Klaus Barbie
| Klaus Barbie | |
|---|---|
| Rodné jméno | Niklaus Barbie |
| Narození | 25. října 1913 Bad Godesberg |
| Úmrtí | 25. září 1991 (ve věku 77 let) Pierre-Bénite |
| Příčina úmrtí | leukemie |
| Občanství | Německo a Bolívie |
| Povolání | důstojník, válečný zločinec, mučitel, pracovník Gestapa a dělník |
| Zaměstnavatelé | Ústřední zpravodajská služba Spolková zpravodajská služba Gestapo Kontrašpionážní sbor |
| Ocenění | Železný kříž Válečný záslužný kříž |
| Politická strana | Národně socialistická německá dělnická strana (od 1937) |
| Podpis | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nikolaus „Klaus“ Barbie, alias Klaus Altmann (25. října 1913 Bad Godesberg – 25. září 1991 Lyon) byl německý SS-Hauptsturmführer (hodnost odpovídající přibližně kapitánovi), voják a člen gestapa. Byl znám jako „lyonský řezník“.
Dětství a raný život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Bad Godesbergu poblíž Bonnu, do katolické rodiny. Jeho oba rodiče byli učitelé, přičemž do roku 1923 chodil do školy, kde učil jeho otec. V roce 1925 se rodina odstěhovala do Trevíru, kde v roce 1933 jeho otec i bratr zemřeli. Jeho otec v tomto období propadl alkoholu. Podle otcových představ měl studovat teologii, ale jeho představy se nenaplnily, Nikolaus byl jako nezaměstnaný odveden do Reichsarbeitsdienst.
Začátky v SD
[editovat | editovat zdroj]V září 1935 se připojil k Sicherheitsdienstu (SD), což byla německá nacistická tajná služba. Vstoupil také do SS. Po začátku války byl poslán německými nacisty do okupovaného Nizozemska. V roce 1942 byl poslán do Dijonu a v listopadu téhož roku byl převelen do Lyonu, kde se stal velitelem místního gestapa.
Válečné zločiny
[editovat | editovat zdroj]Centrála gestapa se v Lyonu nacházela v budově Hôtel Terminus. Zde si krutým zacházením se zajatci a vyslýchanými vysloužil přezdívku Lyonský řezník. Je zaznamenáno, že osobně a s velkým potěšením mučil vězně a je odpovědný za smrt mnoha tisíc lidí. Nejznámějším případem je zajetí a mučení Jeana Moulina, který byl vysokým členem francouzského odboje. V dubnu 1944 nařídil deportaci 44 židovských dětí do koncentračního tábora Osvětim ze sirotčince v Izieu.
Po válce
[editovat | editovat zdroj]Po druhé světové válce začal spolupracovat se západními spojenci a ti mu umožnili se vyhnout soudnímu řízení. Byl placeným informátorem CIC/CIA, která mu následně umožnila uniknout do Jižní Ameriky (1951). V roce 1971 byl však vypátrán v Bolívii proslulými lovci nacistů Sergem a Beate Klarsfeldovými. 19. ledna 1983 jej nově zvolená vláda vydala do Francie, kde byl jeho případ v roce 1984 byl předán soudu. Samotný proces začal 11. května 1987. Barbie, který neprojevil žádnou lítost, v tomto procesu odhalil, že jeho spolupracovníky a konfidenty Němců bylo v době druhé světové války mnoho vážených a uznávaných osobností. Proto byl proces označen za skandální. Bylo zřejmé, že autority z vyšších míst mají zájem o mlčenlivost a rychle vynesení rozsudku. 4. července 1987 byl odsouzen za válečné zločiny k doživotnímu vězení, v němž také 25. září 1991 ve věku 77 let zemřel na leukémii.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Klaus Barbie, 77, Lyons Gestapo Chief (Published 1991). The New York Times [online]. 1991-09-26 [cit. 2017-11-28]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Klaus Barbie na Wikimedia Commons - Trial Watch: Klaus Barbie