Kostel Panny Marie na Předhradí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: kostel Nanebevzetí Panny Marie v obci Pňov-Předhradí v okrese Kolín nebo kostel Panny Marie Sedmibolestné, Předhradí (okres Chrudim).
Kostel Panny Marie na Předhradí
Kostel Panny Marie na Předhradí k roku 1724 zcela vlevo, uprostřed jezuitská kolej, vpravo kostel Panny Marie Sněžné
Kostel Panny Marie na Předhradí k roku 1724 zcela vlevo, uprostřed jezuitská kolej, vpravo kostel Panny Marie Sněžné
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Zánik 1839
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický kostel Panny Marie na Předhradí (farní kostel Matky Boží na Předhradí) je zaniklý kostel v Olomouci ze 13. století. Byl zbořen v roce 1839.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podle pověsti kostel založil Jaroslav ze Šternberka roku 1241 po bitvě nad Tatary, ovšem první písemné památky o kostele pocházejí až z let 1253 a 1258. V roce 1620 byl v kostele v kapli svatého Jeronýma[2] pochován Jan Sarkander. Náhrobek byl pořízen roku 1703.[3] Roku 1750 byl kostel barokizován, přičemž Jan Kryštof Handke vyzdobil kostel freskami (sám zde byl pochován roku 1774[4][5]).

Ovšem už roku 1758 byl kostel zrušen a dále byl používán jako skladiště. Ostatky Jana Sarkandera byly v roce 1784 přeneseny do kostela svatého Michala. V roce 1802 byla zbořena věž a roku 1839 byl zbořen celý kostel. Na jeho místě pak v letech 1853–1855 postavil Josef Seifert palác tehdejšího okresního hejtmanství ve stylu historizujícího neoklasicismu. Od roku 1948 v budově sídlí Knihovna města Olomouce.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Gotický reliéf Panny Marie Opatrovnice (sádrová kopie) je dnes v kapli Panny Marie Opatrovnice

Kostel se nacházel na dnešním náměstí Republiky (dříve nazývané Mariánské náměstí, v 19. století náměstí Františka Josefa) v místě dnešní knihovny města Olomouce. Byl to gotický trojlodní síňový kostel a měl čtyřhrannou věž.

Nad vchodem do zvonové věže se nacházel do roku 1802 pozdně gotický reliéf Panny Marie Opatrovnice z 15. století. Byl umístěn v kapli Panny Marie Opatrovnice, kde je dnes jeho sádrová kopie. V roce 1974 byl originální reliéf přenesen do Fürstenbergovy kaple katedrály svatého Václava.[6]

Před kostelem byl asi 9 metrů vysoký mariánský sloup se sochou panny Marie. Sloup byl postaven asi 1698 na místě dnešní kašny Tritónů a v 1. čtvrtině 18. století přesunut blíže před vstup kostela. Sloup byl v roce 1802 nebo v roce 1839 přesunut do obce Huzová.[7]

Kolem kostela byl hřbitov, na jehož ohradní zdi byly sochy v nadživotní velikosti. Dvě z těchto soch (socha Spasitele a socha Panny Marie, autor Andreas Zahner) jsou vedle vchodu do kostela svatého Michala.[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Anonym. Z historie budovy Knihovny města Olomouce na náměstí Republiky I. Knihovna města Olomouce (asi 2007), 1 p. (letáček)
  2. Fiala J. (9. listopadu 2007) Rektoři olomoucké univerzity v letech 1573–1860. 51. FRIDL (Friedel, Friedl) Sebastianus (Šebestián), S.J., Phil. Dr., Theol. Dr. (* 8. 1. 1688 Chornice u Jevíčka – † 30. 9. 1748 Olomouc), rektor od 30. 10. 1746 do 30. 9. 1748. Žurnál Univerzity Palackého v Olomouci, XVII (8),
  3. Jan Sarkander Archivováno 20. 7. 2007 na Wayback Machine, citováno 16. prosince 2007
  4. Jan Kryštof Handke[nedostupný zdroj], citováno 16. prosince 2007
  5. Jan Kryštof Handke, citováno 16. prosince 2007
  6. Katedrála sv. Václava v Olomouci Archivováno 30. 11. 2010 na Wayback Machine, citováno 16. prosince 2007
  7. Tichák M. Ztracené adresy. O tom co v Olomouci bývalo a už není. Olomouc: Burian a Tichák, 2007, 190 pp., str. 7.
  8. Chrám svatého Michala Archivováno 12. 12. 2007 na Wayback Machine, citováno 16. prosince 2007