Přeskočit na obsah

Kaple svaté Kunhuty (Hojsova Stráž)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kaple svaté Kunhuty
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajPlzeňský
OkresKlatovy
ObecŽelezná Ruda
LokalitaHojsova Stráž
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézeplzeňská
Vikariátklatovský
FarnostNýrsko
Statuskaple
ZasvěceníKunhuta Lucemburská
Další informace
AdresaŽelezná Ruda, ČeskoČesko Česko
Kód památky22131/4-3793 (PkMISSezObrWD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poutní kaple svaté Kunhuty je barokní stavba z 18. století, postavená na místě starší kaple z počátku 15. století. Stojí v osadě Prenet pod stejnojmenným vrchem na severozápadní Šumavě, na katastrálním území vsi Hojsova Stráž.

Umístění

[editovat | editovat zdroj]

Vrch Prenet se nachází v severo-západní části Šumavy a je součástí hřebenu vedoucího z Pancíře nad Železnou Rudou přes Můstek. Od Prenetu cesta klesá k obci Zelená Lhota.

První písemná zpráva o osídlení Prenetu pochází z roku 1040 a je spojena s vybíráním tzv. prenetského cla na obchodní cestě[1]. Ta vedla z bavorského Zwieselu přes Železnou Rudu, kde vystoupala na Pancíř a pak přes Můstek se dostala na Prenet, z něhož pak klesala směrem ke Klatovům. Ve středověku byla pro obchod obdobně významná jako cesta vedoucí z bavorského Pasova do Prachatic. Většinou šlo o dopravu soli, kůží a později i stříbra. V té době byl hřeben bez lesů, což umožňovalo dobrou orientaci v kraji. Zdejší území bylo v držení českých králů od dob Přemyslovců a většinou bylo v zástavě pánů z Janovic nad Úhlavou. Postupem doby v těchto místech vznikla osada, v níž se pocestní zastavovali k odpočinku. V roce 1408 zde pan Bohuslav Racek z Janovic nechal postavit kapli a dům pro celníka. Kaple spadala původně pod nedalekou faru v Dešenicích, ale její určení se v průběhu doby měnilo. Od roku 1850 byl Prenet i s výstavbou připojen k Hojsové Stráži.

Kaple sv. Kunhuty byla postavena v jednoduchém gotickém stylu a dodnes si zachovala původní podobu. Byla i známým poutním místem pro přilehlé okolí, kde se kromě osad nacházely na svazích roztroušené jednotlivé dvory. Prenetský svah byl nejvíce zalidněn v 19. století. Po skončení 2. světové války byla osada vylidněna v důsledku odchodu německého obyvatelstva. Svahy byly zalesněny v 50. létech 19. století a okolní kraj změnil svůj vzhled.

Interiér kaple je na horské podmínky poměrně prostorný a byl umělecky i hodnotou výzdoby vyvážený. Po opuštění místa německými obyvateli a zalesnění hřebene i obou svahů Prenetu chátral jak exteriér, tak i interiér. Do současné doby se zachoval poškozený oltář a obraz sv. Kunhuty, které byly při nedávné renovaci opraveny.[2] K obnově kaple přispělo značnou měrou Občanské sdružení Společnost Hojsova Stráž a též jednotlivci finančními dary.

  1. ŠMÍD, Jan. Kronika Hojsovy Stráže. 1. vyd. Lysá nad Labem: Nakladatelství JSG COMPANY, 1949. 159 s. 
  2. Šumavská putování. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-80-904310-2-7.