Dobročkov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dobročkov
Lokalita
Charakterosada
ObecKtiš
OkresPrachatice
KrajJihočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel3 (2021)[1]
Katastrální územíDobročkov (9,73 km²)
Nadmořská výška655 m n. m.
PSČ384 03
Počet domů4 (2011)[2]
Dobročkov
Dobročkov
Další údaje
Kód části obce76775
Zaniklé obce.cz544
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dobročkov (německy Dobrusch[3]) je osada, část obce Ktiš v okrese Prachatice. Nachází se asi 2,5 km na východ od Ktiše. Jsou zde evidovány čtyři adresy.[4] V roce 2011 zde trvale žili čtyři obyvatelé.[5]

Dobročkov je také název katastrálního území o rozloze 9,73 km².[6] V katastrálním území Dobročkov leží i Březovík.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1310.[7] Dobročkov vznikl na linecké stezce. Byl majetkem zlatokorunského kláštera. Jako většina klášterních vesnic, patřících tomuto klášteru, se Dobročkov v době husitských válek stal součástí rožmberského panství. Oldřich II. z Rožmberka dostal klášterní majetky nejprve v roce 1420 do zástavy od krále Zikmunda a později si je přivlastnil na základě padělané listiny. V 1450 byl Dobročkov již zapsán jako majetek Rožmberků. Petr Vok z Rožmberka prodal v roce 1602 českokrumlovské panství králi Rudolfu II., který jej po bitvě na Bílé hoře v roce 1622 daroval Janu Oldřichovi z Eggenbergu. Za třicetileté války byl Dobročkov zpustošen a zničen. Po skončení války byl Dobročkov a okolí několikrát zasažen morem. Po vymření Eggenberků v roce 1719 připadl Dobročkov Schwarzenbergům.

V roce 1930 zde žilo 549 obyvatel. V letech 1938 až 1945 byl Dobročkov v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněn k nacistickému Německu.[8] Po 2. světové válce byli původní obyvatelé vysídleni. Původní domy byly, kromě jednoho, zbourány.[zdroj⁠?]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Severovýchodně od vesnice se nachází přírodní památka Dobročkovské hadce se svahovými loukami na hadcovém podkladu s částečně teplomilnou a suchomilnou květenou. Jižně od vesnice leží přírodní rezervace Hadce u Dobročkova.[9]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Uprostřed návsi je křížek s datací 1880

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dobročkov na německé Wikipedii.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Dobročkov podle Chytilova adresáře z roku 1915 - na webu ktišského Spolku Bartoloměj. spolekbartolomej.ktis.cz [online]. [cit. 2011-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-11. 
  4. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  5. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 197. 
  6. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 236. 
  8. Seznam obcí a okresů republiky Česko–Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). Praha: [s.n.], 1938. Dostupné online. S. 11. 
  9. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2020-03-21]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ktišsko včera a dnes: proměny času ve fotografiích : Březovík, Dobročkov, Ktiš, Mackova Lhota, Miletínky, Smědeč, Smědeček, Tisovka. Historický spolek Bartoloměj, [2010]. 165 s.
  • PAVLÍČKO, Alois. Ktišsko a jeho příroda. In: Zlatá stezka. 2009, 16, s. 367-378.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]