Kuglvajt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kuglvajt
Celkový pohled na zbytky hradu
Celkový pohled na zbytky hradu
Základní informace
Sloh gotický
Výstavba před rokem 1357
Zánik 1395
Další majitelé Dětřich z Portic, Václav IV., Rožmberkové
Poloha
Adresa jižní okraj osady Kuklov, Brloh, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Kuglvajt
Kuglvajt
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kuglvajt je zřícenina hradu nad osadou Kuklov západně od Brlohuokrese Český Krumlov. Nachází se na skalnatém vrcholu skalnatého granulitového kopce (740 m n. m.) nad Křemžským potokem.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název hradu je pravděpodobně odvozen z latinského slova cuculla (kukla, kapuce) podle kuželovitého, mnišskou kápi připomínajícího kopce a německého výrazu Weid (pastvina). Doslova se tedy jedná o kukelskou pastvinu. Jiný výklad uvádí význam lesní kuchyň či poustevna ze staroslovanského kukle (kuchyň) a keltského weid (les). V písemných pramenech bývá uváděn také jako Kuglveit, Kuklvejt či Kuklov nebo německy KugelwaitKugelweit.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zbytek komunikační stavby na jižní straně jádra

První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1357, kdy se po něm psal Dětřich z Portic, významný představitel církve na dvoře krále Karla IV. a biskup mindenský. Když Dětřich zemřel, připadl hrad královské komoře.[1] Za vlády krále Václava IV. byl kuglvajtským purkrabím Václav ze Švamberka, který vyvolal spor mezi králem a arcibiskupem Janem z Jenštejna.[2] Během sporů panské jednoty s králem Václavem IV. hrad v roce 1395 hrad dobylo a pobořilo vojsko Jindřicha z Rožmberka. Po urovnání sporů král věnoval hrad Jinřichovi z Rožmberka, a ten ho připojil k panství hradu Maidštejna.[1]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Podoba hradu byla silně ovlivněna členitým stanovištěm. Nižší část zaujalo předhradí, jehož opevnění se dochovalo v podobě valovitého zbytku hradby. Hradní jádro stávalo ve vyšší části skalního útvaru a s předhradím ho spojovala velmi zlomkovitě dochovaná komunikační stavba. Na západní straně jádro ohraničoval ve skále vysekaný příkop a na opačné z něj vybíhalo úzké skalní žebro, na kterém stáhla štíhlá věž se zaoblenými nárožími. Hlavní budovou jádra byl dvouprostorový palác oddělený od příkopu parkánem.[3]

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Zřícenina je volně přístupná a její zbytky se nachází u silnice II/143 přímo nad rozcestníkem Kuklov – zřícenina hradu na modře značené turistické trase od Netolic na Kleť.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b TŘÍSKA, Karel, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Jižní Čechy. Svazek V. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Kuglvajt, s. 116. 
  2. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Budějovicko. Svazek III. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 294 s. Kapitola Kuglvajt – hrad, s. 79–82. 
  3. DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Jižní Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2002. 184 s. ISBN 80-902873-5-2. Kapitola Kuglvajt, s. 53–56. 
  4. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-01-02]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Kuglvajt, s. 304–305. 
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Budějovicko. Svazek III. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 294 s. Kapitola Kuglvajt – hrad, s. 79–82. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]