Klika Ma
| Klika Ma | |
|---|---|
| 馬家軍 | |
| Aktivní | 1862–1949 |
| Země | Čína |
| Posádka |  Dynastie Čching
|
| Oddíl | Národní revoluční armáda (po 1928) |
| Bitvy | Dunganské povstání
Druhé Dunganské povstání První čínsko-japonská válka Sinchajská revoluce Povstání Pai Lang Muslimský konflikt v Kan-su Čínsko-tibetská válka Války v Sin-ťiangu Čínská občanská válka Druhá čínsko-japonská válka |
| Velitelé | |
| guvernér provincie Kan-su (1911–1918) | Ma An-liang |
| guvernér provincie Čching-chaj (1915-1928) a předseda provincie Čching-chaj (1929-1931). | Ma Čchi |
| guvernér provincie Ning-sia (1921-1928; 1948-1949) a guvernér provincie Kan-su (1930-1931). | Ma Chung-pin |
| guvernér provincie Čching-chaj (1931-1938) | Ma Lin |
| guvernér provincie Čching-chaj (1938–1949) | Ma Pu-fang |
| guvernér provincie Ning-sia (1931–1948) | Ma Chung-kchuej |
| Tchao-jinové z Kašgaru | Ma Fu-sing a Ma Šao-wu |
| velitel Nové 36. divize | Ma Čung-jing |
| velitel Nové 36. divize | Ma Chu-šan |
| Klika Ma | |||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Tradiční čínština | 馬家軍(閥) | ||||||||||
| Zjednodušená čínština | 马家军(阀) | ||||||||||
| Doslovný význam | rodinná armáda Ma
rodina Ma vojenská klika | ||||||||||
| |||||||||||
Klika Ma nebo rodina Ma [1] je souhrnný název pro skupinu chuejských (muslimských čínských) vojevůdců v severozápadní Číně. Po dobu deseti let, od roku 1919 do roku 1928, ovládali provincie Čching-chaj, Kan-su a Ning-sia. Po pádu dynastie Čching v roce 1912 vládl oblasti čínský muslimský vojevůdce Ma Čchi až do roku 1928, kdy zde byla zavedena centrální moc Kuomintangu. Každá ze tří rodin kliky Ma (pojmenované "Ma", protože se jednalo o populární chuejský výklad běžného muslimského jména "Mohamed") vládla části provincií Kan-su, Ning-sia nebo Čching-chaj. Tři nejvýznamnější členové této kliky, známí jako Si-pej San Ma (čínsky 西北渉馬, Tři Ma ze severozápadu), byli Ma Pu-fang, Ma Chung-kchuej a Ma Chung-pin. Edgar Snow a další současníci popisovali skupinu jako "Čtyři Ma" (namísto "Tři Ma") a do svého žebříčku nejvyšších vojevůdců zahrnuli i Ma Pu-čchinga a Ma Pu-fangova bratra. [2] Mezi další známé členy patřili Ma An-liang, Ma Čchi, Ma Lin, Ma Chu-šan a Ma Čung-jing.
Klika Ma[editovat | editovat zdroj]
Všichni vojevůdci z kliky Ma byli generály ozbrojených sil Čínské republiky, která ovládala většinu pevninské Číny, dokud nad ní nepřevzala kontrolu komunistická Lidová osvobozenecká armáda. Kliku zpočátku tvořili muslimští generálové, kteří bojovali v armádě dynastie Čching - především v armádě Kan-su - a účastnili se boxerského povstání proti zahraničním vetřelcům. Jejich předkové ho vedli po dvě generace.
Poté, co sinchajská revoluce svrhla Čchingy, přísahali generálové kliky Ma věrnost Čínské republice. Na rozdíl od Mongolů se chuejští Muslimové odmítli od republiky odtrhnout. Ma Čchi rychle využil svých vojenských a diplomatických pravomocí, aby donutil mongolskou a tibetskou šlechtu uznat Čínskou republiku za svého vůdce, a také poslal dopis prezidentu Jüan Š'-kchajovi. Dopis měl prezidenta ujistit, že Čching-chaj je bezpečně uvnitř republiky. Nápisy, které zněly "Ať žije vládnoucí císař" nahradil Ma Čchi nápisem "Ať žije Čínská republika". [3] Ma An-liang také souhlasil se vstupem do nové vlády Čínské republiky. [4]
Když se v rámci severního pochodu chopil moci Kuomintang, stali se válečníci kliky Ma členy Kuomintangu a jejich armády byly přejmenovány na divize Národní revoluční armády. Ning-hajská armáda kliky Ma pod vedením generála Ma Čchi byla přejmenována na 26. divizi Národní revoluční armády.
Během Kumulského povstání vedl Ma Čung-jing 36. divizi KMT v boji proti Ťin Šu-ženovi, prosovětskému guvernérovi Sin-ťiangu, a Sovětskému svazu během sovětské invaze do Sin-ťiangu. V bitvě u Kašgaru (1934) 36. divize také rozhodujícím způsobem porazila První Východoturkestánskou republiku.
Během čínsko-tibetské války byla armáda poražena jednotkami kliky Ma vedené Ma Pu-fangem. Ve snaze podmanit si tibetské kmeny v Čching-haji s nimi Ma Pu-fang vedl válku také během kuomintangské pacifikace této oblasti.
Ve druhé čínsko-japonské válce vedl Ma Chung-pin svůj 81. armádní sbor k vítězství nad Japonci v bitvě u Wu-jüanu, kde se muži kliky Ma postavili proti Japoncům. Ma Piao byl vyslán Ma Pu-fangem, aby zaútočil na japonské jednotky. Před 40 lety bojoval Ma Piao v boxerském povstání proti Alianci osmi národů.
Aby zastrašil a pomohl odstranit síly prosovětského guvernéra Šeng Š'-cchaje, dostal Ma Pu-fang ve 40. letech 20. století od Kuomintangu příkaz k invazi do Sin-ťiangu. Během povstání v Ili došlo také ke konfliktům mezi armádami kliky Ma a Druhé Východoturkestánské republiky.
Tři rodiny kliky Ma[editovat | editovat zdroj]
Hlavou první rodiny byl Ma Ča-nao. Jeho dva syni Ma An-liang a Ma Kuo-liang se proslavili jako čchingští generálové. Později Ma An-liang dosáhl hodnosti generála v Čínské republice. Tři z pěti Ma An-liangových synů jsou neznámí. Další dva byli Ma Tching-žan a Ma Tching-sien, které lidový soud v roce 1962 nechal popravit.
Ma Čchien-ling byl hlavou druhé rodiny. Ma Chung-pin a Ma Chung-kchuej byli bratranci. Jejich otcové Ma Fu-siang (马福祥) (1876-1932) a Ma Fu-lu (酬福绿) (1854-1901) byli nevlastní bratři a pocházeli z vesnice Jang-ču-šan (阳注山) ve městě Chan-ťi (nyní okresní město okresu Lin-sia). Otec Ma Fu-lua a Ma Fu-sianga, Ma Čchien-ling, byl drobný farmář a obchodník z Che-čou, který se dříve postavil na stranu Ma Čan-aoa, vůdce Velkého muslimského povstání z roku 1860. V roce 1872 se Ma Čchien-ling a Ma Čan-ao připojili k čchingské vládě; poté, co se mu dostalo uznání od vlády a měl obchodní úspěch, měl tři manželky a čtyři syny. [5] Ma Čan-ao byl otcem Ma Kuo-lianga a Ma An-lianga, dalších dvou vůdců kliky Ma. [6] [7] Ma Čchien-ling měl řadu synovců, kteří zemřeli spolu s Ma Fu-luem při boxerském povstání .
Třetí rodinu založil Ma Chaj-jen. Ma Lin a Ma Čchi byli jeho dva syni. Ma Čchi pocházel z městečka Mo-ni-kou (漠泥沟乡) v okrese Lin-sia a měl dva syny, Ma Pu-čchinga a Ma Pu-fanga. [8] Jejich otec Ma Čchi (1869-1931) vládl dnešnímu území provincie Čching-chaj ze své základy v Si-ningu. Ma Pu-čching a Ma Pu-fang byli bratranci Ma Čung-jinga, který byl synovcem Ma Čchiho. Do rodiny patřil také Ma Chu-šan. Tato rodina vládla provincii Čching-chaj. Jedna generace této rodiny měla stejné rodové jméno 步 (Bù). Vnuci Ma Pu-fang, Ma Pu-čching, Ma Pu-Kchang, Ma Pu-luan a Ma Čung-jing (původně se jmenoval Ma Pu-jing) patřili do stejné generace a měli ve jménech společný znak "Pu". Všichni byli vnuci Ma Chaj-jena.
-
Ma Pu-fang -
Ma Chung-kchuej -
Ma Čung-jing -
Ma Lin
Historie[editovat | editovat zdroj]
Základem kliky Ma byli důstojníci generála Tung Fu-sianga z dynastie Čching. Faktickou hlavou muslimů v severozápadní Číně byl generál Ma An-liang. [9]
Rod Ma převzal kontrolu nad oblastí během "Warlord" éry a postavili se nejprve na stranu Kuo-min-ťünu a poté Kuomintangu; během dlouhého pochodu bojovali proti rudé armádě a během druhé čínsko-japonské války proti Japoncům.
Klika Ma ovládala rozsáhlé území na severozápadě, včetně měst Si-ning a Che-čou. [10]
Dynastie Čching udělila Ma Pu-fangově rodině žlutou standartu, na které bylo uvedeno jméno rodiny "Ma". Ma Pu-feng tento prapor neustále používal v bitvách. [11]
Ma Pu-fang získal do své armády mnoho důstojníků Salarů z okresu Sün-chua, například Chan I-mu a generála Chan Jou-wena.
Během jednoho tažení proti komunistům v občanské válce v Kan-su, Čching-chaj a Ning-sia muslimští vojáci činili 31 000 osob. [12]
V posledních fázích čínské občanské války bojovala Ma na straně Kuomintangu a odolávala, dokud komunisté v srpnu 1949 (několik měsíců před vznikem Čínské lidové republiky) nezlikvidovali jejich jezdectvo a nedobyli Kan-su. Když dorazili komunističtí vojáci, přidal se Ma Chung-pin na stranu komunistů, protože měl malou možnost zvítězit. Byl jmenován místopředsedou provincie Kan-su, a později viceguvernérem. V roce 1960 zemřel v Lan-čou. Ma Chung-kchuej uprchl spolu s Kuomintangem na Tchaj-wan. Čínská republika proti němu vznesla obžalobu, načež se přestěhoval do USA, kde 14. ledna 1970 zemřel.
Ma Pu-fang se svým synem Ma Ťi-jüanem uprchli letadlem z Čching-chaj do Čchung-čchingu a následně do Hong Kongu . V říjnu 1949 na něj Čankajšek naléhal, aby se vrátil na severozápad a postavil se na odpor ČLOA, ale on se rozhodl ve jménu hadždže emigrovat do Saudské Arábie s více než 200 příbuznými a podřízenými. Později působil jako první velvyslanec Čínské republiky v Saudské Arábii.
Ma Linův nejstarší syn Ma Pu-žung po roce 1949 přeběhl ke komunistům a věnoval 10 000 jüanů na podporu čínských vojáků v korejské válce. Jeden z Ma Čcheng-siangových chuejských důstojníků, Ma Fu-čchen 馬輔臣 také přeběhl ke komunistům. [13] [14]
Ma Kuo-liangův syn Ma Tching-pin se po přeběhnutí ke komunistům stal členem Čínské lidové politické poradní konference.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ma clique na anglické Wikipedii.
- ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 962-209-468-6.
- ↑ Edgar Snow, Red Star Over China. Chapter 4, "Moslem and Marxist". Numerous editions.
- ↑ ; Uradyn Erden Bulag. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 0-7425-1144-8.
- ↑ ; Jonathan Neaman Lipman. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 0-295-97644-6.
- ↑ Lipman (1998), pp. 167–172
- ↑ ; Jonathan Neaman Lipman. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 0-295-97644-6.
- ↑ ; Jonathan Neaman Lipman. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 0-295-97644-6.
- ↑ "临夏旅游" (Linxia Tourism), published by Linxia Hui Autonomous Prefecture Tourist Board, 2003. 146 pages. No ISBN. pp. 68–69.
- ↑ ; University of Illinois at Urbana-Champaign. Center for Asian Studies. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ ; Frederick Roelker Wulsin. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 0-674-11968-1.
- ↑ ; Dean King. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-0-316-16708-6.
- ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- LIPMAN, Jonathan N. Ethnicity and Politics in Republican China: The Ma Family Warlords of Gansu. Modern China. Sage Publications, Inc., Jul 1984, s. 285–316. DOI 10.1177/009770048401000302. JSTOR 189017. S2CID 143843569.