Kostel svatého Havla (Brloh)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svatého Havla
v Brlohu
Pohled z jihozápadu
Pohled z jihozápadu
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký
Okres Louny
Obec Louny
Lokalita Brloh
Souřadnice
Kostel svatého Havla
Kostel
svatého Havla
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát lounský
Farnost Cítoliby
Status filiální kostel
Architektonický popis
Stavební sloh barokní
Výstavba 1763
Specifikace
Délka 24,8 m
Šířka 7,2 m
Umístění oltáře severovýchod
Stavební materiál opuka
Odkazy
Kód památky 42595/5-1100 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Havla je římskokatolický filiální kostel[1]Brlohuokrese Louny. Stojí na hřbitově v jižní části vesnice. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původní kostel zmiňovaný již roku 1355 po roce 1632 zpustl. Dochovaná pozdně barokní podoba pochází z roku 1763,[3] kdy jej nechal postavit hrabě Karel Pachta.[4] Varhany, které pro kostel vyrobila firma Vocelka–Hloušek v roce 1858, byly po rekonstrukci umístěny v kostele svatého MatoušeDobroměřicích.[5]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Jednolodní kostel je postavený z lámané opuky. Obdélný půdorys lodi má rozměry 16,5 × 7,2 metru a navazuje na ni pravoúhle ukončený presbytář o rozměrech 8,3 × 4 metry.[4] K presbytáři se na jižní straně připojuje sakristie a na protější přístavek s boční kaplí. Delší stěny lodi jsou členěné lizénami a okny zakončenými stlačeným obloukem. Před západní průčelí se zaoblenými nárožími předstupuje hranolová věž členěná lizénami a pilastry. V ose lodi vede do věže obdélný portál s letopočtem 1841, nad kterým se nachází polokruhově zakončené okno. Přízemí a první patro věže odděluje římsa prohnutá nad oknem.[3]

Loď má plochý strop s fabionemštukovým rámcem. V její západní části stojí zděná kruchta podklenutá valenou klenboulunetami. Horní plošinu kruchty chrání dřevěné balustrové zábradlí. Loď přechází polokruhovým vítězným obloukem s pilastry do presbytáře zaklenutého plackovou klenbou. Stejný typ klenby je použit také v sakristii a severní kapli. V presbytáři je však klenba uzavřena mezi dva pásy valených kleneb, které sbíhají na mohutné pilastry.[3]

Zařízení[editovat | editovat zdroj]

Převážná část zařízení je rokoková a pochází ze druhé poloviny osmnáctého století. Obraz svatého Havla na hlavním oltáři namaloval pravděpodobně A. V. Ambrosi. Boční oltáře s drobnými soškami jsou zasvěcené Čtrnácti svatým pomocníkům a Čtrnácti světcům. K vybavení patří také lavice, kazatelna, křtitelnice a dále barokní socha svatého Jana Nepomuckéhomajoliková kropenka s reliéfním poprsím svaté Kateřiny.[3]

Okolí kostela[editovat | editovat zdroj]

Na hřbitov, ve kterém kostel stojí, se vchází zděnou branou s toskánskými pilastry, rozeklaným štítemvolutovými postranními zdmi.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 36. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-05-21]. Identifikátor záznamu 154791 : Kostel sv. Havla, hřbitovní. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. a b c d e POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech: A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Brloh, s. 122. 
  4. a b MATĚJKA, Bohumil. Soupis památek. Svazek 2. Politický okres lounský. Praha: Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1897. Dostupné online. Kapitola Brloh – Kostel sv. Havla, s. 1. 
  5. Kostel sv. Matouše [online]. Obec Dobroměřice [cit. 2016-06-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]