Koloman Belopotocký
| Koloman Belopotocký | |
|---|---|
 Koloman Belopotocký | |
| Narození | 6. února 1845 Ružomberok |
| Úmrtí | 15. prosince 1914 (ve věku 69 let) Oradea |
| Alma mater | Vídeňská univerzita |
| Povolání | teolog, vysokoškolský učitel, katolický kněz a katolický biskup |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
| Funkce | Apostolic Field Vicar (1890–1911) titulární biskup (od 1890) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ján Nepomuk Koloman Belopotocký (starší Belopotoczky, v literatuře někdy i jako Belepotoczky) (6. února 1845, Ružomberok[1] – 15. prosince 1914 Oradea, dnešní Rumunsko) byl římskokatolický duchovní, polní vikář rakousko-uherské armády.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Gymnaziální studia absolvoval v Ružomberku a Levoči. Teologii studoval na univerzitě v Innsbrucku jako bohoslovec spišské diecéze.[2] 14. června 1860 byl vysvěcen na kněze v tyrolském Brixenu (dnes Itálie). Na vídeňské univerzitě pokračoval v teologickém studiu a v roce 1872 tam získal titul doktor teologie. Následně působil jako profesor teologie a rektor v semináři na Spišské Kapitule. V roce 1876 ho ostřihomský arcibiskup Ján Šimor povolal rektorem do centrálního semináře v Budapešti. Od roku 1882 působil ve Vídni na Frintaneu (Augustineu) a zároveň byl dvorním kaplanem rakouského císaře.
6. června 1890 ho František Josef I. jmenoval apoštolským polním vikářem, tj. nejvyšším duchovním rakousko-uherských ozbrojených sil. Apoštolský polní vikář byl fakticky biskup personální diecéze, která zahrnovala celou říši a do její jurisdikce patřili všichni příslušníci rakousko-uherské armády, námořnictva a četnictva, jakož i jejich rodiny. Toto jmenování bylo potvrzeno Svatým stolcem 22. července 1890 a byl jmenován titulárním biskupem trikalským. Biskupské svěcení přijal z rukou spišského biskupa Juraje Čásky v katedrále sv. Martina v Spišském Podhradí. V témže roce se stal i kanovníkem latinské katedrální kapituly ve Velkém Varadíně.
V pozici polního vikáře působil 21 let, této funkce se vzdal 1. června 1911. Následně působil jako velkoprobošt katedrální kapituly ve Velkém Varadíně, kde i v roce 1914 zemřel.
Uděleno biskupské svěcení
[editovat | editovat zdroj]Hlavní světitel
[editovat | editovat zdroj]- Anton Fetser, 1906, pomocný biskup veľkovaradínský, později biskup v Győru
- Imrich Bjelik, 1913, Belopotockého nástupce ve funkci polního vikáře
Hlavní spolusvětitel
[editovat | editovat zdroj]- Wolfgang Radnai, 1902, pomocný biskup veľkovaradínsky, později biskup banskobystrický
- Mikuláš Széchenyi de Sárvár et Felsővidék, 1902, biskup v Győru a později biskup veľkovaradínský
- Augustín Fischer-Colbrie, 1905, pomocný biskup-nástupce a později sídelní biskup košický
- Hermann Zschokke, 1910, pomocný biskup vídeňský
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Koloman Belopotocký na slovenské Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Koloman Belopotocký na Wikimedia Commons - Bishop Kalman Belopotoczky †
