Kostel Stětí svatého Jana Křtitele (Kadaň)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kostel Stětí svatého Jana Křtitele
Kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Kadani
Kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Kadani
Místo
Stát Česká republikaČeská republika Česká republika
Kraj Ústecký kraj
Obec Kadaň
Zeměpisné souřadnice
KostelStětí sv. Jana Křtitelev Kadani
Red pog.svg
Kostel
Stětí sv. Jana Křtitele
v Kadani
Poloha kostela na mapě České republiky
Základní informace
Náboženství křesťanství
Církev římskokatolická
Diecéze litoměřická
Vikariát krušnohorský
Farnost děkanství Kadaň
Status špitální kostel
Užívání přiležitostné
Architektonický popis
Stavební sloh gotika
Výstavba 12.století
Specifikace
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Kostel Stětí svatého Jana Křtitele je původně raně gotický kostel, později barokně upravený nacházející se v kadaňské památkové rezervaci na Špitálském předměstí v Kadani.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1183. Tento kostel stojí pravděpodobně na místě nejstarší kadaňské svatyně již z doby keltského osídlení.[1] Při husitském dobývání města byl roku 1421 poškozen a roce 1452 přestavěn do pozdně gotické podoby a od roku 1539 do roku 1629 byl využíván kadaňskými evangelíky.[2][1] Kostel vyhořel hned několikrát, v roce 1362, 1421 a 1498.[3] Dodnes zachované románské zdivo a především neobvyklý pravoúhlý presbytář kostela svědčí o kulturním vlivu blízkých Frank.[3] Počátky chrámu jsou úzce spjaty s rytířským řádem johanitů, jenž roku 1186 obdržel od knížete Bedřicha vlastnická práva k trhovému městečku Kadani.[3] Johanité zřídili u kostela špitál, který dal později pojmenování celé okolní městské čtvrti.[3] Až do roku 1945 se zde pravidelně konaly špitální poutě.[4]

Od roku 1539 byl kostel používán kadaňskými evangelíky, ale v 90. letech 16. století byl vrácen katolíkům.[2] Evangelíci proto vybudovali v prostoru dnešního Bystřického vrchu, podél cesty vedoucí do Chomutova provizorní dřevěný kostel, ale po roce byl i tento evangelický kostel uzavřen.[5] V roce 1593 si i přes zákaz začali evangelíci stavět kamenný kostel, zásahem císaře Rudolfa II. však byla stavba pozastavena.[5] Teprve v roce 1594 povolil pokračování stavby zděného kostela a za šest let byl kostel hotov. Po roce 1618 byl kostel předán protestantům, ale o čtyři roky opět vrácen katolíkům v období třicetileté války.[5] Následně roku 1635 již počtvrté vyhořel, ale obnovy se dočkal až roku 1718.[5] Další škody byly způsobeny procházejícím francouzským vojskem během sedmileté války, za vlády císařovny Marie Terezie. Další obnova proběhla až v roce 1770.[5] Dne 1. října 1811 kostel znovu, již popáté, vyhořel.[5] Oprava provedená v letech 18121813 mu vtiskla jeho dnešní podobu. Menší opravy byly prováděny i v letech 1845 a 1895.[5] Zmíněný špitál byl zrušen roku 1787 a jeho majetek převzala Městská špitální nadace sv. Jana Křtitele.[5] V osmdesátých letech 20. století byl kostel v havarijním stavu. Omítka byla opadaná a krov propadlý. Celková rekonstrukce proběhla až po roce 1989, kdy kostel prošel radikální generální opravou, na které se podíleli památkáři a restaurátoři ze všech koutů České republiky.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V současnosti vlastní kostel Římskokatolická farnost děkanství Kadaň a v nájmu ho má město Kadaň.[4] Kostelík se využívá zejména pro kulturní akce pořádané ZUŠ Klementa Slavického v Kadani a organizací Kulturní zařízení Kadaň, která zajišťuje pořádání kulturních akcí ve městě.[4]

Kostel od západní strany

Exteriér[editovat | editovat zdroj]

Jednoduchý kostel má obdélníkový půdorys kostelní lodi, k níž přisedá čtvercové presbyterium.[5] Nad presbyteriem se tyčí východní zděný barokní štít. Střecha je valbová, u štítu ukončená jako sedlová.[5] Dále jr krytá pálenou keramickou krytinou. Všechna průčelí jsou orámována lisénovými rámy. V rámech jsou prolomena okna v šambránách.[5] Okna jsou obdélná s odsazeným záklenkem, lemovaná stuhovými šambránami s uchy. Východní průčelí je slepé a ukončeno štítem s tympanonem a s volutovými křídly.[5] Štít je ještě členěn na pilastry s čabrakovými hlavicemi, na které navazuje zalomení římsy. Uprostřed štítu je nika lemovaná šambránou, v níž je umístěna socha svatého Jana Křtitele. V západním průčelí je zasazen kamenný portál s vrcholovým klenákem.[5]

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Interiér kostela byl zcela obnoven a výmalba zrestaurována podle zachovaných fragmentů. Loď i s presbyteriem je zaklenuta českými plackami do pasů. Na zadním okraji lodi je vestavěna kruchta.[5] Klenbu pokrývá zrestaurovaná freska ze života svatého Jana Křtitele z roku 1774 od Josefa Fuxe.[5] Z kazatelny je zachováno pouze přístupové schodiště. Západní vstup v pískovcovém portálu má dvoukřídlé rámové dveře se třemi čtvercovými kazetami v každém křídle, oddělené tordovanými příčkami.[5] Podle archeologických expertiz lze tedy kostel datovat do 12. století.[5]

Ze závětí kadaňských měšťanů[editovat | editovat zdroj]

O kostele Stětí svatého Jana Křtitele na Špitálském předměstí je jen několik málo informací.[6] Z dochovaných písemností lze ale zjistit, že v letech 14671507 na něj pamatovalo hned 16 kadaňských měšťanů, kteří kostelíku odkázali finanční dary na opravy.[6] Hned roku 1467 odkázala měšťanka Margharetha, žena Michela Flieschera, dvě kopy grošů na opravu.[6] Podobně pak roku 1471 učinila Dorothea, žena Michela Ledrera, když svatojánskému kostelu poukázala jednu kopu grošů, a následovaly další obecné odkazy.[6] Poslední evidovaný odkaz učinila roku 1507 měšťanka Dorothea, žena Jorga Gotcze, jež poukázala jeden zlatý na nový kalich.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b kostel Stětí sv. Jana Křtitele [online]. Portál www.hrady.cz, 13.12. 2008. Dostupné online.  
  2. a b Historický průvodce Kadaní. 1.. vyd. Kadaň : Knihovna Václava Řezáče Kadaň, 1977. 43 s. ISBN neuvedeno. S. 17.  
  3. a b c d Kostel Stětí sv.Jana Křtitele [online]. Kadaň: Město Kadaň, neuvedeno. Dostupné online.  
  4. a b c Kostel Stětí sv. Jana Křtitele - Kadaň [online]. neuvedeno: Portál Atlas Česka, 2011. Dostupné online.  
  5. a b c d e f g h i j k l m n o p q PACHNER, Jaroslav; SEDLÁČEK, Hugo. Památky Kadaně. 1.. vyd. Kadaň : Město Kadaň, 2009. 251 s. ISBN 978-80-254-5947-8. S. 161-164.  
  6. a b c d e HLAVÁČEK, Petr. Kadaň mezi středověkem a novověkem. 1.. vyd. Ústí nad Labem : Albis International, 2005. 236 s. ISBN 80-86646-11-6. S. 71-72.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech II.. Praha : Academia, 1978. S. 15.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]