Mákie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Mákie

Mákie amurská (Mackia amurensis)
Mákie amurská (Mackia amurensis)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: bobotvaré (Fabales)
Čeleď: bobovité (Fabaceae)
Podčeleď: Faboideae
Tribus: Sophoreae
Rod: mákie (Maackia)
Rupr., 1856

Mákie (Maackia) je rod rostlin řazený do čeledi bobovité (Fabaceae). Mákie jsou stromy a keře s bělavými květy, pocházející z východní Asie. V České republice se v botanických zahradách a arboretech poměrně vzácně pěstuje mákie amurská.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Mákie jsou opadavé stromy nebo řidčeji keře s lichozpeřenými listy složenými z celokrajných, krátce řapíkatých lístků. Lístky jsou téměř nebo zcela vstřícné, poněkud kožovité. Kůra při poranění páchne. Květy jsou bílé nebo zelenavé, uspořádané v jednoduchých nebo na bázi větvených, vzpřímených bohatých hroznech. Kalich je nafouklý, válcovitý nebo zvonkovitý, se 4 (některé zdroje uvádějí 5) krátkými a širokými laloky. Pavéza je okrouhle obvejčitá, nazpět zahnutá, křídla jsou podlouhlá, člunek zahnutý. Tyčinek je 10 a jsou na bázi krátce srostlé. Semeník je téměř přisedlý, hustě chlupatý a obsahuje několik vajíček. Plodem je plochý vejcovitý až čárkovitý lusk, který může být rovný nebo zakřivený, úzce křídlatý nebo bez křídla, slabě pukající. Obsahuje 1 až 5 plochých semen.[1][2][3]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod mákie zahrnuje celkem 10 až 12 druhů. Jsou rozšířeny ve východní Asii, přičemž přibližně polovina z nich jsou endemity Číny.[1][4] Největší areál rozšíření má mákie amurská (Maackia amurensis), která roste ve východním Rusku, Koreji a Číně.

Obsahové látky[editovat | editovat zdroj]

V máákii amurské bylo zjištěno celkem 6 alkaloidů, z nichž jsou nejdůležitější cytisin a lupanin. Nejvyšší obsah alkaloidů (až 2,7%) je v semenech.[3]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Dřevo mákií je těžké, tmavé a dosti ceněné. Je používáno zejména na nábytek, stavby, obklady, železniční pražce a podobně. V Japonsku jsou pro dřevo pěstovány zejména druhy mákie amurská (M. amurensis), M. chinensis, M. floribunda a M. tashiroi. Z kůry je získáváno žluté barvivo, které však nemá komerční význam.[3]

V České republice je pěstován jako poměrně vzácná parková dřevina druh mákie amurská (Maackia amurensis). Lze se s ní setkat např. v Průhonickém parku. Výjimečně jsou jako sbírkové dřeviny pěstovány i jiné druhy. Z Arboreta Žampach je uváděna Maackia fauriei, ze sbírek Pražské botanické zahrady v Tróji Maackia chinensis (syn. Maackia hupehensis[4]).[5]

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Mákie obecně nemají zvláštní nároky na polohu a snesou jakoukoliv hlinitopísčitou půdu, v chudé půdě však rostou pomalu. Množí se semeny, kořenovými řízky nebo hřížením. Semena je nutno před výsevem delší dobu máčet ve vodě.[6]

Přehled druhů a jejich rozšíření[editovat | editovat zdroj]

[1][7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Flora of China: Maackia [online]. . Dostupné online.  
  2. KOBLÍŽEK, J.. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov : Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.  
  3. a b c ALLEN, O.N.; ALLEN, E.K. The Leguminosae, a Source Book of Characteristics, Uses, and Nodulation. Madison : The University of Wisconsin Press, 1981. ISBN 0-299-08400-0.  
  4. a b The Plant List [online]. . Dostupné online.  
  5. Florius - katalog botanických zahrad [online]. . Dostupné online.  
  6. WALTER, Karel. Rozmnožování okrasných stromů a keřů. Praha : Brázda, 2001. ISBN 80-209-0268-6.  
  7. International Legume Database: Maackia [online]. . Dostupné online.