Mákie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxMákie
alternativní popis obrázku chybí
Mákie amurská (Mackia amurensis)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád bobotvaré (Fabales)
Čeleď bobovité (Fabaceae)
Podčeleď Faboideae
Tribus Sophoreae
Rod mákie (Maackia)
Rupr., 1856
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rozkvetlá mákie amurská

Mákie (Maackia) je rod rostlin řazený do čeledi bobovité (Fabaceae). Mákie jsou stromy a keře se zpeřenými střídavými listy. Květy jsou bělavé, motýlovité. Rod zahrnuje asi 10 druhů a je rozšířen ve východní Asii. V České republice se v botanických zahradách a arboretech poměrně vzácně pěstuje mákie amurská.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Mákie jsou opadavé stromy nebo řidčeji keře s lichozpeřenými listy složenými z celokrajných, krátce řapíkatých lístků. Lístky jsou téměř nebo zcela vstřícné, poněkud kožovité. Kůra při poranění páchne. Květy jsou bílé nebo zelenavé, uspořádané v jednoduchých nebo na bázi větvených, vzpřímených bohatých hroznech. Kalich je nafouklý, válcovitý nebo zvonkovitý, se 4 (některé zdroje uvádějí 5) krátkými a širokými laloky. Pavéza je okrouhle obvejčitá, nazpět zahnutá, křídla jsou podlouhlá, člunek zahnutý. Tyčinek je 10 a jsou na bázi krátce srostlé. Semeník je téměř přisedlý, hustě chlupatý a obsahuje několik vajíček. Plodem je plochý vejcovitý až čárkovitý, slabě pukající lusk, který může být rovný nebo zakřivený, úzce křídlatý nebo bez křídla. Obsahuje 1 až 5 plochých semen.[1][2][3]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod mákie zahrnuje celkem 10 až 12 druhů. Jsou rozšířeny ve východní Asii, přičemž přibližně polovina z nich jsou endemity Číny.[1][4] Největší areál rozšíření má mákie amurská (Maackia amurensis), která roste ve východním Rusku, Koreji a Číně.

Obsahové látky[editovat | editovat zdroj]

Z máákie amurské bylo izolováno celkem 6 alkaloidů, z nichž nejdůležitější jsou cytisin a lupanin. Nejvyšší obsah alkaloidů (až 2,7%) je v semenech.[3]

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Dřevo mákií je těžké, tmavé a dosti ceněné. Je používáno zejména na nábytek, stavby, obklady, železniční pražce a podobně. V Japonsku jsou pro dřevo pěstovány zejména druhy mákie amurská (M. amurensis), M. chinensis, M. floribunda a M. tashiroi. Z kůry je získáváno žluté barvivo, které však nemá komerční význam.[3]

V České republice je pěstován jako poměrně vzácná parková dřevina druh mákie amurská (Maackia amurensis). Lze se s ní setkat např. v Průhonickém parku. Výjimečně jsou jako sbírkové dřeviny pěstovány i jiné druhy. Z Arboreta Žampach je uváděna Maackia fauriei (syn. M. floribunda), ze sbírek Pražské botanické zahrady v Tróji Maackia chinensis (syn. Maackia hupehensis[4]).[5]

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Mákie obecně nemají zvláštní nároky na polohu a snesou jakoukoliv hlinitopísčitou půdu, v chudé půdě však rostou pomalu. Množí se semeny, kořenovými řízky nebo hřížením. Semena je nutno před výsevem delší dobu máčet ve vodě.[6]

Přehled druhů a jejich rozšíření[editovat | editovat zdroj]

[1][7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Flora of China: Maackia [online]. . Dostupné online.  
  2. KOBLÍŽEK, J.. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov : Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.  
  3. a b c ALLEN, O.N.; ALLEN, E.K. The Leguminosae, a Source Book of Characteristics, Uses, and Nodulation. Madison : The University of Wisconsin Press, 1981. ISBN 0-299-08400-0.  
  4. a b The Plant List [online]. . Dostupné online.  
  5. Florius - katalog botanických zahrad [online]. . Dostupné online.  
  6. WALTER, Karel. Rozmnožování okrasných stromů a keřů. Praha : Brázda, 2001. ISBN 80-209-0268-6.  
  7. International Legume Database: Maackia [online]. . Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]