Kostel Stětí svatého Jana Křtitele (Kadaň)
| Kostel Stětí svatého Jana Křtitele v Kadani | |
|---|---|
 Severní strana kostela | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Obec | Kadaň |
| Souřadnice | 50°22′27,16″ s. š., 13°16′25,82″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | krušnohorský |
| Farnost | děkanství Kadaň |
| Status | špitální kostel |
| Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
| Současný majitel | Římskokatolická farnost – děkanství Kadaň |
| Zasvěcení | Stětí sv. Jana Křtitele |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | barokní |
| Výstavba | 12. století |
| Další informace | |
| Adresa | Kadaň, Česko |
| Kód památky | 14802/5-928 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Stětí svatého Jana Křtitele je původně románský kostel, později barokně upravený nacházející se v kadaňské památkové rezervaci na Špitálském předměstí v Kadani.
Historie
[editovat | editovat zdroj]K nejstarším dějinám kostela se vztahují listiny z let 1183 a 1186. Obě jsou falzem ze 13. století, ale jejich obsah je věrohodný. Kníže Bedřich podle nich věnoval sídliště v místech pozdější Kadaně řádu johanitů, kteří u něj měli založit své sídlo se špitálem a kostelem, přičemž zasvěcení Janu Křtiteli je pro johanity typické.[1]
Podle archeologického výzkumu z let 1991–1992 na místě kostela existovalo neolitické nebo eneolitické sídliště doložené výrobním odpadem ze štípání tušimického křemence. V druhotné poloze byly zjištěny také keramické střepy z doby halštatské a pozdní doby hradištní.[1]
V samotném kostele výzkum doložil dochování podstatné části románského zdiva, zejména v místech čtvercového závěru a na jižní straně lodi.[1] Nečetné nálezy raně středověké keramiky umožnily datovat výstavbu kostela do poslední čtvrtiny 12. století.[2]
Při husitském dobývání města byl roku 1421 poškozen a roce 1452 přestavěn do pozdně gotické podoby a od roku 1539 do roku 1629 byl využíván kadaňskými evangelíky.[3][4] Kostel vyhořel hned několikrát, v roce 1362, 1421 a 1498.[5] Až do roku 1945 se zde pravidelně konaly špitální poutě.[6]
Od roku 1539 byl kostel používán kadaňskými evangelíky, ale v 90. letech 16. století byl vrácen katolíkům.[3] Evangelíci proto vybudovali v prostoru dnešního Bystřického vrchu, podél cesty vedoucí do Chomutova provizorní dřevěný kostel, ale po roce byl i tento evangelický kostel uzavřen.[7]
V roce 1593 si i přes zákaz začali evangelíci stavět kamenný kostel, zásahem císaře Rudolfa II. však byla stavba pozastavena.[7] Teprve v roce 1594 povolil pokračování stavby zděného kostela a za šest let byl kostel hotov. Po roce 1618 byl kostel předán protestantům, ale o čtyři roky opět vrácen katolíkům v období třicetileté války.[7] Následně roku 1635 již počtvrté vyhořel, ale obnovy se dočkal až roku 1718.[7] Další škody byly způsobeny procházejícím francouzským vojskem během sedmileté války, za vlády císařovny Marie Terezie. Další obnova proběhla až v roce 1770.[7] Dne 1. října 1811 kostel znovu, již popáté, vyhořel.[7] Oprava provedená v letech 1812–1813 mu vtiskla jeho dnešní podobu. Menší opravy byly prováděny i v letech 1845 a 1895.[7] Zmíněný špitál byl zrušen roku 1787 a jeho majetek převzala Městská špitální nadace svatého Jana Křtitele.[7] V osmdesátých letech 20. století byl kostel v havarijním stavu. Omítka byla opadaná a krov propadlý. Celková rekonstrukce proběhla až po roce 1989.
Kostel vlastní Římskokatolická farnost děkanství Kadaň a v nájmu ho má město Kadaň.[6] Kostelík se využívá zejména pro kulturní akce pořádané ZUŠ Klementa Slavického v Kadani a organizací Kulturní zařízení Kadaň, která zajišťuje pořádání kulturních akcí ve městě.[6]
Exteriér
[editovat | editovat zdroj]Jednoduchý kostel má obdélníkový půdorys kostelní lodi, k níž přisedá čtvercové kněžiště. Loď má stěny tlusté 100–120 centimetrů. Mohutnější zdi kněžiště (160 centimetrů) naznačují, že nad ním stávala věž. V Čechách neobvyklá poloha věže na východní straně kostela je importem z Frank.[2]
Nad presbyteriem se tyčí východní zděný barokní štít. Střecha je valbová, u štítu ukončená jako sedlová.[7] Dále je krytá pálenou keramickou krytinou. Všechna průčelí jsou orámována lizénovými rámy. V rámech jsou prolomena okna v šambránách.[7] Okna jsou obdélná s odsazeným záklenkem, lemovaná stuhovými šambránami s uchy. Východní průčelí je slepé a ukončeno štítem s tympanonem a s volutovými křídly.[7] Štít je ještě členěn na pilastry s čabrakovými hlavicemi, na které navazuje zalomení římsy. Uprostřed štítu je nika lemovaná šambránou, v níž je umístěna socha svatého Jana Křtitele. V západním průčelí je zasazen kamenný portál s vrcholovým klenákem.[7]
Interiér
[editovat | editovat zdroj]Interiér kostela byl zcela obnoven a výmalba zrestaurována podle zachovaných fragmentů. Loď i s presbyteriem je zaklenuta českými plackami do pasů. Na zadním okraji lodi je vestavěna kruchta.[7] Klenbu pokrývá zrestaurovaná freska ze života svatého Jana Křtitele z roku 1774 od Josefa Fuxe.[7] Z kazatelny je zachováno pouze přístupové schodiště. Západní vstup v pískovcovém portálu má dvoukřídlé rámové dveře se třemi čtvercovými kazetami v každém křídle, oddělené tordovanými příčkami.[7]
Ze závětí kadaňských měšťanů
[editovat | editovat zdroj]O kostele Stětí svatého Jana Křtitele na Špitálském předměstí je jen několik málo informací.[8] Z dochovaných písemností lze ale zjistit, že v letech 1467–1507 na něj pamatovalo hned 16 kadaňských měšťanů, kteří kostelíku odkázali finanční dary na opravy.[8] Hned roku 1467 odkázala měšťanka Margharetha, žena Michela Flieschera, dvě kopy grošů na opravu.[8] Podobně pak roku 1471 učinila Dorothea, žena Michela Ledrera, když svatojánskému kostelu poukázala jednu kopu grošů, a následovaly další obecné odkazy.[8] Poslední evidovaný odkaz učinila roku 1507 měšťanka Dorothea, žena Jorga Gotcze, jež poukázala jeden zlatý na nový kalich.[8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c VELÍMSKÝ, Tomáš, 1995. Ke genezi vrcholně středověkého města Kadaně. In: Archeologické výzkumy v severozápadních Čechách v letech 1983–1992. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech. Dále jen Velímský (1995). S. 227–228.
- ↑ a b Velímský (1995), s. 230.
- ↑ a b Historický průvodce Kadaní. 1. vyd. Kadaň: Knihovna Václava Řezáče Kadaň, 1977. 43 s. S. 17.
- ↑ Kostel Stětí sv. Jana Křtitele [online]. Hrady.cz, 2024-08-13. Dostupné online.
- ↑ Kostel Stětí sv.Jana Křtitele [online]. Kadaň: Město Kadaň [cit. 2015-03-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02.
- ↑ a b c Kostel Stětí sv. Jana Křtitele - Kadaň [online]. neuvedeno: Portál Atlas Česka, 2011. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o PACHNER, Jaroslav; SEDLÁČEK, Hugo. Památky Kadaně. 1. vyd. Kadaň: Město Kadaň, 2009. 251 s. ISBN 978-80-254-5947-8. S. 161–164.
- ↑ a b c d e HLAVÁČEK, Petr. Kadaň mezi středověkem a novověkem. 1. vyd. Ústí nad Labem: Albis International, 2005. 236 s. ISBN 80-86067-69-6. S. 71–72.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Stětí svatého Jana Křtitele na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb v kostele Stětí sv. Jana Křtitele, Kadaň (katalog biskupství litoměřického)
