Ktiš
| Ktiš | |
|---|---|
 Pohled na obec od jihu | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Prachatice |
| Obec s rozšířenou působností | Prachatice (správní obvod) |
| Okres | Prachatice |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°55′1″ s. š., 14°7′58″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 469 (2023)[1] |
| Rozloha | 38,78 km²[2] |
| Nadmořská výška | 762 m n. m. |
| PSČ | 383 01, 384 03, 384 04 |
| Počet domů | 159 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 9 |
| Počet k. ú. | 6 |
| Počet ZSJ | 11 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Ktiš 11 384 03 Ktiš ktis@ktis.cz |
| Starostka | Ilona Mikešová |
| Oficiální web: www | |
  Ktiš | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 550329 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Ktiš (německy Tisch)[4] se nachází v okrese Prachatice, kraj Jihočeský. Žije zde 469[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1310, kdy je zde připomínána plebánie.[5] V roce 1420 byla Oldřichem z Rožmberka připojena k českokrumlovskému panství. Od konce třicetileté války zde bylo usídleno německé obyvatelstvo, jak dosvědčuje také vzhled některých stavení na návsi s typicky německou, resp. rakouskou architekturou. Na konci 18. století působil v tomto německém prostředí český obrozenecký básník a překladatel Antonín Jaroslav Puchmajer jako kaplan a posléze farář.[6] V letech 1938 až 1945 bylo území obce v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněno k nacistickému Německu.[4] Po 2. světové válce zanikly osady Křižovice, Ktišky, Mackova Lhota, Ostrá Hora, Rovence a Sádlno.
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
ukázat jako 360° panorama
Mezi Ktiší a Smědčí (800 m od Ktiše) se nachází jediné ložisko granátických migmatitů v Evropské unii.[7] V lomu se těžilo v 90. letech 20. století, pak však těžba ustala. V roce 2010 si firma Garnet Group nechala zpracovat studii, podle níž má ložisko 817 tisíc m³ zásob a plocha dobývacího prostoru umožňuje vytěžit 470 tisíc m³.[7] Při roční těžbě 50 tisíc t by životnost ložiska byla 27 let. Nerost, který se používá v průmyslu jako brusivo, by se na místě nahrubo nadrtil a odvezl k dalšímu zpracování. O povolení těžby měli rozhodovat obyvatelé Ktiše v referendu v roce 2011.[7] Dne 12. prosince 2012 pak bylo správní řízení o povolení hornické činnosti v dobývacím prostoru Ktiš zastaveno.[8] V okolí Ktiše se vyskytuje přísně chráněný tis červený (Taxus baccata), který lze spatřit i v obci samotné pod hřbitovem.[9]
Přírodní rezervace[editovat | editovat zdroj]
Přírodní památka[editovat | editovat zdroj]
Hospodářství[editovat | editovat zdroj]
V Ktiši se nachází datacentrum společnosti FORPSI. Budova má kapacitu přes 5000 fyzických serverů a je postavena z armovaného betonu. Datacentrum je možné po rezervaci navštívit.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svatého Bartoloměje. Původně gotický, barokně přestavěn a rozšířen v letech 1687–1692 G. Canevallem, horní část věže upravena pseudogoticky.[5]
- Kaplička směrem na Smědeč
- Kaplička na návsi
- na úbočí Ktišské hory se nachází kaple Dobrá voda s Křížovou cestou
Části obce[editovat | editovat zdroj]
- Ktiš (k. ú. Ktiš)
- Březovík (k. ú. Dobročkov a Březovík 2)
- Dobročkov (k. ú. Dobročkov)
- Ktiš-Pila (k. ú. Ktiš)
- Miletínky (k. ú. Křížovice u Ktiše)
- Smědeč (k. ú. Smědeč)
- Smědeček (k. ú. Smědeč)
- Tisovka (k. ú. Křížovice u Ktiše)
- Třebovice (k. ú. Březovík 1)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b Seznam obcí a okresů republiky Česko-Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 11.
- ↑ a b Římskokatolická farnost Ktiš [online]. [cit. 2020-01-21]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ PECKA, Josef. Toulání Šumavou a Pošumavím s profesionálním průvodcem Josefem Peckou. Plzeň: Starý most, 2018. 287 s. ISBN 978-8087338-85-8. S. 256.
- ↑ a b c JANOUŠ, Václav. Víska na Prachaticku zvažuje, zda povolit těžbu vzácných migmatitů. idnes.cz [online]. 13. 6. 2011 [cit. 17.6.2011]. Dostupné online.
- ↑ Správní řízení o povolení hornické činnosti. www.zdravektissko.cz [online]. [cit. 2023-05-05]. Dostupné online.
- ↑ PECKA, Josef. Toulání Šumavou a Pošumavím s profesionálním průvodcem Josefem Peckou. Plzeň: Starý most, 2018. 287 s. ISBN 978-80-87338-85-8. S. 256-257.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Ktišsko včera a dnes: proměny času ve fotografiích : Březovík, Dobročkov, Ktiš, Mackova Lhota, Miletínky, Smědeč, Smědeček, Tisovka: Historický spolek Bartoloměj, [2010]. 165 s.
- PAVLÍČKO, Alois. Ktišsko a jeho příroda. In: Zlatá stezka. 2009, 16, s. 367-378.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ktiš na Wikimedia Commons - Ktiš v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
