Kostel Panny Marie Loretánské (Bratislava)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel Panny Marie Loretánské (Bratislava)
Kostel Panny Marie Loretánské (Bratislava)
Kostel Panny Marie Loretánské (Bratislava)
Místo
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
Kraj Bratislavský
Okres Bratislava I
Obec Bratislava
Souřadnice
Kostel Panny Marie Loretánské (Bratislava)
Kostel Panny Marie Loretánské (Bratislava)
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie Západní
Diecéze Bratislavská
Děkanát Bratislava - Stred
Architektonický popis
Typ stavby renesance
Výstavba 1659–1663
Specifikace
Stavební materiál kámen
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Panny Marie Loretánské (lidově Uršulínský kostel) je renesanční sakrální stavba řehole voršilek v historické zóně Bratislavy, v okrese Bratislava I. Je zapsán do seznamu národních kulturních památek.

Historie výstavby[editovat | editovat zdroj]

V listopadu 1535 v italské Brescii vznikla na popud Angely Merici řehole sester voršilek. Jako hlavní poslání si zvolily výchovu mladých dívek a žen. Brzy se řád rozšířil do více oblastí Evropy. Ve druhé polovině 17. století se řeholní sestry usadily v Prešpurku (v prvním městě v tehdejším Uhersku) a hned nato začaly vyvíjet svou činnost. V roce 1676 jim bylo na základě listiny ostřihomského arcibiskupa Juraje Pohronce-Slepčianského povoleno rozšíření činnosti v celé zemi.

Dnešní kostel řehole voršilek si v letech 1659 - 1663 původně postavili bratislavští protestanti. Jednolodní stavba v renesančním slohu vyrostla na samém kraji tehdejšího města, těsně u jeho severních hradeb (kromě něj už v Bratislavě měli evangelíci kostel stojící proti městské radnici).

Prešpurští protestanti však kostel užívali pouze krátce (do roku 1670), protože po odhalení Vešeléniho spiknutí jim byl odňat a v roce 1672 ho přidělili řádu voršilek. Ty ho zasvětily Panně Marii Loretánské.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Dnešní stavba až na malé výjimky je vzhledově totožná s původní stavbou. Hlavní fasáda je orientována do ulice. Zakončena je dřevěnou hranolovou věžičkou se zvonicí, původně pokrytou šindelovou střechou. V roce 1683 střecha shořela a nová střecha, už v barokním stylu s cibulovitým tvarem, byla pokryta měděným plechem.

Kostel je zařízený jednoduše. Dominuje mu pozdně polychromovaný hlavní oltář z poslední čtvrtiny 18. století se sloupovou architekturou. Ve středu retabula je nika se sochou černé Panny Marie. Sochu Loretánské Panny Marie daroval voršilkám v roce 1684 pozdější arcibiskup Leopold Kolonič. Oltář je doplněn sochami patronů řehole - svaté Barbory , svaté Uršuly, svaté Kateřiny Alexandrijské a svaté Agnes.

Boční oltáře svaté Anny a svatého Augustina mají sloupovou dřevěnou architekturu se štítovým nástavcem; dřevo je polychromované a zlacené. Architektury oltářů vznikly v poslední čtvrtině 18. století. V retabulu oltáře svaté Anny je ústřední obraz světice s malou Marií; v nástavci je menší obraz svaté Barbory. Po stranách jsou sochy svatého Josefa a svatého Jana Křtitele. V retabulu oltáře svatého Augustina je ústřední obraz světce se svatou Monikou. V nástavci je obraz svaté Agnes, po stranách jsou umístěny sochy svatého Zachariáše a svatého Jana Evangelisty. Autorem obrazů je Martin Speer, pravděpodobně v roce 1739, sochy jsou dílem Petra Brandenthala.

Kazatelnu z druhé čtvrtiny 18. století tvoří zavěšené baňaté řečniště se sochami Mojžíše a starozákonního velekněze Áróna a baldachýn se sochou svatého archanděla Michaela.

U příležitosti 10. výročí navštívení Bratislavy Janem Pavlem II. byl v roce 2006 odkryt a vysvěcen bronzový reliéf dnes již zesnulého papeže. Reliéf pochází z dílny slovenského sochaře Jána Borka.

Na stavbu kostela navazuje budova kláštera.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kostol Loretánskej Panny Márie (Bratislava) na slovenské Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • I. Janota: Řehole, kostely a kláštery v Bratislavě, Albert Marenčin – Vydavateľstvo PT, Bratislava 2008, ISBN 978-80-89218-65-3
  • A. Bagin: Kostely a kaple hlavního města SSR Bratislavy, Spolek sv. Vojtěcha, Trnava 1988

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]