Kotvičník zemní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Kotvičník zemní

alternativní popis obrázku chybí
Kotvičník zemní (Tribulus terrestris)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: kacibotvaré (Zygophyllales)
Čeleď: kacibovité (Zygophyllaceae)
Rod: kotvičník (Tribulus)
Binomické jméno
Tribulus terrestris
L.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tribulus terrestris

Kotvičník zemní (Tribulus terrestris L.) je jednoletá poléhavá bylina z čeledi kacibovitých často užívaná v lékařství nebo doplňcích výživy u sportovců.

Popis[editovat | editovat zdroj]

  • Lodyha: 10–60 cm dlouhá, málo větvená.
  • Listy: krátce řapíkaté, vstřícné a palistnaté, eliptické nebo podlouhle kopinaté.
  • Květ: pětičetný žlutě zbarvený.
  • Plod: poltivý, složený z pětice rozložených, bradavičnatých a tvrdých plůdků s dvěma špičatými ostny po stranách.
  • Semena: vejcovitý tvar, světle hnědá barva.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Kotvičník je rozšířen v Evropě, Asii, Africe i Austrálii. Pochází pravděpodobně z písečných mořských pobřeží Číny a Japonska. Je dobře znám v Indii, Číně a na Srí Lance. V zahraničí se pěstuje pro farmaceutické účely.

Stanoviště[editovat | editovat zdroj]

Typickým místem výskytu kotvičníku jsou suchá místa, stepi, polopouště, písčiny. Kotvičníku se daří i na přímořských píscích, pastvinách, při cestách, na rumištích a v zahradách.

Účinky[editovat | editovat zdroj]

Článek uvedený v referenci, zaměřený na rešerši účinků kotvičníku prokázal jen částečně zvýšení hladiny testosteronu a jiných mužských pohlavních hormonů u mladých (20-36 let) mužů po čtyřtýdenním užívání dávky až 20 mg/kg tělesné váhy. Dále byl proveden výzkum možných účinků na zvýšení svalové síly a tělesného složení (poměr svalstva a tuku) u mladých (průměrný věk byl 19,8 let) hráčů ragby, i zde však byl zaznamenán pouze omezený efekt. Studie uvadí, že významného efektu kotvičníku na zvýšení hladiny testosteronu bylo dosaženo v kombinaci s dalšimi farmakologickými složkami, ale nebylo zjištěno, které složky jsou za tento efekt zodpovědné. [1] Ovšem studii nelze považovat za vypovídající, výsledky nejsou statisticky významné. Ke kvalitnímu zhodnocení účinků kotvičníku je třeba dalších odborných objektivních studií.

Obsažené látky[editovat | editovat zdroj]

Kotvičník obsahuje vysokou hladinu rostlinných „anabolických steroidů“ (souhrnně jsou označovány jako fytosteroly). Jejich nejvyšší koncentrace se nachází v plodech a kořenech rostliny. Pro obsah velkého množství účinných látek se využívá celá rostlina. Obsahuje především sapogeniny – chlorgenin, gitigenin, diosgenin, ruskogenin, trogoghenin aj. Dále je kotvičník bohatý na alkaloidy harman a harmin, bioflavonoidy, glykosidy, flavonoidy, třísloviny, pryskyřice aj. V kořenech se nachází zejména saponin diosgenin. Listy a nať jedné rostliny mají v sušině asi 12,1 % bílkovin, 2,6 % tuku, 40,8 % sacharidů, 27,8 % vlákniny a 16,7 % minerálních látek. Obsahují také asi 2,8 % steroidních saponinů, alkaloidy, flavonoidy, pryskyřice, třísloviny a také 160 mg % vitamínu C. V květech jsou obsaženy steriny, stigmasterin, campestrin, beta-sitosterin, steroidy diosgenin, flavonoidy campherol, alkaloidy, rutin a quercetin. Plody a semena obsahují alkaloidy, pryskyřice, 3,5–5 % oleje složeného z 57% kyseliny linolové a linoleové, 27 % olejové, behenové, stearové a další. Bylo zjištěno, že kotvičník zemní obsahuje i taniny, sacharidy, steroly, derivát diosgeninu desoxidiosgenin, gracillin dioxin a terrestrosiny A–E. Některé z obsažených alkaloidů fungují jako inhibitor monoaminooxidázy IMAO.[zdroj?]

Pěstování v ČR[editovat | editovat zdroj]

Kotvičník lze dobře pěstovat a množit i v našich klimatických podmínkách. Daří se mu ve volné půdě, kde bezproblémově dozrávají semena, která v půdě přezimují a na jaře klíčí. Jednou možností je nechat rostlinu „zplanět“ a pěstovat ji ve volné půdě ze samovýsevů. Druhou možností je jarní předpěstování ze semen. Ta se několik dní máčí ve vodě, aby pak lépe a rovnoměrněji klíčila. Protože jsou mladé rostlinky poměrně citlivé na houbové choroby, je dobré výsevní substrát propařit a semena před vlastním výsevem namořit, případně celý výsev zalít roztokem Previcuru. Po výsadbě na trvalé stanoviště rostou sazenice dosti rychle a když dosáhnou výhony délky okolo 5 cm, začínají vykvétat. Rostliny ponecháváme na venkovním stanovišti, co nejdéle počasí dovolí, tzn. před příchodem prvních mrazů je vhodné sklidit celou rostlinu. Nať využíváme v průběhu celé vegetace a dozrávající plody sklízíme průběžně.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. POKRYWKA, Andrzej, Zbigniew OBMIŃSKI, Jadwiga MALCZEWSKA-LENCZOWSKA, Zbigniew FIJATEK, Ewa TUREK-LEPA a Ryszard GRUCZA. Insights into Supplements with Tribulus Terrestris used by Athletes. Journal of Human Kinetics. 2014-01-8, 41(1): -. DOI: 10.2478/hukin-2014-0037. ISSN 1899-7562. Dostupné také z: http://www.degruyter.com/view/j/hukin.2014.41.issue-1/hukin-2014-0037/hukin-2014-0037.xml

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • prof. Ing. Pavel Valíček DrSc, Ing. Ladislav Kokoška, Ph.D., Ing. Kamila Holubová, CSc.: Léčivé rostliny třetího tisíciletí, 2001

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. Kotvičník zemní jako doplněk stravy a lék (česky)
  2. Kotvičník zemní - růst svalů se zelenou viagrou (česky)