Klučov (zámek)
| Klučov (Na Valech) | |
|---|---|
.jpg) | |
| Základní informace | |
| Sloh | renesanční |
| Výstavba | 13. století |
| Přestavba | polovina 16. století |
| Zánik | 1782 |
| Poloha | |
| Adresa | hospodářský dvůr, Klučov,  Česko |
| Souřadnice | 50°5′45,13″ s. š., 14°54′28,22″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 14476/2-898 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tvrziště Na Valech je pozůstatek zaniklého zámku v Klučově v okrese Kolín ve Středočeském kraji. Jeho předchůdcem byla tvrz založená ve třináctém století, která bývala vrchnostenským sídlem malého panství. V roce 1558 ji koupil Jaroslav Smiřický ze Smiřic a přestavěl ji na renesanční zámek. Po roce 1622 se hlavním panským sídlem stal Kostelec nad Černými lesy a klučovský zámek začal chátrat. Postupně se dostal do velmi špatného stavu, až byl roku 1782 zbořen. Dochované tvrziště s torzem ohradní zdi je chráněno jako kulturní památka.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Předchůdcem klučovského zámku bývala tvrz, archeologicky doložená ve třináctém století. Jejím majitelem mohl být roku 1250 zmiňovaný Oldřich z Klučova. Po něm následovali vladykové[2] Jakuš, Jindřich a Jan zmiňovaní v roce 1295. Roku 1318 ve vsi sídlil Ctibor a opět let později dvořan Hrabiše s manželkou Bohuslavou, dcerou Soběslavy z Klučova.[3]
Další majitelé vsi patřili k rodu s erbovním znamením jakéhosi ptáka (snad holubice). Jeho členem byl Pešek z Klučova, který vlastnil také Přišimasy, Poříčany, Nehvizdy a Jirny. Pešek zemřel po roce 1372 a majetek zdědili jeho synové Mikuláš a Štěpán, kteří se rozdělili o majetek. Klučov připadl Štěpánovi, který zemřel 27. října 1380 a byl pohřben v Sadské. Potomkem jednoho z bratrů byli Petr, který v letech 1388–1419 sídlil na Tuchorazi, a Jan, držitel Klučova. Na přelomu čtrnáctého a patnáctého století Jan z Klučova podporoval krále Václava IV. Postupně rozprodával různé části panství, až nakonec prodal i Klučov, a ještě v roce 1419 žil ve Škvorci.[2]
Novým majitelem Klučova se někdy v letech 1416–1418 stal Mikeš Divůček z Jemniště, ale brzy statek prodal Vilémovi z Kounic[3] či Konic.[2] Vilém na začátku husitských válek bojoval na katolické straně, ale v dubnu roku 1421 vojsko pražanů oblehlo klučovskou tvrz, donutilo Viléma přijmout podobojí a přidat se tak na stranu husitů.[3]
Vilém z Kounic roku 1478 odkázal svůj majetek Petrovi ze Lstiboře, který se stal předkem rodu Kamýckých ze Lstiboře. Klučov po jeho smrti okolo roku 1493 připadl sirotkům, z nichž se správy panství ujal Jan. Dělil se o ně s Mikulášem z Dražovic a roku 1540 tvrz prodali Michalu Slavatovi z Chlumu. Michal Slavata v roce 1533 odkázal Klučov manželce Elišce Pňovské ze Sovince, ale jen na dobu jejího života.[2]
Po Eliščin smrti v roce 1544 byl Klučov připojen ke kosteleckému panství. To bylo Diviši Slavatovi zkonfiskováno za účast na stavovském povstání v roce 1547. Král Ferdinand I. roku 1558 tvrz a vesnici Klučov s poplužním dvorem a dvěma dalšími vesnicemi prodal Jaroslavovi Smiřickému ze Smiřic. Ten přestavěl starou tvrz na renesanční zámek (hypoteticky podle návrhu architekta Ulrica Aostalliho[4]).[3]
.jpg)
Sídlo bylo dlouho udržováno v dobrém stavu[2] navzdory tomu, že vrchnost jej trvale neobývala.[4] Popis ze začátku sedmnáctého století na zámku uvádí velkou světnici, fraucimor, několik menších světnic, kuchyni a kovárnu.[4] Když v roce 1622 kostelecké panství koupil Karel z Lichtenštejna, začala zámecká budova chátrat.[3] Podle popisu z roku 1661 byl příkop zarostlý rákosím, cihelná a částečně šindelová střecha poškozená, klenuté místnosti pusté a pokoje v prvním patře, s výjimkou jednoho, neobyvatelné.[2] V roce 1766 rozhodla správa kosteleckého panství o demolici[3] a roku 1782 byl zámek zbořen. Dochovalo se pouze tvrziště obehnané příkopem.[4]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]Po klučovském sídle se dochovalo tvrziště typu motte na severním okraji hospodářského dvora.[4] Součástí památkově chráněného areálu jsou pozůstatky renesanční ohradní zdi s arkádovými nikami.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2024-02-10]. Identifikátor záznamu 124836 : Tvrziště Na valech, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e f SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XV. Kouřimsko, Vltavsko a jihozápadní Boleslavsko. Praha: Šolc a Šimáček, 1927. 348 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Kostelce n. Č. L., s. 26.
- ↑ a b c d e f Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. Kapitola Klučov – zámek, s. 196.
- ↑ a b c d e Tvrziště Na valech, archeologické stopy [online]. Národní památkový ústav [cit. 2024-02-10]. Dostupné online.
- ↑ Ohradní zeď [online]. Národní památkový ústav [cit. 2024-02-10]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Klučov na Wikimedia Commons
