Přeskočit na obsah

Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci
Library of Palacký University in Olomouc
StátČeskoČesko Česko
PolohaOlomouc, Česko
Souřadnice49°35′44,54″ s. š., 17°15′36,43″ v. d.
Typakademická knihovna
Založena1991
Počet poboček8 poboček
Knihovní fond
Velikost fondu702 910 (rok 2016)[1]
Přístupnost pro uživatele
Registrovaní uživatelé26 281 (data z r. 2016)
Další informace
ŘeditelMgr. Helena Sedláčková
Webové stránkyhttps://www.knihovna.upol.cz
Telefon585 631 702
SiglaOLD012
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci (KUP) je akademická knihovna. Slouží studentům, akademickým pracovníkům i široké veřejnosti. Tematicky je fond knihovny zaměřen na obory, které se studují na Univerzitě Palackého v Olomouci (UP).

Hlavním mottem KUP je výrok Jana Amose Komenského „Ze zbrojnic udělejte biblioték“.[2][3] Inspirací mu byla vojenská minulost tereziánské zbrojnice, ve které se nachází Ústředí KUP a největší výpůjční oddělení – pobočka Zbrojnice.

Historie

Knihovna olomoucké univerzity

Počátek knihovny olomoucké univerzity souvisí se vznikem jezuitské koleje v Olomouci v roce 1566, která se v roce 1573 se stala akademií rovnocennou západoevropským univerzitám té doby.[4] Zpočátku byla budována především knižními fundacemi a dary kanovníků, olomouckých biskupů, prelátů a zemských úředníků.[5]

Knihovna přešla po zrušení Tovaryšstva Ježíšova v roce 1773 do správy státu a roku 1775 byla prohlášena veřejnou Univerzitní knihovnou. Následkem zrušení olomoucké univerzity v roce 1860 se knihovna osamostatnila.[6]

Knihovny na Univerzitě Palackého v letech 1946–1989

Olomoucká univerzita byla obnovena zákonem č. 36/1946 Sb.[7] pod názvem Univerzita Palackého v Olomouci.[8] Původní univerzitní knihovna se stala samostatným subjektem s názvem Univerzitní knihovna[9] – současná Vědecká knihovna v Olomouci.[10] Na UP také začaly postupně vznikat odborné knihovny na fakultách a katedrách.

Ústřední knihovna Lékařské fakulty (LF) zahájila svůj provoz již v roce 1946 na Lidické třídě 8.[11] Zakrátko se stala druhou největší lékařskou knihovnou v Československu.[12] V roce 1947 se přestěhovala na Fierlingerovu třídu 10 a od roku 1962 sídlila v nové budově Teoretických ústavů v areálu Fakultní nemocnice.[13]

Na Filozofické fakultě (FF) byly v letech 1947–1948 zakládány ústavy, které si budovaly vlastní specializované knihovny. Největší knihovnu měl Ústav pro slovanskou filologii na Křížkovského 10.[14] V roce 1959 vzniklo Knihovní středisko FF ve Wurmově 7, které bylo roku 1981 nahrazeno Ústřední knihovnou FF se studovnou na Křížkovského 10.[15]

V roce 1959 vznikla Ústřední knihovna Pedagogického institutu v Olomouci. Po zániku institutu se v rámci UP v roce 1964 konstituovala Pedagogická fakulta (PdF) a s ní i Ústřední knihovna PdF na Purkrabské 2.[16]

Knihovní středisko Přírodovědecké fakulty (PřF) vzniklo po zrušení vysoké školy pedagogické v roce 1959. Knihovny přírodovědných oborů byly budovány při pracovištích tzv. biennia přírodních věd, spojeného s PdF. Středisko bylo v roce 1967 nahrazeno Ústřední knihovnou PřF, která sídlila na Gottwaldově 15.[17]

Knihovna Ústavu marxismu-leninismu na Křížkovského 12 byla založena v roce 1970. Neměla samostatnou studovnu a studijní literatura byla v případě potřeby zařazována do studoven jednotlivých fakult.[18]

Knihovna Univerzity Palackého po roce 1989

Budova bývalé tereziánské zbrojnice v roce 1991.
Rektor Lubomír Dvořák a profesor Josef Jařab při slavnostním otevření Informačního centra UP.

V roce 1991 získala UP budovu bývalé dělostřelecké tereziánské zbrojnice (čp. 842) na Biskupské náměstí 1.[19] Objekt musel být rekonstruován a počítalo se s ním pro Informační centrum (IC) UP, ustanovené v roce 1991. Toto univerzitní zařízení zahrnovalo Knihovnu, Centrum výpočetní techniky, Audiovizuální centrum a Vydavatelství.[20] Ředitelem IC UP se stal PhDr. Rostislav Hladký.[21]

Univerzitě velmi chyběla centrální knihovna, neboť v roce 1991 vzniklá Knihovna Univerzity Palackého byla tvořena pouze informačními středisky (IS) na fakultách. V roce 1996 to byly IS Cyrilometodějské teologické fakulty (CMTF), IS Fakulty tělesné kultury (FTK),[22] IS Filozofické fakulty (FF), IS Lékařské fakulty (LF), IS PdF a IS PřF.[23] IS Právnické fakulty (PF) vzniklo v roce 1991 v rámci obnovené Právnické fakulty. Bez centralizace byly služby knihovny roztříštěné a nekonzistentní, knihovnické práce byly vykonávány multiplikovaně. Proto byla na začátku roku 1997 v částečně zrekonstruované budově bývalé tereziánské zbrojnice uvedena do provozu nová Ústřední knihovna.

Zrušena byla IS na FF a PdF a jejich fond byl umístěn do Ústřední knihovny UP. Uvnitř KUP došlo k velkým přesunům pracovníků[24] a knihovna získala vlastní vedení. Ředitelkou se stala RNDr. Danuše Lošťáková.[25] Ve stejném roce byl implementován automatizovaný knihovní systém TINLIB a v listopadu zahájena elektronická výpůjčka knih.[26][27] V roce 1999 byla dokončena rekonstrukce tereziánské zbrojnice a v říjnu téhož roku došlo k slavnostnímu otevření Informačního centra Univerzity Palackého.[28]

IS LF vystoupilo v roce 1998 ze svazku KUP a stalo se součástí Informačního centra LF.[29] Knihovna matematických oborů v Olomouci-Hejčíně byla zprovozněna na počátku roku 1998 jako součást IS PřF[30], které se v roce 1999 přestěhovalo do nových prostor na tř. Svobody 26.[31]

IS PF bylo po rozsáhlé rekonstrukci znovuotevřeno v roce 1999 na třídě 17. listopadu 6.[32][33]

Studovna ve Zbrojnici.
Knihovna Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

V rámci nově přijaté Státní informační politiky ve vzdělávání byl od roku 2000 kladen velký důraz na využívání elektronických informačních zdrojů a KUP získala řadu významných databází.[34]

Součástí IS PF se v roce 2001 stalo Evropské dokumentační středisko.[35] V roce 2002 bylo do KUP začleněno Britské centrum (BC), které vzniklo v roce 1991 a sídlilo na Křížkovského 14.[36] IS FTK se přestěhovalo do nové dostavby na budově děkanátu FTK na třídě Míru 117.[37]

KUP byla podle nového knihovního zákona[38] v roce 2002 zaregistrována na Ministerstvu kultury České republiky jako specializovaná knihovna. Stala se rovněž součástí Asociace knihoven vysokých škol.[39] V letech 2004 a 2005 obdržela KUP knihy z pozůstalosti Pavla Tigrida.[40][41]

Po osmi letech se Informační centrum LF v roce 2006 stalo opět součástí KUP pod názvem IS LF.[42] Téhož roku vznikla v areálu Biocentra PřF UP v Holici Knihovna biologických oborů, a to spojením knihoven katedry botaniky a katedry biochemie.[43] Následně byla tato pobočka IS PřF v roce 2008 přestěhována do nových prostor v rámci areálu Šlechtitelů 27.[44]

K významné změně došlo v roce 2007. Zaniklo IC UP a KUP se osamostatnila.[45] Zároveň se změnily názvy informačních středisek fakult na oborové knihovny[46] a došlo k přestěhování Oborové knihovny CMTF na Univerzitní 22.[47] Závěr desetiletí se nesl ve znamení elektronických služeb. V roce 2008 byl implementován nový knihovnický systém (Advanced Rapid Library - ARL - od firmy Cosmotron)[48] a v knihovně na Zbrojnici bylo zavedeno bezdrátové internetové připojení.[49]

Oborová knihovna PřF byla v roce 2009 přestěhována do novostavby na třídu 17. listopadu 12.[50] Ve stejném roce byla KUP rozšířena o Oborovou knihovnu Fakulty zdravotnických věd (FZV).[51]

Po roce 2010 si KUP založila profil na Facebooku a začala komunikovat se svými čtenáři také v prostředí sociálních sítí. V roce 2016 přibyl Instagram.

Knihovna Lékařské fakulty Univerzity Palackého

Britské centrum (BC) se v roce 2011 přestěhovalo do nových prostor na Křížkovského 8.[52] Ke stěhování došlo kromě toho u Oborové knihovny Lékařské fakulty, která se v roce 2013 přesunula na nové Teoretické ústavy na ulici Hněvotínská 3.[53]

Studovna na Pedagogické fakultě byla během rekonstrukce v roce 2012 zrušena. Fond byl následně přemístěn do Ústřední knihovny Univerzity Palackého.[54]

Roku 2013 došlo v Ústřední knihovně Univerzity Palackého k slavnostnímu otevření noční studovny.[55][56] V roce 2014 se ředitelkou Knihovny Univerzity Palackého stala Mgr. Helena Sedláčková.[57] Ve stejném roce začala Knihovna Univerzity Palackého poskytovat výpůjční služby rovněž absolventům Univerzity Palackého v rámci programu Absolvent.[58] Roku 2014 došlo také k implementaci open source systému VuFind, který umožnil budování souborného katalogu Knihovny Univerzity Palackého, Rakouské knihovny a Vlastivědného muzea.[59] Posléze se k tomuto systému připojila Arcibiskupská knihovna Olomouc.[60][61]

Na začátku roku 2015 se přesunula Oborová knihovna Fakulty zdravotnických věd do dostavby Teoretických ústavů, konkrétně do časopisecké studovny Oborové knihovny Lékařské fakulty.[62] Téhož roku Knihovna Univerzity Palackého začala zajišťovat provoz Richterovy knihovny.[63]

Struktura

Budova bývalé tereziánské zbrojnice, kde sídlí Knihovna Univerzity Palackého.
Knihovna Cyrilometodějské teologické fakulty.

Ústředí

Ústředí Knihovny Univerzity Palackého zastřešuje její odborné činnosti těmito odděleními:

Pobočky

Pobočky Knihovny Univerzity Palackého jsou následující:

Služby

Aktivity

Japonský literární večer ve Zbrojnici v březnu 2016.

Projekty a konference

V letech 2001,[64] 2003,[65] 2005,[66] 2007[67] a 2009[68] uspořádala Knihovna Univerzity Palackého konferenci Knihovna a architektura.[69]

Po roce 2000 se Knihovna Univerzity Palackého zapojila do několika významných projektů, které umožnily přístup do řady elektronických informačních zdrojů.

V letech 2004–2008 to byl program Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy „Informační infrastruktura výzkumu“.[70] V roce 2009 byl vyhlášen program MŠMT „Informační zdroje pro výzkum“ (INFOZ) na léta 2009–2011 a Knihovna Univerzity Palackého se stala centrálním pracovištěm pro koordinaci přístupu k celostátním projektům na elektronické informační zdroje.[71]

V letech 2012–2014 se Knihovna Univerzity Palackého zapojila do projektů POMEZÍ, Inteftek a došlo také k vybudování portálu EIZ. V roce 2013 se Knihovna Univerzity Palackého stala řešitelským pracovištěm projektu Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace „NATURA: vědecké informační zdroje přírodních věd“.[72]

V průběhu roku 2015 byly řešeny projekty z programu MŠMT „Informace – základ výzkumu“[73] (program LR), jehož cílem je podporovat vývoj, experimentální vývoj a inovace v letech 2013–2017.[74] Knihovna Univerzity Palackého se zapojila také do projektu Chinet a v roce 2016 do Programu na podporu terciárního vzdělávání na vysokých školách v Olomouckém kraji.

Kulturní aktivity

Pro své uživatele Knihovna Univerzity Palackého organizuje řadu kulturních akcí: výstavy (mimo jiné Jindřich Štreit), večerní čtení, noci v knihovně,[75] večery deskových her, besedy a přednášky významných osobností (mimo jiné Martin Hilský, Pavel Čech, Michal Sýkora). Od roku 2008 se Knihovna Univerzity Palackého pravidelně účastní Dnů evropského dědictví a od roku 2015 Olomoucké muzejní noci.

Odkazy

Reference

  1. ↑ KNIHOVNA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI. Výroční zpráva KUP 2015. Olomouc: Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci, 2015. 41 s. Dostupné online. 
  2. ↑ FIALA, Jiří. Ze zbrojnic udělejte biblioték. Žurnál Univerzity Palackého. Blog [online]. Univerzita Palackého v Olomouci, 10. září 2013 8:48 [cit. 2017-01-02]. Dostupné online. 
  3. ↑ KOMENSKÝ, Jan Amos. Clamores Eliae = Křiky Eliášovy: (výbor). Praha: Primus, 1992. 53 s. ISBN 80-901091-6-0. S. 22. 
  4. ↑ FIALA, Jiří. Univerzita v Olomouci (1573-2013). 2., upr. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013. 189 s. ISBN 978-80-244-3363-9. S. 27–29. 
  5. ↑ KORHOŇ, Miloš; VINTROVÁ, Tereza. Chrám věd a múz: dějiny Vědecké knihovny v Olomouci. 1. vyd. Olomouc: Vědecká knihovna v Olomouci, 2016. 327 s. ISBN 978-80-7053-310-9. S. 13. 
  6. ↑ KORHOŇ, Miloš; VINTROVÁ, Tereza. Chrám věd a múz: dějiny Vědecké knihovny v Olomouci. 1. vyd. Olomouc: Vědecká knihovna v Olomouci, 2016. 327 s. ISBN 978-80-7053-310-9. S. 143. 
  7. ↑ Zákon č. 35/1946 Sb., o obnovení university v Olomouci.. Sbírka zákonů České republiky [online]. [cit. 25.1.2017]. Dostupné online. 
  8. ↑ Zákon č. 35/1946 Sb., o obnovení university v Olomouci. Dostupné online.
  9. ↑ NAVRÁTIL, Jan. Kapitoly z dějin olomoucké university 1573-1973. 1. vyd. Ostrava: Profil, 1973. 371 s. S. 274. 
  10. ↑ KORHOŇ, Miloš; VINTROVÁ, Tereza. Chrám věd a múz: dějiny Vědecké knihovny v Olomouci. 1. vyd. Olomouc: Vědecká knihovna v Olomouci, 2016. 327 s. ISBN 978-80-7053-310-9. S. 218–241. 
  11. ↑ ŠANTAVÝ, František. Deset let lékařské fakulty Palackého university v Olomouci 1946–1956. Olomouc: Universita Palackého, 1956. 295 s. (Acta Universitatis Palackianae Olomucensis). S. 277–280. 
  12. ↑ HEJTMÁNEK, Milan. Zakladatelé a pokračovatelé: památník osobností obnovené univerzity; [redakční rada M. Hejtmánek]. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 1996. 260 s. ISBN 80-7067-614-0. S. 203. 
  13. ↑ PETRŮ, Eduard. Knihovny na Univerzitě Palackého. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 1985. 102 s. S. 18. 
  14. ↑ NAVRÁTIL, Jan. Kapitoly z dějin olomoucké university 1573-1973. 1. vyd. Ostrava: Profil, 1973. 371 s. S. 202. 
  15. ↑ PETRŮ, Eduard. Knihovny na Univerzitě Palackého. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 1985. 102 s. S. 29. 
  16. ↑ PETRŮ, Eduard. Knihovny na Univerzitě Palackého. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 1985. 102 s. S. 18–19, 33. 
  17. ↑ PETRŮ, Eduard. Knihovny na Univerzitě Palackého. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 1985. 102 s. S. 20, 34. 
  18. ↑ PETRŮ, Eduard. Knihovny na Univerzitě Palackého. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 1985. 102 s. S. 22, 35. 
  19. ↑ KAŠPÁRKOVÁ, Slavomíra. K stavebně-historickému průzkumu někdejší tereziánské zbrojnice v Olomouci. Ročenka Státního okresního archivu v Olomouci. 1994 [vyd. 1995], roč. 22, čís. 3, s. 206 – 218. 
  20. ↑ FIALA, Jiří. Univerzita v Olomouci (1573-2013). 2., upr. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013. 189 s. ISBN 978-80-244-3363-9. S. 122. 
  21. ↑ INFORMAČNÍ CENTRUM UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI. Výroční zpráva za rok 1996. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 1997. S. 3. 
  22. ↑ VÁLKOVÁ, Hana; ŠTEKR, Vlastimil. Fakulta tělesné kultury: [publikace vydaná k 10. výročí vzniku Fakulty tělesné kultury UP. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2001. 86 s. ISBN 80-244-0228-9. S. 65. 
  23. ↑ INFORMAČNÍ CENTRUM UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI. Výroční zpráva za rok 1996. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 1997. S. 40, 41/2. 
  24. ↑ KNIHOVNA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI. Výroční zpráva za rok 1997. Olomouc: Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci, 1998. S. [1, 8]. 
  25. ↑ INFORMAČNÍ CENTRUM UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI. Výroční zpráva za rok 1996. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 1997. S. 3. 
  26. ↑ KNIHOVNA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI. Výroční zpráva za rok 1997. Olomouc: Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci, 1998. S. [3]. 
  27. ↑ LOŠŤÁKOVÁ, Dana. Souborný katalog Univerzity Palackého a jeho využití. Sborník příspěvků ze semináře CASLIN´99 – Souborné katalogy: organizace a služby, 30. 5.–3. 6. 1999 [online]. [cit. 2016-12-20]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  28. ↑ Slavnostní otevření Zbrojnice. Žurnál Univerzity Palackého. 5. listopadu 1999, roč. 9, čís. 8, s. 1, 6. Dostupné online. 
  29. ↑ KNIHOVNA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI. Výroční zpráva za rok 1998. Olomouc: Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci, 1999. S. [1]. 
  30. ↑ KNIHOVNA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI. Výroční zpráva za rok 1998. Olomouc: Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci, 1999. S. [4]. 
  31. ↑ KNIHOVNA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI. Výroční zpráva za rok 1999. Olomouc: Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci, 2000. S. [10]. 
  32. ↑ Slavnostní znovuotevření knihovny PF UP. Žurnál Univerzity Palackého. 12. března 1999, roč. 8, čís. 21, s. 1. Dostupné online. 
  33. ↑ KNIHOVNA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI. Výroční zpráva za rok 1999. Olomouc: Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci, 2000. S. [1, 9–10]. 
  34. ↑ KNIHOVNA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI. Výroční zpráva za rok 2000. Olomouc: Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci, 2001. S. [2, 7]. 
  35. ↑ KNIHOVNA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI. Výroční zpráva za rok 2001. Olomouc: Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci, 2002. [2] s. 
  36. ↑ KNIHOVNA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI. Výroční zpráva za rok 2002. Olomouc: Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci, 2003. Dostupné online. S. 13. 
  37. ↑ KNIHOVNA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI. Výroční zpráva za rok 2002. Olomouc: Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci, 2003. Dostupné online. S. 10. 
  38. ↑ Zákon 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb university v Olomouci. Dostupné online.
  39. ↑ KNIHOVNA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI. Výroční zpráva za rok 2002. Olomouc: Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci, 2003. Dostupné online. S. 1. 
  40. ↑ HELCL, Roman. Univerzita získala Tigridovu knihovnu. Mladá Fronta Dnes. Střední Morava. 18. února 2005, roč. 16, čís. 41, s. 2. 
  41. ↑ KONVIČNÁ, Martina. Tigridova pozůstalost univerzitě. In: Report. TV, ČT 1, 21. listopadu 2005.
  42. ↑ KNIHOVNA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI. Výroční zpráva za rok 2006. Olomouc: Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci, 2007. Dostupné online. S. 1. 
  43. ↑ KNIHOVNA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI. Výroční zpráva za rok 2006. Olomouc: Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci, 2007. Dostupné online. S. 5–6. 
  44. ↑ KNIHOVNA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI. Výroční zpráva za rok 2008. Olomouc: Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci, 2009. Dostupné online. S. [18]. 
  45. ↑ KNIHOVNA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI. Výroční zpráva za rok 2006. Olomouc: Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci, 2007. Dostupné online. S. 1. 
  46. ↑ KNIHOVNA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI. Výroční zpráva za rok 2007. Olomouc: Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci, 2008. Dostupné online. S. [1]. 
  47. ↑ KNIHOVNA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI. Výroční zpráva za rok 2007. Olomouc: Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci, 2008. Dostupné online. S. [15]. 
  48. ↑ KNIHOVNA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI. Výroční zpráva za rok 2008. Olomouc: Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci, 2009. Dostupné online. S. [1]. 
  49. ↑ KNIHOVNA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI. Výroční zpráva za rok 2008. Olomouc: Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci, 2009. Dostupné online. S. [8]. 
  50. ↑ KNIHOVNA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI. Výroční zpráva za rok 2009. Olomouc: Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci, 2010. Dostupné online. S. 27. 
  51. ↑ KNIHOVNA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI. Výroční zpráva za rok 2009. Olomouc: Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci, 2010. Dostupné online. S. 18–20. 
  52. ↑ KNIHOVNA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI. Výroční zpráva za rok 2011. Olomouc: Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci, 2012. Dostupné online. S. 17. 
  53. ↑ KNIHOVNA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI. Výroční zpráva za rok 2013. Olomouc: Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci, 2014. Dostupné online. S. 34. 
  54. ↑ KNIHOVNA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI. Výroční zpráva za rok 2012. Olomouc: Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci, 2013. Dostupné online. S. [10]. 
  55. ↑ ŠARADÍNOVÁ, Martina; KONEČNÝ, Pavel. Studenti chtějí noční studovnu, podepisují petici. Žurnál Univerzity Palackého. 29. dubna 2013, roč. 22, čís. 13, s. 1, 3. Dostupné online. ISSN 1804-6754. 
  56. ↑ MAZOCHOVÁ, Velena; KONEČNÝ, Pavel. Noční studovna spustila zkušební provoz. Žurnál Univerzity Palackého [online]. Univerzita Palackého v Olomouci, 8. října 2013 23:47 [cit. 2017-01-04]. Dostupné online. 
  57. ↑ KNIHOVNA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI. Výroční zpráva za rok 2013 [online]. Olomouc: Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci, 2014 [cit. 2017-01-27]. S. 3. Dostupné online. 
  58. ↑ KONEČNÝ, Pavel. Na Univerzitě Palackého vzniká Klub absolventů podle oxfordského a stockholmského vzoru. Žurnál Univerzity Palackého [online]. Univerzita Palackého v Olomouci, 5. listopadu 2014 13:27 [cit. 2017-01-04]. Dostupné online. 
  59. ↑ KNIHOVNA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI. Výroční zpráva za rok 2014. Olomouc: Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci, 2015. Dostupné online. S. 2–3, 23. 
  60. ↑ KNIHOVNA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI. Výroční zpráva za rok 2015. Olomouc: Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci, 2016. Dostupné online. S. [3]. 
  61. ↑ MAZOCHOVÁ, Velena. Arcibiskupský palác i jeho knihovní fond se otevírají studentům. Žurnál Univerzity Palackého [online]. Univerzita Palackého v Olomouci, 20. dubna 2015 12:43 [cit. 2017-01-11]. Dostupné online. 
  62. ↑ KNIHOVNA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI. Výroční zpráva za rok 2015. Olomouc: Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci, 2016. Dostupné online. S. [32]. 
  63. ↑ KNIHOVNA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI. Výroční zpráva za rok 2015. Olomouc: Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci, 2016. Dostupné online. S. [3]. 
  64. ↑ LOŠŤÁKOVÁ, Dana. Mezinárodní konference "Knihovna a architektura". Ikaros [online]. 2001 [cit. 2017-01-02]. Roč. 5, čís. 11. Dostupné online. ISSN 1212-5075. 
  65. ↑ ŠULDOVÁ, Zdenka. Jak na to, aby vznikla ideální knihovna... Ikaros [online]. 2003 [cit. 2017-01-02]. Roč. 7, čís. 11. Dostupné online. ISSN 1212-5075. 
  66. ↑ BROŽEK, Ivo. Knihovny a architektura – Interiéry knihoven. Ikaros [online]. 2005 [cit. 2017-01-02]. Roč. 9, čís. 10. Dostupné online. ISSN 1212-5075. 
  67. ↑ ŠKYŘÍKOVÁ, Alexandra. Informace o semináři Knihovna a architektura 2007. Ikaros [online]. 2007 [cit. 2017-01-02]. Roč. 11, čís. 11. Dostupné online. ISSN 1212-5075. 
  68. ↑ JURÁŠ, Jindřich. Knihovna a architektura 2009. Ikaros [online]. 2009 [cit. 2017-01-02]. Roč. 13, čís. 10. Dostupné online. ISSN 1212-5075. 
  69. ↑ Knihovna a architektura. [Praha]: Státní technická knihovna, [2001]-. 
  70. ↑ KNIHOVNA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI. Výroční zpráva za rok 2004. Olomouc: Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci, 2005. Dostupné online. S. [6–7]. 
  71. ↑ KNIHOVNA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI. Výroční zpráva za rok 2009. Olomouc: Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci, 2010. Dostupné online. S. 6. 
  72. ↑ KNIHOVNA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI. Výroční zpráva za rok 2013. Olomouc: Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci, 2014. Dostupné online. S. 15. 
  73. ↑ http://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj-2/program-informace-zaklad-vyzkumu
  74. ↑ KNIHOVNA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUC. Výroční zpráva za rok 2015 [online]. Olomouc: Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci, 2016 [cit. 2017-01-26]. S. [9]. Dostupné online. 
  75. ↑ ŠKROBÁK, Jiří. Ostrov Zbrojnice: studenti také rádi přespí v knihovně. Inflow [online]. 8. dubna 2014 [cit. 2017-01-05]. Dostupné online. ISSN 1802-9736. 

Vybrané ohlasy v médiích

Doporučená literatura

  • FIALA, Jiří et al. Univerzita v Olomouci (1573–2013). 2., upr. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013. 189 s. ISBN 978-80-244-3363-9.
  • KORHOŇ, Miloš, ed. a VINTROVÁ, Tereza, ed. Chrám věd a múz: dějiny Vědecké knihovny v Olomouci. 1. vydání. Olomouc: Vědecká knihovna v Olomouci, 2016. 327 stran. ISBN 978-80-7053-310-9.
  • PETRŮ, Eduard et al. Knihovny na Univerzitě Palackého. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 1985. 102 s

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Knihovna_Univerzity_Palackého_v_Olomouci&oldid=20567311“