Dunganské povstání (1862–1877)
Dunganské povstání | ||||
---|---|---|---|---|
Bitva na řece Wej | ||||
Trvání | 1862–1877 | |||
Místo | čínské provincie Šen-si, Kan-su, Ning-sia a Sin-ťiang | |||
Souřadnice | 39°28′12″ s. š., 75°58′12″ v. d. | |||
Příčiny | nespokojenost Chuejů s nadvládou říše Čching | |||
Výsledek | vítězství říše Čching | |||
Strany | ||||
| ||||
Velitelé | ||||
| ||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dunganské povstání (čínsky v českém přepisu Tchung-č’ Chuej Pien/Luan, pchin-jinem Tóngzhì Huí Biàn/Luàn, znaky zjednodušené 同治回变/乱, tradiční 同治回變/亂) bylo náboženské a národnostní povstání na západě Číny v letech 1862–1877. Vedli jej nespokojení stoupenci islámu (především Chuejové) proti nadvládě říše Čching, v jejímž čele stál v letech 1861–1875 císař Tchung-č’. Povstání bylo neúspěšné, ale výrazně ovlivnilo složení a množství obyvatelstva dotčených provincií: Například v Kan-su ubylo přibližně 75 % obyvatel a v Šen-si 45 % obyvatel. Část úbytku byla úmrtí, ale podílela se na něm významnou částí i masová migrace obyvatelstva do ruského impéria.
Povstání nebylo ze strany povstalců centralizované. Například v tehdejším Kan-su byly hlavní povstaleckou silou jednotky vedené Ma Chua-lungem, které v prosinci 1863 dobyly Ling-wu. V Tarimské pánvi využil oslabení říše Čching Jakub Bek, původem z Kokandského chanátu, který dobyl v roce 1865 Kašgar a postupně i jiná důležitá města a následně ji celou fakticky ovládal od roku 1867 až do roku 1877, kdy už ale zemřel v rámci ústupu před čchingskými vojsky .
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Dungan Revolt (1862–77) na anglické Wikipedii a Dunganenaufstände na německé Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dunganské povstání na Wikimedia Commons