Kazys Grinius

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kazys Grinius
Narození17. prosince 1866
Selema
Úmrtí4. června 1950 (ve věku 83 let)
Chicago
Alma materMarijampolė Gymnasium
Lékařská fakulta Moskevské univerzity
Povolánípolitik, novinář, lékař, učitel, PR manažer, knihkupec a humanista
OceněníSpravedlivý mezi národy (2015)
Life Saving Cross
Politické stranyLithuanian Popular Peasants' Union
Nábož. vyznánířímskokatolická církev
ChoťJoana Griniuvienė
Funkcepremiér Litvy (1920–1922)
prezident Litvy (1926)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kazys Grinius (17. prosince 1866, Selema4. června 1950, Chicago) byl litevský politik. Byl třetím prezidentem Litvy, svůj úřad zastával od 7. června 1926 do 17. prosince 1926. Byl taktéž pátým litevským premiérem, a to od 19. června 1920 až do své rezignace 18. ledna 1922. Za záchranu lidí během holokaustu byl v roce 2016 zařazen mezi Spravedlivé mezi národy.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Augustowské gubernii Kongresového Polska, které bylo součástí Ruského impéria. Vystudoval medicínu na moskevské univerzitě a stal se lékařem, nejprve v Kaspické flotile, později v Marijampolė a jinde.[1] Jako mladý muž se zapojil do politických aktivit, publikoval vlastenecké a liberálně laděné články v deníku Varpas a byl pronásledován carskými úřady. V roce 1896 byl jedním ze zakladatelů Litevské demokratické strany (Lietuvių demokratų partija), jejíž program roku 1906 sepsal, roku 1905 spoluzaložil Litevský lidový rolnický svaz (Lietuvos valstiečių liaudininkų sąjunga). V letech 1905–1911 byl několikrát zatčen a uvězněn. V roce 1911 zorganizoval první zemědělskou výstavu v Litvě. V roce 1914 publikoval ve Varpu článek, kde jako první litevský politik otevřeně hovořil o o nezávislosti Litvy.

V roce 1905 se oženil s Joanou Pavalkytėovou. Nějaký čas žili ve Virbalisu. Během první světové války žili v Kislovodsku. V roce 1918 byly během útoku Rudé armády zavražděny jeho žena a dcera. Když Litva v roce 1918 znovu získala nezávislost, Grinius se stal členem Ústavodárného shromáždění jako člen Litevského lidového rolnického svazu. V letech 1920 až 1922 byl předsedou vlády a podepsal mírovou smlouvu se Sovětským svazem.[2] Za jeho vlády byla rovněž stanovena hranice s Lotyšskem a Litva byla přijata do Společnosti národů (22. září 1921). Byl jedním z autorů návrhu ústavy z roku 1922 - předsedou Prozatímního výboru pro návrh ústavy v Seimasu.

Později byl zvolen prezidentem, ale ve funkci byl pouze šest měsíců, protože byl sesazen převratem vedeným Antanasem Smetonou. Jednou ze záminek převratu byla i smlouva o neutralitě, kterou Grinius podepsal se Sověty.[3] Grinius se pak věnovals své lékařské praxi v Kaunasu. Když nacistické Německo v roce 1941 napadlo Litvu, Grinius dostal nabídku vést vládu. Odmítl však s Němci spolupracovat, protože nesouhlasil s okupací Litvy jakoukoli cizí mocností. V roce 1942 sepsal memorandum německému generálnímu komisaři v Kaunasu, které protestovalo proti vystěhovávání Židů, Rusů a Poláků. Byl poté vyhoštěn do své rodné vesnice. V roce 1944 ho gestapo deportovalo do Německa. V následujících dvou a půl letech čtrnáctkrát změnil místo pobytu, nakonec se dostal do americké okupační zóny, kde skončil v táboře UNRRA pro lidi bez domova. Vzhledem k tomu, že Litva byla obsazena sovětskou armádou, nechtěl se domů již vrátit. S pomocí svého bratra se v roce 1947 usadil ve Spojených státech. Zde i zemřel.  Poté, co Litva získala znovu nezávislost, byly jeho ostatky roku 1994 vráceny do vlasti a zde pohřbeny v rodné vsi.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kazys Grinius. Visuotinę lietuvių enciklopediją [online]. [cit. 2024-04-05]. Dostupné online. (litevsky) 
  2. Kazys Grinius | Lithuanian independence, Prime Minister, diplomat. Britannica.com [online]. 2024-03-08 [cit. 2024-04-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Grinius, Former Lith President, Dies Here at 83. Chicago Tribune. 1950-06-05, s. 59. Dostupné online [cit. 2024-04-05]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]