Kostel svatého Šimona a Judy (Zabrušany)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svatého Šimona a Judy
v Zabrušanech
Bok kostela svatého Šimona Kananejského a svatého Judy Tadeáše v Zabrušanech
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký
Okres Teplice
Obec Zabrušany
Souřadnice
Kostel sv. Šimona a Judy v Zabrušanech
Kostel sv. Šimona a Judy
v Zabrušanech
Poloha kostela na mapě České republiky
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát teplický
Farnost Zabrušany
Status farní kostel
Užívání bližší informace o bohoslužbách
Architektonický popis
Stavební sloh novobaroko
Výstavba 1910
Další informace
Kód památky 42303/5-2752 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický farní[1] kostel svatého Šimona a Judy (a svatého Antonína) v Zabrušanech je sakrální stavba stojící v obci vedle průjezdní silnice pod slovanským hradištěm.[2] Od 3. května 1958 je kostel chráněn jako kulturní památka České republiky.[3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

První kostel a jeho přesný vzhled a stavební vývoj v místě není přesně znám. Tento první kostel nahradila v letech 1723–1728 barokní novostavba. Ta dominovala obci až do počátku 20. století. V letech 1906–1910 byly staré Zabrušany zbourány kvůli těžbě hnědého uhlí, aby uvolnil prostor pro povrchový uhelný důl Hermann. Nové Zabrušany byly na náklad těžařů postaveny o několik set metrů severněji, pod valy někdejšího hradiště. Jako poslední objekt z původní obce byl roku 1910 demolován i barokní kostel.

Obec si prosadila stavbu repliky kostela v nové poloze. Při jejím budování v roce 1910 byly zřejmě využity architektonické a sochařské články původního objektu. Do něho se přesunula i část vnitřního zařízení.[2] Po roce 1945, kdy byli vysídleni původní německy mluvící obyvatelé, kostel postupně zchátral.

Zařízení[editovat | editovat zdroj]

Zařízení kostela je převážně novodobé z období stavby repliky původního kostela. Kostel má hlavní oltář, boční oltář svatého Vojtěcha, kazatelnu a varhany. Oltář svatého Benedikta je barokní a pochází z období kolem roku 1720. Oltář sv. Anežky je ze druhé čtvrtiny 18. století. Soška svaté Barbory, která se nachází v lodi kostela je z období mezi lety 1740–1750. Obraz sv. Anny s Pannou Marií pochází z období před polovinou 18. století.[2]

Zvony[editovat | editovat zdroj]

V průčelní jižní věži na dřevěné konstrukci se nachází malý nedatovaný zvon na železné tyči. V konstrukci je místo ještě nejméně pro tři zvony, další se v minulosti nacházel v sanktusníku, kde po něm zbyl ocelový závěs. Doložen je zde zvon z roku 1508 s latinským nápisem a zvon z roku 1827 od Josefa Pitschmanna.[4]

Okolí kostela[editovat | editovat zdroj]

Socha sv. Jana Nepomuckého pochází z období kolem poloviny 18. století. Její sokl je z 19. století.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 216. 
  2. a b c d Umělecké památky Čech. T/Ž. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Zabrušany, s. 321. 
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-06-04]. Identifikátor záznamu 154462 : Kostel sv. Šimona, Judy, Antonína; Zabrušany. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. HONYS, Vít. Renesanční zvony na Teplicku. In: HRUBÁ, Michaela; HRUBÝ, Petr. Renesanční sochařství a malířství v severozápadních Čechách. Sborník příspěvků z kolokvia konaného v Muzeu města Ústí nad Labem ve dnech 25.–26. listopadu 1999. Ústí nad Labem: Albis international, 2001. ISBN 80-86067-52-1. S. 281–296.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]