Přeskočit na obsah

Kostel svatého Mikuláše a Jména Panny Marie (Vilémov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel svatého Mikuláše
a Jména Panny Marie
ve Vilémově
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
OkresChomutov
ObecVilémov
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátkrušnohorský
Farnostděkanství Mašťov
Statusfiliální kostel
(do 31. 12. 2012 patřil do farnosti Vilémov)
Užíváníbližší informace o bohoslužbách
Zasvěcenísvatý Mikuláš
Datum posvěcení26. srpna 1625
Světitelasi Joannes Hagelius de Raversperg (kadaňský děkan)
Architektonický popis
Stavební slohrenesanční, barokní
Výstavba1612
Specifikace
Umístění oltářevýchod
Stavební materiálzděný
Další informace
Kód památky18692/5-843 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Mikuláše a Jména Panny Marie je římskokatolický kostel zasvěcený svatému Mikulášovi a Jménu Panny Marie ve Vilémověokrese Chomutov. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka.[1] Kostel stojí na hřbitově na jihozápadním okraji vesnice.

Středověký kostel svatého Mikuláše ve Vilémově je doložen ve druhé polovině 14. století,[2] Kostel byl přestavěn nebo nově postaven v renesančním slohu roku 1612.[3] V té době ve Vilémově převládalo protestantství a působil zde protestantský pastor. Po potlačení stavovského povstání v letech 1618–1620 byl v kraji zahájen proces rekatolizace. Do města se vrátil katolický kněz a 26. srpna 1625 byl kostel vysvěcen kadaňským děkanem.[4] Na počátku 18. století panství patřilo rodu Račínů z Račína. Tehdejší majitel dne 3. září 1711 způsobil požár, při kterém kostel a sousední fara vyhořely. Při požáru shořely i matriky.[5] O obnovu kostela v barokním slohu[3] se v průběhu 18. století zasloužila hraběnka Eleanora Račínová.[6]

Stavební podoba

[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o jednolodní stavbu s polygonálním presbytářem orientovaným na východ. Fasáda je členěna lizénami a na jižní straně opěráky. Na rozhraní chrámové lodi a presbytáře přiléhá k severní straně kostela hranolová věž s osmibokým patrem. V jejím přízemí se nachází sakristie a v patře oratoř. Interiér kostela je zaklenutý valenou klenbou a vnitřní stěny lodi jsou členěné pilastry. Nad hlavním vstupem je na západní straně lodi dřevěná kruchta.[3]

Vnitřní zařízení

[editovat | editovat zdroj]

Většina zařízení je raně barokní a pochází z roku 1673. Na hlavním portálovém oltáři stojí pozdně gotické sochy Madony, svatého Václava a svatého Mikuláše z počátku 16. století, pravděpodobně od Ulricha Creutze. Dva původní boční oltáře jsou zasvěcené Janu Křtitelovisvatému Františkovi. Další dva oltáře jsou pozdně barokní a zasvěcené ukřižování Ježíše Kristasvatému Janu Nepomuckému. Zdobí je starší barokní sochy z roku 1711. Kazatelna je bohatě zdobená původními plastikami evangelistů a čtyř otců církve. Barokní lavice mají čela zdobená vyřezávanými karyatidami. K dalšímu vybavení patří kamenná křtitelnice s cínovou renesanční mísou z roku 1598, renesanční kamenný epitaf Uršuly z Doupova, barokní sousoší Piety a obrazy svatého Jana Nepomuckého z roku 1727 a Zvěstování Panny Marie z počátku 18. století.[3]

Okolí kostela

[editovat | editovat zdroj]

Jižně od kostela stojí renesanční hřbitovní kaple ze druhé poloviny 16. století. Její severní strana byla původně otevřena později zazděnými arkádami. Uvnitř býval náhrobek Viléma z Doupova z roku 1568 od kadaňského mistra Jörga Mayera. Náhrobek má podobu kamenné tumby s postavou ležícího muže v brnění. Vzhledem ke špatnému zabezpečení kaple byl před rokem 2000 náhrobek přestěhován do františkánského kláštera v Kadani.[7] Severně od hřbitova stojí patrová barokní budova fary a u ní socha Piety z počátku 18. století.[3]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-11-08]. Identifikátor záznamu 129413 : Kostel sv. Mikuláše. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Václav Vladivoj Tomek, Registra decimarum papalium, Praha 1873
  3. a b c d e Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. T/Ž. Praha: Academia, 1982. 640 s. Kapitola Vilémov (Chomutov), s. 229. 
  4. BINTEROVÁ, Zdena. Vilémov. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2000. 40 s. Kapitola Vilémov, s. 8. Dále jen Binterová (2000). 
  5. Binterová (2000), s. 10.
  6. Binterová (2000), s. 11.
  7. Binterová (2000), s. 15–16

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]