Karel Kněz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Karel Kněz

strážmistr Karel Kněz
Narození 16. ledna 1899
Nehodiv
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 22. června 1942 (ve věku 43 let)
mezi Habrovčí a Loukou
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Kněz (16. ledna 1899 Nehodiv22. června 1942 mezi Habrovčí a Loukou) byl český vrchní četnický strážmistr.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Vyučil se na obchodního příručího, ale musel narukovat do první světové války, v níž v roce 1917 bojoval na italské frontě. Po návratu z války vstoupil do československého četnictva. Mezi roky 1922 a 1932 sloužil ve Starém Kynšperku v tehdejším chebském okrese, odkud přešel do Chomutova, kde zůstal až do roku 1934. Dne 5. července 1934 byl přidělen do Vrbatova Kostelce na Českomoravské vrchovině.[1] Krátce po 15. březnu 1939, kdy začala německá okupace Čech, Moravy i Slezska a Prahu navštívil Adolf Hitler,[2] založil Kněz se svými přáteli odbojovou skupinu nazvanou „Čenda“. Ta měla více než dvacet pět členů. Jejím úkolem bylo shromažďování a ukrývání zbraní. Posléze se věnovala také předávání zpráv o přesunech okupačních vojsk spolu s údaji o společenském a hospodářském stavu na okupovaném území. V Ležácích také přechovávali radiotelegrafistu Jiřího Potůčka ze skupiny „Silver A“, kterému umožňovali z vysílačky Libuše zasílat depeše do Spojeného království. V době vysílání, což bylo mezi 22. hodinou a pátou ranní, střežil strážmistr Kněz v rámci své pochůzky přístupovou cestu k místu vysílání. Tím měl radiotelegrafista klid na práci. Vysílačka odtud zajišťovala spojení se zahraničním odbojem nejenom během jara roku 1942, ale i po atentátu na Reinharda Heydricha (27. května 1942).[3]

Prvně byl Kněz gestapem zadržen a vyslýchán již během jara 1942. Tentokrát se ještě dostal na svobodu. Sedmnáctého června 1942 opustila Ležáky po varování vysílačka Libuše. O čtyři dny později, večer 21. června již Kněz věděl, že gestapo zatklo ležáckého mlynáře Jindřicha Švandu, k němuž Kněz chodíval na spiklenecké porady pod záminkou hraní mariáše. Odvezli proto spolu s dalším odbojářem Čeňkem Burešem uschované zbraně pryč. Poté se strážmistr Kněz vrátil domů, rozloučil se s manželkou Annou[p 1] a pohledem i se svými syny, starším Karlem a mladším Jaroslavem, a odešel do Habrovče, v níž bydlela rodina Doležalových, což byli jeho přátelé. Vylíčil jim, že se bude muset zastřelit, neboť by ho čekaly těžké výslechy na gestapu. A tím, že spáchá sebevraždu, uchrání své spolupracovníky i svoji rodinu. Doležalovy ještě navíc požádal, aby se postarali o jeho manželku i dva syny. Následně odešel směrem k Louce a cestou se na vyvýšeném místě, odkud je rozhled do kraje, zastavil a svou zbraní zastřelil. Ve Vrbatově Kostelci se nachází jeho hrob, ve kterém je pohřben spolu se svojí manželkou.[3]

Na památku vrchního strážmistra se od roku 2011 pravidelně každoročně koná branný závod „Memoriál Karla Kněze“ určený žákům prvního a druhého stupně základní školy. V jeho průběhu si účastníci ověří nejenom své vědomosti týkající se druhé světové války, ale poměří se i ve fyzické zdatnosti.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Jeho manželka byla dívčím příjmením Cislaghi.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Pardubicemi po stopách Silver A – Medailonky [online]. Pardubice: Magistrát města Pardubic, [cit. 2014-10-28]. Heslo Kněz, Karel. Dostupné online.  
  2. AUGUSTA, Pavel; HONZÁK, František. Československo 1938–1945. Ilustrace Jiří Petráček. 1. vyd. Praha : Albatros, 1995. 63 s. ISBN 80-00-00187-X. Kapitola Osudný březen, s. 6–7.  
  3. a b c HUBENÝ, Jaroslav. „Čenda“ proti gestapu: strážmistrova oběť zachránila rodinu i odbojáře. iDNES.cz [online]. 2012-06-23 [cit. 2014-09-22]. Dostupné online.  
  4. V Ležákách se koná pietní vzpomínka. Chrudimský Deník [online]. 2014-06-20 [cit. 2014-09-25]. Dostupné online.