Knír kartáček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Komik Oliver Hardy nosil knírek ve stylu kartáčku (na snímku v roce 1939); rozkvět popularity zažil tento typ knírku mezi lety 1900 a 1945, kdy si jej osvojil i Adolf Hitler

Knír (zubní) kartáček (angl. toothbrush moustache) je typ kníru, který je oholený na okrajích a zanechává tři až pět centimetrů vousů nad středem horního rtu. Boky kníru jsou svislé (nebo téměř svislé), což dává vousům knírku vzhled štětin zubního kartáčku připevněných k nosu. Proslavili ho komici jako Charlie Chaplin a Oliver Hardy. Knír typu kartáček byl na konci 19. století populární ve Spojených státech, odtud se rozšířil do Evropy, zejména do Německa, a nejvyšší popularity dosáhl v meziválečných letech. Po druhé světové válce jeho popularita zcela opadla kvůli spojení s německým nacistickým vůdcem Adolfem Hitlerem.

Knír je ve světě známý také jako typ Hitler, Charlie Chaplin, 1/3, podnos nebo poštovní známka.

Ve Spojených státech[editovat | editovat zdroj]

Charlie Chaplin se domníval, že mu knír dodává komický vzhled (1921)

Styl se původně stal populární na konci 19. století ve Spojených státech.[1] Byl to elegantní nenáročný styl, který odrážel standardizaci a uniformitu způsobenou industrializací, na rozdíl od okouzlujících knírů typických pro 19. století: císařský (podle císaře Viléma II.), mrož, řídítka, podkova a tužka.

Jedním z nejznámějších mužů s kartáčkem byl Charlie Chaplin, který se s nám poprvé představil po roce 1914 v němých komediích Macka Sennetta.[1] V rozhovoru z roku 1933 Chaplin uvedl, že do svého kostýmu přidal knír, protože měl komický vzhled a byl dost malý, aby nezakrýval výraz obličeje.[2] Adolf Hitler byl Chaplinovým fanouškem,[3] ale podle historika Rona Rosenbauma „neexistuje žádný důkaz (pouze spekulace), že si Hitler vymodeloval svůj knír podle něj“.[4] Chaplin využil pozoruhodnou podobnost svého filmového vzhledu s Hitlerem ve filmu Diktátor (v originále The Great Dictator), který vůdce parodoval.[1][5]

V Německu[editovat | editovat zdroj]

Vzhled Adolfa Hitlera (1937) byl natolik definován knírem ve stylu kartáčku, že se po válce stal téměř nepoužívaným

Knír kartáček byl do Německa uveden na konci 19. století z Ameriky.[1] Do té doby byl nejoblíbenější styl, který se nazýval Kaiserschnurrbart podle císaře Viléma II., jenž tento velkorysý knír, parfémovaný a na koncích zvrásněný, zpopularizoval.[5] V roce 1907 nové ořezané a jednoduché kníry na kartáček nosilo už tolik Němců, že tehdejší New York Times přinesly článek pod titulkem „KNÍR KARTÁČEK; německé ženy nesnesly své uzurpování „Kaiserbartem“.[6] Knír kartáček si osvojil i německý automobilový závodník a populární hrdina Hans Koeppen ve slavném závodě z New Yorku do Paříže v roce 1908, čímž upevnil popularitu knírku mezi mládeží.[1][7] Koeppen byl popisován jako „šest stop vysoký, štíhlý a atletický, s knírkem, který je charakteristický pro jeho třídu, vypadá jako ideální typ mladého pruského gardisty“.[7] Na konci první světové války dokonce i někteří členové německé královské rodiny začali nosit kartáček; korunní princ Vilém byl zastižen s kartáčkem na fotografii z roku 1918 ve chvíli, kdy byl poslán do exilu.[1]

Hitler původně nosil císařský knír, jak dokládají jeho fotografie z vojenské služby během první světové války.[8] Neexistuje shoda na tom, v jakém roce si Hitler poprvé knír oholil na kartáček.[1] Alexander Moritz Frey, který sloužil s Hitlerem během první světové války, uvedl, že Hitler začal nosit kartáček v zákopech poté, co mu bylo nařízeno si knír oholit pro usnadnění nošení plynové masky.[1][9] Kulturní historik Ron Rosenbaum se domnívá, že Hitler začal kartáček nosit až koncem roku 1919;[4] z let 1921–1924[10] existuje i několik fotografií, na kterých je zachycen s větším knírem.

Hitlerova švagrová Bridget Hitlerová (roz. Dowlingová) uvedla, že to byla ona, kdy byl zodpovědný za Hitlerův knírek už před válkou,[1] což většina odborníků považuje za snahu zviditelnit se.[11] Bridget ve svých pamětech tvrdila, že Adolf strávil „ztracenou zimu“ 1912–13 u ní v Liverpoolu.[1] Naléhala na něj, ať si zastřihne svůj nepoddajný císařský knír, který nemohla vystát. A jako bonmot dodává, že stejně jako ve většině věcí – i při holení zašel příliš daleko.[1][12]

Po druhé světové válce[editovat | editovat zdroj]

Extrémní varianta kníru Roberta Mugabeho je zúžena pouze na philtrum (1979)

Po druhé světové válce knír kartáček upadl ve většině světa v nemilost kvůli silnému spojení s Hitlerem (většinou se o něm od té doby také mluví jako o “Hitlerově knírku”.[1]

Originální design J. Jonaha Jamesona, vedlejší postavy z fiktivního komiksu Spider-Man, nosí kartáček očividně proto, aby vypadal hloupěji a jako Hitler, což pak přebírali i filmoví tvůrci (ovšem herec J. K. Simmons ztvárnil Jamesona ve filmech Spider-Man na začátku 21. století s tužkovým knírem).

Ron Mael z londýnské rockové kapely Sparks nosil kartáček po většinu 70. a 80. let. Po dosažení úspěchu u mainstreamového publika v roce 1974 s písní This Town Ain't Big Enough for Both of Us, uvedl The Economist, že „celá generace, která ujížděla na Top of the Pops, viděla knír Rona Maela, načež vyběhla z obýváku s křikem: "Mami! Tati! Hitler hraje na klávesy v 'Top of the Pops'!“[13] (The Sparks akcentuje vzhled knírku v písni "Mustache" textem "A když jsem si ho řádně oholil / moji židovští přátelé mi přestali volat.")

V roce 2009 britský komik Richard Herring uvedl stand-up show s názvem Hitler Mustache, aby zjistil, zda „by mohl oprášit kartáček pro komedii – vždyť to byl původně Chaplinův knírek, který Hitler zničil“.[14] Během vystoupení také probíral aktuální záležitosti jako fašismus a britskou národní stranu.[5][15]

V květnu 2010 se v reklamě na oblečení značky Hanes objevil bývalý basketbalový hráč Michael Jordan s kartáčkem.[16] Reakce tisku a veřejnosti byla nepříznivá. Jordanův přítel Charles Barkley řekl: „Musím přiznat, že nevím, co si sakra myslel a nevím, co si mysleli Hanes. Myslím, že je to prostě hloupé, je to prostě špatné, tuctové a jednoduché.“[17]

Extrémní varianta kníru kartáčku jej zužuje pouze na philtrum, s nímž se setkáme u Roberta Mugabeho či sovětského politika Vasila Mžavanadzeho.

Známí lidé s knírkem kartáček[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Toothbrush moustache na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l Rich Cohen. reprint in The Best American Essays 2008.. Becoming Adolf [online]. November 2007 [cit. 2020-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-12-21. 
  2. ↑ CHAPLIN, Charlie; HAYES, Kevin. Charlie Chaplin: Interviews. [s.l.]: University Press of Mississippi, 2005. ISBN 978-1578067022. S. 15. 
  3. ↑ Rochus Misch. Hitler's Last Witness: The Memoirs of Hitler's Bodyguard. [s.l.]: Frontline Books, 2014. Dostupné online. S. 70. 
  4. ↑ a b Ron Rosenbaum. The Secret Parts of Fortune: Three Decades of Intense Investigations and Edgy Enthusiasms. [s.l.]: Random House, 2000. Dostupné online. ISBN 978-0-375-50338-2. 
  5. ↑ a b c Tom Geoghegan. Is wearing a 'Hitler' moustache a good idea? [online]. August 25, 2009 [cit. 2020-01-01]. Dostupné online. 
  6. ↑ 'TOOTHBRUSH' MUSTACHE.; German Women Resent Its Usurpation of the 'Kaiserbart' [online]. October 20, 1907 [cit. 2020-01-01]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b Germany Awaits Lieut. Hans Koeppen; From Emperor to Subaltern His Running of the Protos Car Has Aroused Enthusiasm [online]. July 18, 1908 [cit. 2020-01-01]. Dostupné online. 
  8. ↑ The Rise of Hitler [online]. [cit. 2020-01-01]. Dostupné online. 
  9. ↑ PATERSON, Tony. Hitler was ordered to trim his moustache [online]. May 6, 2007 [cit. 2020-01-01]. Dostupné online. . This is not supported by any photographic evidence of Hitler during the period 1914-18.
  10. ↑ Adolf Hitler In The Period 1890-1929 [online]. [cit. 2020-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne August 29, 2019. Alt URL. The top picture is his permission to carry weapons.
  11. ↑ HAMANN, Brigitte. Hitler's Vienna: A Portrait of the Tyrant As a Young Man. [s.l.]: Tauris Parke Paperbacks, 2010. ISBN 978-1848852778. S. 198. 
  12. ↑ Bridget Dowling. My Brother-in-Law Adolf. [s.l.]: [s.n.], 1979. . Written in 1930s and published posthumously in 1979.
  13. ↑ Jasper Rees. The Economist. Story of Their Lives: Sparks Will Fly [online]. May 6, 2008. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne December 11, 2014. 
  14. ↑ Richard Herring. 'There isn't a "New Offensiveness"'. The Guardian. July 31, 2009. Dostupné online. 
  15. ↑ Dave Gorman. Writing wrongs... : Dave Gorman is angered by a 'dangerously bad' piece of journalism [online]. July 29, 2009. Dostupné online. 
  16. ↑ a b Archivovaná kopie [online]. [cit. 2020-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-25. 
  17. ↑ Trey Kerby. Charles Barkley says what we're all thinking about MJ's mustache [online]. June 9, 2010 [cit. 2014-08-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne August 4, 2014. 
  18. ↑ Walt Disney na stránkách oscars.org
  19. ↑ Francisco Franco na stránkách dpa-newslab.com
  20. ↑ Jean Sibelius na stránkách sibelius.fi

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Knír_kartáček&oldid=21307118“