Křemžský potok

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Křemžský potok
Křemžský potok na území přírodní rezervace Dobročkovské hadce
Křemžský potok na území přírodní rezervace Dobročkovské hadce
Základní informace
Délka toku 32,8 km
Plocha povodí 126,64 km²
Průměrný průtok 0,93 m³/s
Světadíl Evropa
Hydrologické pořadí 1-06-01-195
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Jihočeský kraj - Brloh, Křemže, Holubov)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava
Kremzsky potok povodi.jpg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Křemžský potok, nazývaný též Brložský potok, je potokJihočeském kraji, levostranný přítok Vltavy. Délka toku činí 29,8 km. Plocha povodí měří 126,64 km².[1]

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Podle Profouse jej pojmenovali Keltové podle divokého druhu česneku rostoucího hojně podél něj. Oppidum Třísov u soutoku s Vltavou tomu nasvědčuje. Připouští se i slovanský původ pojmenování od slova křemen, který se v potoce vyskytuje.[2] Místní lidé nazývají potok nikoliv Křemžský, ale Křemežský potok a tohoto pojmenování používá i Schusser v níže citované monografii. Pravděpodobně první zmínkou je listina z roku 1263 (ad rivum Cremesschnj).[3] Toto bývá ale zpochybňováno a i souvislost s česnekem se zdá být nepravděpodobná.[4] Od jména potoka je pak odvozeno jméno pro městys Křemže.

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Pramení na severozápadních svazích Chlumu ve výšce 950 m n. m. u osady Markov. U osady Dobročkov vtéká do CHKO Blanský les, na jejímž území se vlévá do Vltavy. Nad jeho soutokem s Vltavou se tyčí skalní ostroh, na němž stojí zřícenina hradu Dívčí kámen.

Větší přítoky[editovat | editovat zdroj]

  • levé – Smědečský potok, Olešnice, Chmelenský potok
  • pravé – Janský potok, Lhotecký potok, Chlumecký potok

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Průměrný průtokústí činí 0,93 m³/s.

Příroda[editovat | editovat zdroj]

Na potoce byl zaznamenán výskyt mimo jiné vydry říční (Lutra lutra), mihule potoční a perlorodky říční.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. {title}. voda.chmi.cz [online]. [cit. 2013-06-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-22. 
  2. SCHUSSER, František. Druhé putování za růží a lilií. České Budějovice: Veduta, 2009. ISBN 978-80-86829-49-4. 
  3. http://www.mom-ca.uni-koeln.de/mom/CZ-NA/AZK%7CKoruna/993/charter - Přemysl Otakar II., král český, zakládá zlatokorunský klášter a dává mu statky a výsady.
  4. http://www.muni.cz/research/acad_qualif/656486 - Zbyněk Holub: Jazykové doklady prehistorické podunajské migrace slovanského etnika na český jih

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]