Křemžský potok

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Křemžský potok
Křemžský potok na území přírodní rezervace Dobročkovské hadce
Křemžský potok na území přírodní rezervace Dobročkovské hadce
Základní informace
Délka toku32,8 km
Plocha povodí126,64 km²
Průměrný průtok0,93 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-06-01-195
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Jihočeský kraj - Brloh, Křemže, Holubov)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Křemžský potok, nazývaný též Brložský potok[zdroj?], v okolí Dobročkova Dobročkovský potok[1], je potokJihočeském kraji, levostranný přítok Vltavy. Délka toku činí 29,8 km. Plocha povodí měří 126,64 km².[2]

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Podle Profouse jej pojmenovali Keltové podle divokého druhu česneku rostoucího hojně podél něj. Oppidum Třísov u soutoku s Vltavou tomu nasvědčuje. Připouští se i slovanský původ pojmenování od slova křemen, který se v potoce vyskytuje.[3] Místní lidé nazývají potok nikoliv Křemžský, ale Křemežský potok a tohoto pojmenování používá i Schusser v níže citované monografii. Pravděpodobně první zmínkou je listina z roku 1263 (ad rivum Cremesschnj).[4] Toto bývá ale zpochybňováno a i souvislost s česnekem se zdá být nepravděpodobná.[5] Od jména potoka je pak odvozeno jméno pro městys Křemže.

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Pramení na severozápadních svazích Chlumu ve výšce 950 m n. m. u osady Markov. U osady Dobročkov vtéká do CHKO Blanský les, na jejímž území se vlévá do Vltavy. Nad jeho soutokem s Vltavou se tyčí skalní ostroh, na němž stojí zřícenina hradu Dívčí kámen.

Větší přítoky[editovat | editovat zdroj]

  • levé – Smědečský potok, Olešnice, Chmelenský potok
  • pravé – Janský potok, Lhotecký potok, Chlumecký potok

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Průměrný průtokústí činí 0,93 m³/s.

Mlýny[editovat | editovat zdroj]

Příroda[editovat | editovat zdroj]

Na potoce byl zaznamenán výskyt mimo jiné vydry říční (Lutra lutra), mihule potoční a perlorodky říční.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Plán péče o Přírodní památku Dobročkovské hadce [online]. AOPK ČR [cit. 2024-04-01]. S. 6. Dostupné online. 
  2. voda.chmi.cz [online]. [cit. 2013-06-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-22. 
  3. SCHUSSER, František. Druhé putování za růží a lilií. České Budějovice: Veduta, 2009. ISBN 978-80-86829-49-4. 
  4. http://www.mom-ca.uni-koeln.de/mom/CZ-NA/AZK%7CKoruna/993/charter Archivováno 26. 6. 2020 na Wayback Machine. - Přemysl Otakar II., král český, zakládá zlatokorunský klášter a dává mu statky a výsady.
  5. http://www.muni.cz/research/acad_qualif/656486 - Zbyněk Holub: Jazykové doklady prehistorické podunajské migrace slovanského etnika na český jih

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]