Sádek Hedájat
| Sádek Hedájat | |
|---|---|
 Sádek Hedájt (1951) | |
| Narození | 17. února 1903 nebo 1902 Teherán |
| Úmrtí | 4. dubna 1951 nebo 9. dubna 1951 Paříž |
| Příčina úmrtí | dušení |
| Místo pohřbení | Hřbitov Père-Lachaise (48°51′47″ s. š., 2°23′43″ v. d.) |
| Povolání | spisovatel, překladatel, romanopisec, básník, prozaik a povídkář |
| Stát | Írán |
| Alma mater | Dar ul-Funun |
| Významná díla | The Blind Owl |
| Rodiče | Hedayat Qoli Khan |
| Příbuzní | Mahmoud Hedayat (bratr) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sádek Hedájat (persky 
صادق هدایت; 17. února 1903 Teherán – 9. dubna 1951 Paříž) byl íránský spisovatel, dramatik, publicista a překladatel.
Život
[editovat | editovat zdroj]Pocházel z rodiny dvořanů a intelektuálů, absolvoval první íránskou vysokou školu Dar al-Fonún a pokračoval ve studiu archeologie a později stomatologie v Paříži, školu však nedokončil vinou psychických potíží, které vedly k neúspěšnému pokusu o sebevraždu v roce 1927. Byl silně ovlivněn moderní západní literaturou (jeho oblíbenými autory byli Anton Pavlovič Čechov, William Faulkner a Edgar Allan Poe, přeložil také do perštiny dílo Franze Kafky), po návratu do vlasti začal vydávat časopis Sochan, kolem něhož se zformovala skupina mladých levicově orientovaných intelektuálů, kritických vůči poměrům v zemi a usilujících o vnesení nových přístupů do perské literatury.[1] Hedájetase nikdy neoženil, byl vegetariánem, zajímal se o ochranu zvířat a v pozdějších letech života se hlásil k ateismu. Od roku 1950 žil v Paříži, kde se následujícího roku otrávil plynem.[2]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Hedájat psal historické a jazykovědné studie, v polemických textech ironizoval feudální přežitky a konzervativní duchovenstvo, sociální problémy či špatné zacházení se zvířaty. Pro jeho symbolicky a expresionisticky laděné prózy je charakteristický pesimismus, pocit existenciální nejistoty a perspektiva outsidera.
Česky vyšel výbor Hedájatových povídek Tři kapky krve (přeložila Věra Kubíčková, Státní nakladatelství krásné literatury a umění, Praha 1964), obsahující také jeho neznámější novelu Slepá sova, který je sugestivní zpovědí člověka závislého na opiu, pronásledovaného depresemi, pocity osamění a beznaděje, které přerůstají v delirické halucinace.[3] Slepá sova byla vysoko ceněna surrealisty, v roce 1987 ji zfilmoval Raúl Ruiz, v Íránu byla kniha zakázána za monarchie i za islamistického režimu.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Authors Calendar Dostupné online
- ↑ Iran Chamber Society Dostupné online
- ↑ The Rumpus Dostupné online
- ↑ Blomberg&Chanarin Dostupné online
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sádek Hedájat na Wikimedia Commons - A Tribute to Sadegh Hedayat
