 1815 za Jana Karla z Hardeggu (1783–1839).

Majetek[editovat | editovat zdroj]

Vlastnil Telč, Želetavu a Krasonice.

Podporoval rozvoj města Telč v oblasti hospodářství a kultury. Roku 1809 založil nadaci pro dospělé a zachovalé dívky a staral se o vzdělání svých zaměstnanců zřízením „nedělní školy pro dospělé občany a sedláky". Po smrti v roce 1813 mu byl postaven v zámecké zahradě pomník.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 303. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]