Přeskočit na obsah

Kapraď rozložená

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxKapraď rozložená
alternativní popis obrázku chybí
Kapraď rozložená (Dryopteris dilatata)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkapraďorosty (Monilophyta)
Třídakapradiny (Polypodiopsida)
Řádosladičotvaré (Polypodiales)
Čeleďkapraďovité (Dryopteridaceae)
Rodkapraď (Dryopteris)
Binomické jméno
Dryopteris dilatata
(Hoffm.) A.Gray, 1848
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kapraď rozložená (Dryopteris dilatata) je druh kapradiny z čeledi kapraďovité (Dryopteridaceae).

Kapraď rozložená je hustě trsnatá, vytrvalá a výtrusná bylina. Dorůstá do výšky až 1,2 m. Spory dorůstají v období od července do listopadu.Oddenek je hustě plevinatý, přímý, až 15 cm dlouhý a 3 – 6 cm silný. Listy, dlouhé až 150 cm a široké až 40 cm, jsou přezimující a všechny téměř stejného tvaru. Jsou poměrně chabé, většinou obloukovitě prohnuté a na spodní straně mají roztroušeně uspořádané nažloutlé žlázky. Čepel je na líci tmavozeleně zbarvena, má vejčitý až trojúhelníkovitý tvar a je zpravidla dvakrát delší než široká. Je dvakrát až čtyřikrát zpeřená a po každé straně má 15 – 20 lístků, které jsou vejčité až vejčitě kopinaté, vzájemně se dotýkající a někdy až překrývající. Nejspodnější lístky jsou vyduté, asymetrické, vejčité až vejčitě trojúhelníkovité. K řapíku směřující bazální lísteček nejspodnějšího lístku je zhruba o polovinu kratší než tento lístek. Okraje lístků i lístečků jsou pilovitě ostnitě zubaté. Délka řapíku je téměř srovnatelná s délkou čepele nebo kratší. Tmavě hnědé zašpičatělé pleviny se světlejšími okraji hustě pokrývající dolní polovinu řapíku jsou více než 1cm dlouhé. Výtrusnicové kupky mají v průměru 0,7 – 1,1 mm a jsou kryté ledvinitou, žlutavě žláznatou ostěrou. Tmavohnědé výtrusy mají elipsoidní tvar a jsou hustě pokryty jemnými ostny, viditelnými jen pod mikroskopem.

Tato kapradina se vyskytuje od nížin až po subalpinský stupeň v mírně suchých a podmáčených lesích ( zejména smrkových a bukových), v roklích, na vlhkých kamenitých svazích, na úpatí skal, v křovinách, na březích potoků, v kosodřevině apod. Fytochorotyp této kapradiny je Hypericum maculatum - Luzula pilosa, což znamená, že je rozšířená téměř na celém území České republiky s výjimkou Jižní Moravy (v panonské květenné oblasti). Hojně se vyskytuje ve středním Polabí. Mimo ČR se kapraď rozložená vyskytuje v západní a střední Evropě, v jižní Skandinávii, v severní části Balkánského poloostrova, ve střední Itálii, na Korsice, na severozápadní části Pyrenejského poloostrova, na severu Malé Asie a na Kavkazu.

Možnost záměny

[editovat | editovat zdroj]

Kapraď rozložená je někdy zaměňována s papratkou samičí (Athyrium filix – femina (L.) Roth). Od papratky samičí se liší okrouhlými výtrusnicovými kupkami a počtem cévních svazků v řapíků, kterých má kapraď rozložená čtyři, kdežto papratka samičí má pouze dva cévní svazky. V nižších polohách může být kapraď rozložená zaměňována s kapradí osténkatou (Dryopteris carthusiana). Od té se kapraď rozložená liší plevinami na řapíku, které jsou delší než 1cm.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Kubát, K. Klíč ke květeně České republiky, Praha: ACADEMIA, 2002. ISBN 80-200-0836-5.
  • Hejný, S., Slavík B. a autorský kolektiv Květena české socialistické republiky 1, Praha: ACADEMIA, 1988, ISBN 80-200-0643-5

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]