Kostel svatého Michaela archanděla (Litvínov)
| Kostel svatého Michaela archanděla v Litvínově | |
|---|---|
 Průčelí děkanského kostela sv. Michaela archanděla v Litvínově | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Okres | Most |
| Obec | Litvínov |
| Souřadnice | 50°35′57,42″ s. š., 13°36′49,92″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | krušnohorský |
| Farnost | děkanství Litvínov |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
| Zasvěcení | Michael archanděl |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Jan Baptista Mathey |
| Stavební sloh | rané baroko |
| Výstavba | 1685-1694 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | zdivo |
| Další informace | |
| Adresa | Masarykovo náměstí 38 436 01 Litvínov |
| Ulice | Masarykovo nám. |
| Oficiální web | http://www.litvinov.farnost.cz/ |
| Kód památky | 43129/5-359 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Michaela archanděla je římskokatolický kostel zasvěcený sv. archandělovi Michaelovi v Litvínově v okrese Most. Byl postaven v raně barokním slohu a nachází se, společně s farou, uprostřed Litvínova na malé vyvýšenině v prostoru barokního areálu litvínovského děkanství[1] Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka.[2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
O výstavbu kostela v letech 1685–1694[3] se zasadil tehdejší pražský arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna. Tvůrcem raně barokní stavby byl známý francouzský architekt z Burgundska Jean Baptiste Mathey, který pobýval v Itálii, odkud ho roku 1675 povolal Jan Bedřich Valdštejn do Prahy, kde významně zasáhl do pražského barokního stavitelství a stal se osobním architektem pražského arcibiskupa.[1]
Po opakovaném plenění během sedmileté války byl kostel v roce 1763 renovován. Z tohoto období pochází většina vnitřního vybavení jako oltáře, sochy, kazatelna a obrazy. Kostelní lavice jsou v rokokovém slohu.
Další renovace kostela proběhla v letech 1887–1902, kdy přibyly karyatidy v presbytáři, fresky a vitráže. V roce 1901 bylo do kostela zavedeno elektrické osvětlení. Varhany pocházejí z roku 1908. Následné opravy kostela proběhly v letech 1935–1937 a 1972–1975.
V roce 2001 litoměřický biskup Josef Koukl posvětil dva zvony, větší z roku 1522 a menší nový.
Architektura[editovat | editovat zdroj]
Exteriér[editovat | editovat zdroj]
Kostel stojí na mírném návrší, po kterém vede ke vstupu široké schodiště, které je typické svou monumentalitou pro barokní stavby.[1] Má půdorys latinského kříže a je neorientovaný (je obrácen k severu). Jedná se o jednolodní obdélnou stavbu s užším obdélným, trojboce ukončeným přesbytářem s obdélnou sakristií po západní straně a dvěma obdélnými předsíněmi po východní straně. Hlavní (jižní) průčelí je se středním rizalitem.[3] Průčelí je zdobené pilastry a je členěno do tří pater. V přízemní části je jednoduchý portál a dvě okna po jeho stranách, v prostřední části oddělené římsou jsou tři dvojice obdélníkových a čtvercových oken a nejvyšší patro tvoří dvě čtvercové věže mírně převyšující štít, před kterým se nachází socha patrona kostela sv. Michaela archanděla[4] s mečem vítězícím nad padlým andělem. Na západní věži jsou umístěné hodiny.
Na bočních fasádách jsou pilíře, které přecházejí volutami v pilastry, a velká lichoběžníková, segmentově ukončená okna.[3]
Interiér[editovat | editovat zdroj]
Presbytář je sklenut valenou klenbou. V závěru je presbytář sklenut paprsčitou klenbou s úseky sbíhajícími na kyriatidy.[3] Presbytář je od lodi chrámu oddělen triumfálním obloukem, který nese latinský nápis GLORIA IN EXCELSIS DEO ET IN TERRA PAX HOMINIBUS BONAE VOLUNTATIS (Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vůle).[1] Na klenbě se nachází největší freska kostela, která zobrazuje Nanebevzetí Panny Marie. Pochází z roku 1889. Loď je sklenuta valenou klenbou s lunetami a pásy, které se sbíhají na pilastry. Užší vstupní prostora je sklenuta hladkou plochou křížovou klenbou. Nad ní se nachází kruchta se stejnou klenbou. Kruchta je s předloženou balkónovitou částí. Po západní straně (nalevo u hlavního vchodu) této prostory je osmiboká tzv. Růžencová kaple, která je sklenuta kupolí ve které je freska Boha Otce s anděly. Freska je z 18. století. Okem viditelné fresky byly restaurovány po roce 1989, ostatní fresky byly zakonzervovány a zatřeny. Předsíň a sakristie mají v klenbě tzv. českou placku.[3]
Zařízení[editovat | editovat zdroj]
Hlavní oltář pochází z období kolem roku 1700. Je portálový, s obrazy pocházejícími z doby výstavby a se sochami sv. Petra a sv. Pavla z 18. století. Na hlavním oltáři je tabernákl z 1. poloviny 18. století. V kostele jsou dvě dvojice protějškových rokokových oltářů ze 2. poloviny 18. století. Na jednom se nachází obraz Panny Marie se sv. Jáchymem a sv. Annou a sochy sv. Josefa a sv. Jana Křtitele. Na druhém oltáři je obraz sv. Aloise a sochy sv. Mikuláše a sv. Augustina. Na třetím je obraz Piety, obraz sv. Maří Magdalény pocházející z 19. století a sochy sv. Václava a sv. Víta. Na čtvrtém oltáři je obraz sv. Jana Nepomuckého, malý obraz s. Josefa a novější sochy sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého.[3]
Kazatelna je rokoková z poloviny 18. století. Rokokové jsou i lavice. Na konzolách se nacházejí sochy sv. Josefa a sv. Anny Samotřetí, které pocházejí z 1. čtvrtiny 18. století. V podvěží je rokoková soška Immaculaty. V předsíni je dřevěný barokní krucifix s Pannou Marií a sv. Janem. Dílo z 1. poloviny 18. století. Obrazy sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého pocházejí z roku 1894 a jsou dílem P. Reinhorna z Drážďan. Barokní křtitelnice je kamenná. V kostele jsou také barokní cínové svícny. V sakristii se nachází rokokový kredenc.[3]
Barokní areál[editovat | editovat zdroj]
U kostela v barokním areálu je fara pocházející z roku 1730, k níž byla v letech 1769-1773 přistavěna ve stejném slohu kaple Bratrství. Stavba fary a kaple tvoří půdorysem písmeno „U“. Farní budova je patrová trojkřídlá. Východní a jižní křídlo mají hladké fasády. Severní křídlo předstupuje trojbokým závěrem kaple z východního průčelí a vyznačuje se lizénovým rámcem, okny a portálem v rámcích s valy. Přízemí a patro spínají pilastry. Místnosti a chodby v přízemí farní budovy jsou sklenuty valenou klenbou a lunetami. Obdélníková, trojboce ukončená farní kaple je sklenuta valenou klenbou a konchou.[1]
V atriu farní budovy stojí socha sv. Jana Nepomuckého, která stála již v roce 1727 na litvínovském náměstí před kostelem. Naproti ní se v nice mezi bočním vstupem do kostela a sakristií nachází sousoší sv. Oldřicha a sv. Felixe s aliančními znaky pánů z Lobkovic a pána z Bubnu a Litic, které na toto místo byly přenesené ze zrušené kaple v Dřínově.[1]
V nedalekých Voigtových sadech je pak umístěn sloup Nejsvětější Trojice, který kdysi stával před kostelem v Libkovicích.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g HLADKÁ, M. Historie, význam a prezentace kostela sv. Michaela archanděla v Litvínově. [s.l.]: Římskokatolická farnost – děkanství Litvínov 2 s.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-24]. Identifikátor záznamu 155383 : Kostel Archanděla Michaela. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e f g POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech K/O, sv. II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Litvínov /okres Most/, s. 300–301.
- ↑ Noc kostelů 29.05.15. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 2015. 85 s. Noc kostelů Dostupné online. Kapitola Litvínov, kostel sv. Michaela Archanděla, s. 47.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Michaela archanděla na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb v děkanském kostele sv. Michaela archanděla; Masarykovo nám., Horní Litvínov (katalog biskupství litoměřického)
- Historie kostela na stránkách farnosti[nedostupný zdroj]
- Kostel na stránkách města Litvínova
