Křehovětvec
Křehovětvec | |
---|---|
Křehovětvec žlutý (Cladrastis kentukea) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | bobotvaré (Fabales) |
Čeleď | bobovité (Fabaceae) |
Podčeleď | Faboideae |
Tribus | Sophoreae |
Rod | křehovětvec (Cladrastis) Raf., 1824 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Křehovětvec (Cladrastis) je rod rostlin z čeledi bobovité (Fabaceae). Alternativním českým názvem je žlutník. Rod zahrnuje celkem 8 druhů. Jsou to povětšině opadavé stromy se složenými listy a většinou bělavými květy. Většina druhů roste ve východní Asii, jeden v Severní Americe. V České republice je jako sbírková a parková dřevina občas pěstován křehovětvec žlutý (Cladrastis kentukea).
Popis
[editovat | editovat zdroj]Zástupci rodu křehovětvec jsou opadavé stromy dorůstající výšky až přes 25 metrů, výjimečně dřevnaté liány (Cladrastis scandens). Listy jsou střídavé, lichozpeřené, složené z celokrajných, střídavých nebo téměř vstřícných lístků. Vrcholový pupen je uzavřen ve zploštělé bázi řapíku. Květy jsou poměrně velké, vonné, bílé, žluté nebo růžové, uspořádané v koncových latovitých hroznech a mají charakteristickou stavbu bobovitých. Kalich je zvonkovitý, zakončený 5 zuby z nichž horní 2 jsou téměř zcela srostlé. Pavéza je okrouhlá, na vrcholu zaoblená až vykrojená, křídla jsou podlouhlá, člunek lehce zahnutý. Tyčinek je 10, jsou volné nebo na bázi slabě srostlé, nepřirostlé k okvětí. Semeník je krátce stopkatý a obsahuje nejčastěji 3 až 6 vajíček. Plodem je zploštělý a pomalu pukající lusk, u některých druhů křídlatý, obsahující 1 až mnoho semen. Semena jsou lehce protáhlá, zploštělá, hnědé barvy.[1][2][3]
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Rod křehovětvec zahrnuje celkem 8 druhů.[1][4] Rod je rozšířen v Asii a Severní Americe. Převážná většina druhů roste v Asii, a sice v Číně, Japonsku a Bhútánu. Nejméně 3 asijské druhy jsou endemity Číny, kde rostou nejčastěji v horských lesích nad 1000 metrů nad m. V Severní Americe se vyskytuje pouze jediný druh: křehovětvec žlutý (Cladrastis kentukea). Roste roztroušeně v jihovýchodních oblastech USA, kde osidluje zejména vápencové útesy a hřbety a roste také podél řek.[1][2][3]
-
List křehovětevce žlutého (Cladrastis kentukea)
-
Květy křehovětevce čínského (Cladrastis sinensis)
-
Křehovětvec žlutý na podzim
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Rod Cladrastis je v současné taxonomii bobovitých řazen do obsáhlého tribu Sophoreae podobně jako např. jerlín (Sophora) a mákie (Maackia).[5] V minulosti byly rody Maackia a Cladrastis spojovány. Odlišují se zejména střídavými lístky složených listů u Cladrastis a vstřícnými u Maackia. Dalším rozlišovacím znakem jsou pupeny, které jsou u Cladrastis zakryty bází řapíku listů, zatímco Maackia má pupeny volné a kryté šupinami.[3]
V roce 2003 byl popsán z Číny nový druh Cladrastis chingii.[1]
Zástupci
[editovat | editovat zdroj]- křehovětvec čínský (Cladrastis sinensis)
- křehovětvec plochoplodý (Cladrastis platycarpa)
- křehovětvec Wilsonův (Cladrastis wilsonii)
- křehovětvec žlutý (Cladrastis kentukea, syn. C. lutea)
Význam
[editovat | editovat zdroj]Dřevo amerického druhu křehovětvec žlutý (Cladrastis kentukea) je známo jako yellowwood. Má žlutou barvu, později však hnědne. Není příliš ceněno a je používáno zejména na palivo, násady a pažby pušek. Ze dřeva a kořenů je získáváno jasně žluté barvivo.[3]
V České republice je jako sbírková a parková dřevina pěstován pouze severoamerický křehovětvec žlutý (Cladrastis kentukea). Uváděn je např. ze sbírek Dendrologické zahrady v Průhonicích, z Průhonického parku a Arboreta Žampach. Řidčeji je pěstován jeden z mála okrasných kultivarů tohoto druhu, cv. 'Perkin's Pink' s růžovými květy.[7]
Přehled druhů a jejich rozšíření
[editovat | editovat zdroj]- Cladrastis chingii - Čína (Kuang-si, Chu-nan, Jün-nan, Če-ťiang).
- Cladrastis kentukea (syn. C. lutea) - jv. USA
- Cladrastis parvifolia - Čína (Kuang-si)
- Cladrastis platycarpa - Čína a Japonsko
- Cladrastis scandens - Čína (Kuej-čou)
- Cladrastis sikokiana - Japonsko
- Cladrastis sinensis (syn. C. delavayi) - Čína a Bhútán
- Cladrastis wilsonii - Čína
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e Flora of China: Cladrastis [online]. Dostupné online.
- ↑ a b KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
- ↑ a b c d ALLEN, O.N.; ALLEN, E.K. The Leguminosae, a Source Book of Characteristics, Uses, and Nodulation. Madison: The University of Wisconsin Press, 1981. ISBN 0-299-08400-0.
- ↑ The Plant List [online]. Dostupné online.
- ↑ GRIN Taxonomy for Plants: Genera of Fabaceae tribe Sophoreae [online]. Maryland: rev. 2013. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-27.
- ↑ Dendrologie online [online]. Dostupné online.
- ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online.
- ↑ International Legume Database: Cladrastis [online]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu křehovětvec na Wikimedia Commons
- Taxon Cladrastis ve Wikidruzích