Michal Sýkora (spisovatel)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Michal Sýkora

Michal Sýkora
Narození 1971 (45–46 let)
Povolání pedagog a spisovatel
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michal Sýkora (* 1971) je český pedagog, literární teoretik a spisovatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Michal Sýkora vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, kde získal akademické tituly Mgr. a Ph.D. Od roku 1998 na této fakultě působí jako odborný asistent na Katedře divadelních, filmových a mediálních studií, vyučuje zde několik předmětů, jako jsou: Světová literatura do konce 19. století, Literární seminář, Úvod do komparatistiky a Seminář analýzy televize a médií – Britské televizní detektivní série a seriály. Odborně se zabývá moderním světovým románem, aktuálními tendencemi světové literatury a teorií literatury – konkrétně komparatistikou a hermeneutikou.

Dále se účastní projektu MŠMT „Pluralita kultury a demokracie“, jehož záměrem je zhodnotit ovlivnění české kultury cizími vlivy, vyjádřit se k otázce amerikanizace a globalizace, nebo také zkoumat vliv masové a populární kultury jako demokratizačního i kulturně deprivačního prvku. Absolvoval čtyři studijní pobyty v Cambridgi a Oxfordu ve Velké Británii.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Ve svých odborných pracích se věnuje hlavně britským detektivkám a moderní próze. Napsal odborné monografie (o díle Vladimíra Nabokova, Vize řádu a světa v moderní próze. Román a „světový názor“), ale je i autorem populárně naučných knih (Dostojevského buldok. O zvířatech a/v literatuře). Jeho beletristické pokusy Případ pro exorcistu a Modré stíny inspirovala britská detektivní škola.

Monografie[editovat | editovat zdroj]

  • Vladimír Nabokov – Od Mášeňky k Daru (2002, Host) – zpracovává Nabokovovu rusky psanou tvorbu z dvacátých a třicátých let dvacátého století.
  • Vladimír Nabokov – „Americká“ témata (2004, Host) – zabývá se druhou polovinou Nabokovovy tvorby, tedy obdobím, kdy pobýval v USA a ve Švýcarsku; volně navazuje na předchozí práci Vladimir Nabokov – Od Mášeňky k Daru.
  • Dostojevského buldok. O zvířetech a/v literatuře (2006, Host) – Populárněji orientovaný pohled na slavné romanopisce 19. století (Dostojevskij, Hugo, Turgeněv, Flaubert a další), doplněný obrazovou přílohou. Kniha se snaží ukázat, jak způsob, jímž spisovatelé popisovali chování zvířat či přímo své zvířecí hrdiny, vypovídá o dobové atmosféře, pojetí vědy a významu přírodních věd ve společnosti, o dobových etických a ekologických normách.
  • Vize řádu a světa v moderní próze. Román a „světový názor“ (2008, Pistorius & Olšanská) – autor se pokouší najít smysl postmodernistické literatury prostřednictvím pojmu světový názor.
  • Britské detektivky: od románu k televizní sérii

Detektivky[editovat | editovat zdroj]

V obou detektivkách vystupuje olomoucký vyšetřovací tým vedený komisařkou Marií Výrovou.

  • Případ pro exorcistu (2012, Paseka) – vyšetřování vraždy dívky Veroniky Štěpánové, jejíž tělo bylo nalezeno na oltáři v kostele ve Štěpánově, vesnici nedaleko Olomouce. Podezřelými se stávají místní kněz (jednou z možností je nepovedený exorcismus) i jeho psychicky narušený nepřítel, stopy ale vedou i do prostředí univerzity a celý případ komplikují další vraždy.
  • Modré stíny (2013, Host) – do Olomouce zasazené vyšetřování vražd docenta Ondřeje Chalupy a reportéra Milana Březiny, kteří se snažili řešit jednak nedávné machinace kvestora Jonáše při rekonstrukci univerzitní budovy, jednak machinace s pozemky z 90. let, na nichž se podílel tehdejší náměstek primátora a současný ministr vnitra Gelnar. Román začíná v univerzitním prostředí, v druhé části má prvky thrilleru a reflektuje zneužívání veřejných prostředků a politického vlivu.[1]
  • Ještě není konec (2016, Host) – znovu otevřené vyšetřování vraždy z roku 1987.

Televizní adaptace[editovat | editovat zdroj]

Na motivy románu Případ pro exorcistu začala v lednu 2014 Česká televize natáčet stejnojmenný televizní film, jehož scénář napsal Petr Jarchovský a jejž režíroval Jan Hřebejk.[2] Třídílný film byl v premiéře odvysílán v lednu 2015.

Na motivy románu Modré stíny natočila ČT stejnojmennou čtyřdílnou televizní minisérii, kterou režíroval Viktor Tauš a která byla v premiéře odvysílána v únoru a březnu 2016.

Televizní minisérie Pět mrtvých psů vznikla podle námětu pro Českou televizi a je vysílána v dubnu 2016. Autor však příběh převádí do románové verze, která se podle jeho slov má v mnoha ohledech lišit od televizní verze. [3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MANDYS, Pavel. Sýkora, Michal: Modré stíny (in HN). iLiteratura [online]. 2013-08-02 [cit. 2014-03-30]. Dostupné online.  
  2. jab. Hřebejk se v detektivním debutu pustil do vymítání. ČT24 [online]. 2014-01-24 [cit. 2014-03-30]. Dostupné online.  
  3. http://www.ceskatelevize.cz/porady/11008919268-pet-mrtvych-psu/ Pět mrtvých psů

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Recenze[editovat | editovat zdroj]