Přeskočit na obsah

Kostel svatého Havla (Mladá Boleslav)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel svatého Havla
v Mladé Boleslavi
Kostel sv. Havla v Mladé Boleslavi
Kostel sv. Havla v Mladé Boleslavi
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský
OkresMladá Boleslav
ObecMladá Boleslav
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická (v dlouhodobém nájmu Českobratrská církev evangelická)
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátmladoboleslavský
Farnostarciděkanství Mladá Boleslav
Statusfiliální kostel
Užíváníinformace o bohoslužbách
Zasvěcenísvatý Havel
Architektonický popis
Stavební slohrenesance, baroko
Specifikace
Stavební materiálkámen a zdivo
Další informace
Adresanám. Míru
Mladá Boleslav
Oficiální webstránky evangelického sboru
Kód památky33578/2-1653 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Havla v Mladé Boleslavi je renesanční, barokně rozšířenou sakrální stavbou v Mladé Boleslavi a významnou památkou české reformace 16. století. Byl postaven jako hřbitovní kostel s hrobkou pánů Krajířů z Krajku, známých ochránců jednoty bratrské, a je též místem posledního odpočinku bratrského biskupa Jana Augusty. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Od roku 1997 o kostel pečuje Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Mladé Boleslavi, který v něm od května do října slaví pravidelné nedělní bohoslužby od 10:00. Každý červen také v parku u kostela pořádá multižánrový festival Havloděj plný divadel a hudby. Sbor užívá i vedlejší správcovský domek, kde se konají další kulturní akce.[2]

Interiér kostela během nedělních bohoslužeb

Kostel byl původně hřbitovním. Založení hřbitova (místo bylo původně sadem) je datováno do roku 1539. Hřbitov sloužil jako morový v situacích, kdy nepostačoval obecní hřbitov u kostela sv. Jana Nepomuckého. Kostel byl pohřebním místem rodiny Krajířů z Krajku, kteří byli v hrobce pod ním pohřbeni. Členové rodu patřili k Jednotě bratrské a po bitvě na Bílé Hoře byla jejich hrobka v důsledku náboženské nevraživosti poškozena. Cínové rakve byly následně roztaveny a byly z nich zhotoveny oltářní svícny. Hrobka pak již zůstala prázdná. V kostele byl roku 1572 pohřben bratrský teolog Jan Augusta, který v Boleslavi strávil poslední léta svého života.[3] Jeho náhrobek se však nedochoval.

Na hřbitově kolem kostela se pohřbívalo přibližně do poloviny 19. století. Byli zde pochováni rytíři z Neuberka, páni z Bubna, piarističtí kněží, čeští bratři, šlechtici i měšťané, vojáci i řemeslníci, a u zdi hřbitova rovněž tuláci i sebevrazi.

V době pobělohorské kostel sv. Havla stejně jako ostatní kostely ve městě připadl římské církvi, které oficiálně patří dodnes (viz římskokatolická farnost Mladá Boleslav). Během 20. století kostel velice zchátral a přestal být užíván. Nakonec o něj projevil zájem mladoboleslavský českobratrský evangelický sbor, který ho roku 1997 získal do dlouhodobého nájmu, provedl nutnou rekonstrukci a užívá jej k bohoslužebným shromážděním.

Architektura

[editovat | editovat zdroj]
Pohled na kostel přes hřbitovní zeď

Kostel je směsicí různých stavebních slohů, avšak jako celek tvoří kompozici s významnou historickou hodnotou. Stavba je jednolodní, goticko-renesanční s půlkruhově uzavřeným presbytářem. Ke kostelu přiléhá severní sakristie a západní hranolová věž, přistavěná ke krajířovské hrobce v roce 1735. Jižní barokní předsíň pochází z 18. století. Okna jsou hrotitá, bez kružeb. Při jižní straně kostela se nachází renesanční portál, který je bohatě zdobený tesaným věncem v tympanonu. Loď má valenou klenbu s lunetami a hřebínky na konzolách. Presbytář je sklenut původním žebrovým závěrem z poloviny 16. století. Zděná kruchta spočívá na třech obloucích. Do barokní podoby byl kostel přestavěn v 18. století.

Na vnějších stěnách je asi 30 renesančních i raně barokních náhrobníků, figurálních výjevů a nápisů začínajících rokem 1567.

Zařízení bylo převážně barokní, skladbou různorodé, pocházející ze 17.-18. století.[p 1]

  1. Podle údajů z roku 1978 (POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech K/O, sv. II.) byl kostel vybaven takto: „Hlavní oltář je rokokový, rámový, z 2. poloviny 18. století. Bíle natřený rám je opatřen rokajovým ornamentem a zrcadly. Nesenými je anděly, kteří drží obraz zpodobňující Křest Páně. Na oltářní mense jsou dvě barokní sochy andělů pocházející z 1. poloviny 18. století. Dva boční oltáře u triumfálního oblouku jsou barokní, rámové, datované do počátku 18. století. Levý oltář je zasvěcen sv. Františku Xaverskému. Jsou na něm mladší sochy sv. Vojtěcha a sv. Prokopa, připisované Josefu Jiřímu Jelínkovi. Pravý oltář je zasvěcen Panně Marii Pasovské. Zde jsou s původní sochy dvou světců. Boční oltář je zasvěcen sv. Havlovi. Tento oltář pocházející z roku 1735 je barokní, portálový. Kazatelna je raně barokní z poloviny 17. století. Varhany jsou skříňové, s akantovými křídly, z počátku 18. století. Železné barokní kuté náhrobní kříže ze 17. a 18. století pocházejí z muzejních sbírek. V předsíni kostela je kamenná socha sv. Prokopa ze školy J. Jelínka z Kosmonos z 2. čtvrtiny 18. století.“ V roce 2014 již popis tohoto vybavení neodpovídá tomu, co se v kostele nalézá.
  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-08-22]. Identifikátor záznamu 145230 : Kostel sv. Havla. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Mladé Boleslavi [online]. [cit. 2023-05-05]. Dostupné online. 
  3. SMOLÍK, Josef. Bratr Jan Augusta. Praha: Kalich, 1984. S. 100. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]