Krupice (Okounov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Krupice
Dům čp. 5
Dům čp. 5
Lokalita
Charakterosada
ObecOkounov
OkresChomutov
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel3 (2021)[1]
Katastrální územíKrupice a Okounov u Hradiště (0,71 km²)
Nadmořská výška495 m n. m.
PSČ431 63
Počet domů2 (2011)[2]
Krupice
Krupice
Další údaje
Kód části obce109495
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krupice (německy Gruppitz) je osada v okrese ChomutovÚsteckém kraji. Stojí v Doupovských horách v nadmořské výšce 495 metrů asi 1,5 kilometru jihovýchodně do Okounova, ke kterému patří jako část obce. Její obyvatelé se živili zejména chovem dobytka a prací v lese. V padesátých letech dvacátého století se vesnice ocitla na území Vojenského újezdu Hradiště, a i když z něj byla později vyčleněna, téměř zanikla.

Název[editovat | editovat zdroj]

Původní název vesnice zněl Krupčice. Byl odvozen z příjmení Krupka nebo Kroupa a tvar Krupice vychází z německé varianty Krupitz. V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: krupticz (1460), in krupticzych (1488), Krupticze (1593), Krupitzs (1610), Grupicz (1654), Krupiz (1787) nebo Gruppitz a Krupitz (1847).[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1460. Patřila tehdy k panství hradu Egerberk, jehož součástí zůstala až do dvacátých let sedmnáctého století. Podle urbáře z roku 1572 ve vsi žilo šest poddaných.[4] Během stavovského povstání panství patřilo Štampachům, kterým bylo roku 1623 zkonfiskováno, a zabavený majetek koupili Thunové, kteří sídlili na kláštereckém zámku.[5]

Podle berní ruly z roku 1654 byla vesnice v dobrém stavu, ale zemědělská půda nebyla úrodná. Žilo zde šest chalupníků a tři poddaní bez většího majetku. Hlavním zdrojem jejich obživy byl chov dobytka a práce v lese.[4] Chalupníkům patřilo celkem čtrnáct krav, osmnáct jalovic a šest koz. Bezzemci měli jen čtyři krávy, jalovici a jedno prase.[6]

Po zrušení poddanství v roce 1850 se Krupice stala samostatnou obcí, ke které patřila osada Hora. Od roku 1869 jsou obě vesnice uváděny jakou součást Okounova v okrese Kadaň a od roku 1961 v okrese Chomutov.[7] Výjimkou bylo krátké období v padesátých letech dvacátého století, kdy se Krupice stala součástí vojenského újezdu Hradiště, a byla k 15. červnu 1953 zrušena. Malá část obyvatel zde i nadále bydlela, přestože elektřina byla do osady zavedena až v roce 1960. Tehdy byla vesnice vyčleněna z újezdu a připojena zpět k Okounovu.[4]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Krupice stojí ve stejnojmenném katastrálním území o rozloze 0,64 km²[8]Ústeckém kraji, 1,5 kilometru jihovýchodně od Okounova a 5,5 kilometru jihozápadně od Klášterce nad Ohří.[9]

geologickém podloží převažují třetihorní vulkanické horniny zastoupené například alkalickými bazalty, tefrity, trachybazalty. Pouze v nejsevernějších výběžcích katastrálního území na jižním úbočí vrchu Javor se vyskytují pyroklastika bazaltových hornin.[10]geomorfologickém členění Česka oblast leží v geomorfologickém celku Doupovské hory, jejich stejnojmenném podcelku a v okrsku Jehličenská hornatina,[10] kterou tvoří třetihorní lávové výlevy a pyroklastické sedimenty uspořádané do stupňovitých příkrých svahů rozčleněných roklemi potoků.[11] Nejvyšším bodem území je vrch Javor (552 metrů). Nejnižší bod se nachází na jeho severovýchodním úbočí v nadmořské výšce přibližně 376 metrů. Půdní pokryv tvoří kambizem eutrofní. Vesnicí protéká drobný bezejmenný potok, který se za ní stáčí k severovýchodu a u Oslovic se vlévá do Ohře. Podél jeho toku mezi Krupicí a Oslovicemi vede hranice vojenského újezdu.[10]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 61 obyvatel (z toho 31 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[12] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 64 obyvatel se stejnou národnostní a náboženskou strukturou.[13]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[14][15][16]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 67 69 66 55 54 61 64 19 30 3 - - - 1 3
Domy 12 12 12 12 12 11 11 11 1 - 4 3 2 4
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Okounov.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Na návsi byla na druhé straně silnice naproti rybníku[17] nejspíše v první polovině devatenáctého století postavena kaple svaté Matky Boží a v jejím sousedství stával železný kříž na kamenném podstavci. Kaple byla zbořena ve druhé polovině dvacátého století,[4] ale v Podkrušnohorském zooparku stojí její replika.[17]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny (CH–L). Svazek II. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. S. 428. 
  4. a b c d Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2001. 302 s. Kapitola Krupice, s. 179. 
  5. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Egerberk – hrad, s. 112. 
  6. BINTEROVÁ, Zdena. Perštejn a okolí. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 1999. 96 s. ISBN 80-238-4163-7. OCLC 84967731 Kapitola Krupice, s. 82. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-03-17]. S. 260. Dostupné online. 
  8. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-26. 
  9. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2017-12-27]. Dostupné online. 
  10. a b c CENIA. Katastrální mapy, geomorfologická, půdní a geologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2017-12-27]. Dostupné online. 
  11. Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Jehličenská hornatina, s. 195. 
  12. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 247. 
  13. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 132. 
  14. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 292. 
  15. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 378, 379. 
  16. Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Kadaň [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-11-18]. Dostupné online. 
  17. a b Kaple Panny Marie [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2017-12-25]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BINTEROVÁ, Zdena. Perštejn a okolí. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 1999. 96 s. ISBN 80-238-4163-7. OCLC 84967731 Kapitola Krupice, s. 81–83. 
  • Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Krupice, s. 179–180. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]