Kostel Panny Marie na Předhradí
| Kostel Panny Marie na Předhradí | |
|---|---|
 Kostel Panny Marie na Předhradí k roku 1724 zcela vlevo, uprostřed jezuitská kolej, vpravo kostel Panny Marie Sněžné | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Souřadnice | 49°35′46,32″ s. š., 17°15′29,88″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | katolická církev |
| Zasvěcení | Panna Maria |
| Zánik | 1839 |
| Další informace | |
| Adresa | Olomouc, Česko |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolický kostel Panny Marie na Předhradí (farní kostel Matky Boží na Předhradí) je zaniklý kostel v Olomouci ze 13. století. Byl zbořen v roce 1839.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Podle pověsti kostel založil Jaroslav ze Šternberka roku 1241 po bitvě nad Tatary, ovšem první písemné památky o kostele pocházejí až z let 1253 a 1258. V roce 1620 byl v kostele v kapli svatého Jeronýma[2] pochován Jan Sarkander. Náhrobek byl pořízen roku 1703.[3] Roku 1750 byl kostel barokizován, přičemž Jan Kryštof Handke vyzdobil kostel freskami (sám zde byl pochován roku 1774[4][5]).
Ovšem už roku 1758 byl kostel zrušen a dále byl používán jako skladiště. Ostatky Jana Sarkandera byly v roce 1784 přeneseny do kostela svatého Michala. Hlavní oltář v kostele sv. Filipa a Jakuba v Nových sadech byl přesunut z tohoto kostela.[6] V roce 1802 byla zbořena věž a roku 1839 byl zbořen celý kostel. Na jeho místě pak v letech 1853–1855 postavil Josef Seifert palác tehdejšího okresního hejtmanství ve stylu historizujícího neoklasicismu. Od roku 1948 v budově sídlí Knihovna města Olomouce.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Kostel se nacházel na dnešním náměstí Republiky (dříve nazývané Mariánské náměstí, v 19. století náměstí Františka Josefa) v místě dnešní knihovny města Olomouce. Byl to gotický trojlodní síňový kostel a měl čtyřhrannou věž.
Nad vchodem do zvonové věže se nacházel do roku 1802 pozdně gotický reliéf Panny Marie Opatrovnice z 15. století. Byl umístěn v kapli Panny Marie Opatrovnice, kde je dnes jeho sádrová kopie. V roce 1974 byl originální reliéf přenesen do Fürstenbergovy kaple katedrály svatého Václava.[7]
Před kostelem byl asi 9 metrů vysoký mariánský sloup se sochou panny Marie. Sloup byl postaven asi 1698 na místě dnešní kašny Tritónů a v 1. čtvrtině 18. století přesunut blíže před vstup kostela. Sloup byl v roce 1802 nebo v roce 1839 přesunut do obce Huzová.[8]
Kolem kostela byl hřbitov, na jehož ohradní zdi byly sochy v nadživotní velikosti. Dvě z těchto soch (socha Spasitele a socha Panny Marie, autor Andreas Zahner) jsou vedle vchodu do kostela svatého Michala.[9]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Anonym. Z historie budovy Knihovny města Olomouce na náměstí Republiky I. Knihovna města Olomouce (asi 2007), 1 p. (letáček)
- ↑ Fiala J. (9. listopadu 2007) Rektoři olomoucké univerzity v letech 1573–1860. 51. FRIDL (Friedel, Friedl) Sebastianus (Šebestián), S.J., Phil. Dr., Theol. Dr. (* 8. 1. 1688 Chornice u Jevíčka – † 30. 9. 1748 Olomouc), rektor od 30. 10. 1746 do 30. 9. 1748[nedostupný zdroj]. Žurnál Univerzity Palackého v Olomouci, XVII (8),
- ↑ Jan Sarkander Archivováno 20. 7. 2007 na Wayback Machine., citováno 16. prosince 2007
- ↑ Jan Kryštof Handke[nedostupný zdroj], citováno 16. prosince 2007
- ↑ Jan Kryštof Handke Archivováno 16. 6. 2020 na Wayback Machine., citováno 16. prosince 2007
- ↑ FIALA, Jiří. Chrámy, kostely, svatyně a kaple v Olomouci. Olomouc: Danal, 2008. 208 s. ISBN 8085973774. S. 135.
- ↑ Katedrála sv. Václava v Olomouci Archivováno 30. 11. 2010 na Wayback Machine., citováno 16. prosince 2007
- ↑ Tichák M. Ztracené adresy. O tom co v Olomouci bývalo a už není. Olomouc: Burian a Tichák, 2007, 190 pp., str. 7.
- ↑ Chrám svatého Michala Archivováno 12. 12. 2007 na Wayback Machine., citováno 16. prosince 2007