Přeskočit na obsah

Kostel svatého Mikuláše (Bor)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel svatého Mikuláše
v Boru u Tachova
východní průčelí
východní průčelí
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajPlzeňský
OkresTachov
ObecBor (okres Tachov)
Lokalitanáměstí
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézeplzeňská
Vikariáttachovský
FarnostBor u Tachova
Statusfarní kostel
Zasvěcenísvatý Mikuláš
Datum posvěcení20. října 1904
SvětitelLev Skrbenský z Hříště
Architektonický popis
ArchitektJakub Auguston
Stavební slohbaroko
Výstavba1739-1750
Další informace
UliceNáměstí Republiky
Kód památky28714/4-1706 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Mikuláše v Boru je římskokatolický farní kostelBoruTachova je dominanta borského náměstí. Jeho barokní podoba pochází z přestavby v letech 17391750.

Kostelní stavba v Boru je poprvé zmíněna již v roce 1282[1], která byla ve 14. a 16. století přestavována. V polovině 17. století kostel zcela vyhořel a později byl nahrazen barokní stavbou z let 1739 a 1750, v této podobě se dochoval dodnes. Autorem projektu výstavby byl plzeňský architekt Jakub Auguston.

Výstavba nového kostela byla realizována přičiněním borského faráře Josefa Schmidta. Kostel byl benedikován 6. prosince 1749 tachovským děkanem J. M. Kniradlem a vysvěcen 20. října 1904 pražským arcibiskupem Lvem kardinálem Skrbenským z Hříště.

Program záchrany architektonického dědictví

[editovat | editovat zdroj]

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1996-2000 na opravu kostela čerpáno 4 800 000 Kč.[2]

Čerpané finanční prostředky (v tisících Kč)
rok 1996 1997 1998 1999 2000
částka 1 000 600 1 000 1 200 1 000

Architektura

[editovat | editovat zdroj]
Hlavní loď kostela

Jednolodní kostel s postranní sakristií a oratoří v patře. Hranolová kostelní věž s ochozem na jižní straně kostela je pozůstatkem pozdně gotické stavby.

Duchovní správcové

[editovat | editovat zdroj]

Pochovaní

[editovat | editovat zdroj]

Ve spodní části presbytáře jsou pochováni někteří členové rodu pánů ze Švamberka. Jsou to:

  1. Chrám sv. Mikuláše - historie
  2. MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 96–97. 
  3. Tamtéž

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]