Lžičník tatranský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxLžičník tatranský
alternativní popis obrázku chybí
Lžičník tatranský (Cochlearia tatrae)
Stupeň ohrožení podle IUCN
Zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád brukvotvaré (Brassicales)
Čeleď brukvovité (Brassicaceae)
Rod lžičník (Cochlearia)
Binomické jméno
Cochlearia tatrae
Borbás
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Šešulky lžičníku tatranského

Lžičník tatranský (Cochlearia tatrae) je nízká, bíle kvetoucí vytrvalá bylina, tatranský endemit rostoucí hlavně na území Slovenska (slovensky lyžičník tatransky) a částečně i Polska (polsky warzucha tatrzańska). Rostliny tohoto druhu jsou považovány za zranitelné, jejich další existence může být snadno lidským nebo přírodním zapříčiněním ohrožena.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Na Slovensku je lžičník tatranský znám z asi 30 lokalit v Západních, Vysokých a vzácně i Belianských Tatrách. Nejvitálnější rostliny rostou ve vrcholových partiích Lomnického štítu kde mají výraznou tendenci k rozšiřování. V Polsku je jeho populace čítající okolo 600 jedinců rozptýlena na 12 místech okolo Morskieho oka v polských Tatrách. V roce 1968 byla pokusně zaseta semena na příhodná místy v Nízkých Tatrách, ovšem novou populaci se založit nepovedlo.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Roste ve vlhkých skalních štěrbinách nebo vlhké suti vytvořené hlavně z mylonitu a žuly. Nejčastěji se vyskytuje na severních stranách ledovcových kotlů v blízkosti sněhových polí v alpínském a subniválním a ojediněle i v montánním vegetačním stupni. Dobře se mu daří ve vlhkých mechových polštářích kde semena dobře klíčí a vyrůstají vícečetné kolonie.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Lžičník tatranský je rostlina vytrvalá s krátkým vícehlavým oddenkem z něhož vyrůstá vícero lodyh, ty nejsou ani v době kvetení a tvorby plodů obvykle vyšší než 15 cm. Přízemní listyrůžici mají řapíky okolo 4 mm dlouhé a jejich okrouhlé až srdčité čepele, celistvé a jen na bázi vykrojené, jsou průměrně velké 14 × 15 mm. Spodní lodyžní listy jsou tvarově obdobné jako přízemní, střední mají kratičké řapíky a jejich čepele jsou vejčité až kopinaté, horní lodyžní listy jsou přisedlé, někdy poloobjímavé a po obvodě zubaté. Všechny listy jsou mírně masité a ve středu čepele jsou promáčklé, připomínají tak lžičku.

Hroznovité květenství je na počátku kvetení stěsnáno a postupně se prodlužuje. Oboupohlavné květy jsou bez listenů. Čtyři vyduté vejčité kališní lístky asi 3 mm dlouhé jsou zelené a mají světlý blanitý okraj. Elipsovité až obvejčité korunní lístky s krátkým nehtem jsou také čtyři, bývají velké 6 × 3 mm a jsou smetanově až krémově žluté. Šest čtyřmocných tyčinek má na volných nitkách žluté prašníky, semeník nese krátkou čnělku s hlavičkovitou bliznou a v květu jsou boční nektaria. Druh je hexaploid 2n = 6x = 42.

V čase zralosti je plodenství tvořeno elipsovitými až vejčitými šešulkami na stopkách rostoucích obvykle šikmo vzhůru. Šešulky bývají dlouhé asi 5,5 a široké 4 mm a oba konce mají zúžené, stopky jsou asi o čtvrtinu delší. Hnědá zploštěná, široce elipsoidní semena jsou jemně bradavičnatá a bývají velká 2 × 1,5 mm.

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

V obou státech jsou jeho populace považovány Mezinárodním svazem ochrany přírody (IUCN) za poměrně stabilní, polské se navíc nacházejí v polském Tatranském národním parku. Roztříštěně rostoucí druh je ohrožen hlavně rekreačními aktivitami, pasoucími se zvířaty a případnými sněhovými lavinami či půdními erozemi. Je zapsán v obou národních "Červených seznamech ohrožených rostlin" a organizací IUCN je vyhodnocen jako zranitelný (VU).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • GOLIAŠOVÁ, Kornélia; ŠÍPOŠOVÁ, Helena. Flóra Slovenska V/4: Cochlearia tatrae [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, [cit. 2014-07-09]. S. 551-555. Dostupné online. ISBN 80-224-0710-0. (slovensky) 
  • Monitoring gatunków i siedlisk przyrodniczych: Warzucha tatrzańska [online]. Główny Inspektorat Ochrony Środowiska, Warszawa, PL, [cit. 2014-07-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  • IUCN Red List of Threatened Species: Cochlearia tatrae [online]. International Union for Conservation of Nature and Natural Resources, rev. 2014, [cit. 2014-07-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  • KOCHJAROVÁ, Judita; VALACHOVIČ, Milan; BUREŠ, Petr et al.. The genus Cochlearia in the Eastern Carpathians and adjacent area. Botanical Journal of the Linnean Society [online]. The Linnean Society of London, UK, 2005, roč. 151 [cit. 09.07.2014], s. 355-364. Dostupné online. ISSN 1095-8339.  (anglicky) 
  1. Červený seznam IUCN 2017.1. Dostupné online. [cit. 2017-06-10]