Přeskočit na obsah

Koloman Belopotocký

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Koloman Belopotocký
Koloman Belopotocký
Koloman Belopotocký
Narození6. února 1845
Ružomberok
Úmrtí15. prosince 1914 (ve věku 69 let)
Oradea
Alma materVídeňská univerzita
Povoláníteolog, vysokoškolský učitel, katolický kněz a katolický biskup
Nábož. vyznáníkatolická církev
FunkceApostolic Field Vicar (1890–1911)
titulární biskup (od 1890)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ján Nepomuk Koloman Belopotocký (starší Belopotoczky, v literatuře někdy i jako Belepotoczky) (6. února 1845, Ružomberok[1]15. prosince 1914 Oradea, dnešní Rumunsko) byl římskokatolický duchovní, polní vikář rakousko-uherské armády.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Gymnaziální studia absolvoval v Ružomberku a Levoči. Teologii studoval na univerzitě v Innsbrucku jako bohoslovec spišské diecéze.[2] 14. června 1860 byl vysvěcen na kněze v tyrolském Brixenu (dnes Itálie). Na vídeňské univerzitě pokračoval v teologickém studiu a v roce 1872 tam získal titul doktor teologie. Následně působil jako profesor teologie a rektor v semináři na Spišské Kapitule. V roce 1876 ho ostřihomský arcibiskup Ján Šimor povolal rektorem do centrálního semináře v Budapešti. Od roku 1882 působil ve Vídni na Frintaneu (Augustineu) a zároveň byl dvorním kaplanem rakouského císaře.

6. června 1890 ho František Josef I. jmenoval apoštolským polním vikářem, tj. nejvyšším duchovním rakousko-uherských ozbrojených sil. Apoštolský polní vikář byl fakticky biskup personální diecéze, která zahrnovala celou říši a do její jurisdikce patřili všichni příslušníci rakousko-uherské armády, námořnictva a četnictva, jakož i jejich rodiny. Toto jmenování bylo potvrzeno Svatým stolcem 22. července 1890 a byl jmenován titulárním biskupem trikalským. Biskupské svěcení přijal z rukou spišského biskupa Juraje Čásky v katedrále sv. Martina v Spišském Podhradí. V témže roce se stal i kanovníkem latinské katedrální kapituly ve Velkém Varadíně.

V pozici polního vikáře působil 21 let, této funkce se vzdal 1. června 1911. Následně působil jako velkoprobošt katedrální kapituly ve Velkém Varadíně, kde i v roce 1914 zemřel.

Uděleno biskupské svěcení

[editovat | editovat zdroj]

Hlavní světitel

[editovat | editovat zdroj]
  • Anton Fetser, 1906, pomocný biskup veľkovaradínský, později biskup v Győru
  • Imrich Bjelik, 1913, Belopotockého nástupce ve funkci polního vikáře

Hlavní spolusvětitel

[editovat | editovat zdroj]
  • Wolfgang Radnai, 1902, pomocný biskup veľkovaradínsky, později biskup banskobystrický
  • Mikuláš Széchenyi de Sárvár et Felsővidék, 1902, biskup v Győru a později biskup veľkovaradínský
  • Augustín Fischer-Colbrie, 1905, pomocný biskup-nástupce a později sídelní biskup košický
  • Hermann Zschokke, 1910, pomocný biskup vídeňský

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Koloman Belopotocký na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]