Křížová cesta (Lobendava, vrch Jáchym)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Křížová cesta na Jáchymu v Lobendavě
Torzo jednoho ze zastavení
Torzo jednoho ze zastavení
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký
Okres Děčín
Obec Lobendava
Souřadnice
Křížová cesta na Jáchymu v Lobendavě
Křížová cesta
na Jáchymu
v Lobendavě
Poloha křížové cesty na mapě České republiky
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát děčínský
Farnost Lobendava
Status křížová cesta v krajině
Užívání nelze užívat
Zánik 2. pol. 20. století
Architektonický popis
Stavební sloh historismus
Výstavba (1914)
Odkazy
Kód památky 105431 (PkMISSezObr) (součást památky Kaple svatého Jáchyma (Lobendava))
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zaniklá křížová cesta v Lobendavě na vrchu Jáchym ve Šluknovském výběžku se nacházela přibližně dva kilometry severovýchodně od obce. Vedla okolo kaple svatého Jáchyma, spolu s kterou je chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zdroje zpravidla uvádějí, že byla tato křížová cesta ve Šluknovském výběžku postavena jako čtrnáctá v pořadí. Měla vzniknout roku 1914 okolo kaple svatého Jáchyma na vrcholu kopce Jáchym (Joachimsberg). Patrně se jedná o omyl, protože jak křížová cesta, tak původní svatojáchymská kaple jsou zachyceny na mapě stabilního katastru a musely tak vzniknout před rokem 1843. Cestu tvořilo 13 sloupků zastavení v historizujícím slohu, kaple Božího hrobu a kaple Kalvárie. Patnáctý sloupek zastavení obsahoval neznámý výjev, pravděpodobně modlitbu v Getsemanské zahradě. K devastaci křížové cesty došlo postupně od 60. let 20. století. Její vlastník – Lesy České republiky – naplánoval obnovu na druhou půli roku 2016 (termín dokončení byl posunut na 31. května 2017). Obnoveno má být 13 zastavení křížové cesty a torzo kaple Kalvárie, z které se stane kaple Božího hrobu. Základy původní kaple Božího hrobu budou zakonzervovány.[2]

Sedm bolestí Panny Marie[editovat | editovat zdroj]

Na úpatí vrchu Jáchym stávalo ojedinělé místo meditace. Sedm zastavení zobrazovalo Sedm bolestí Panny Marie (např. Panna Maria utíká s Ježíškem do Egypta a Panna Maria je přítomna ukřižování a smrti Ježíše). Zastavení měla patrně podobu obrazů malovaných na dřevě a připevněných na sloupky. Dochovala se jen torza sedmi žulových laviček.[3][4][5].

Kaple svatého Jáchyma[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Kaple svatého Jáchyma (Lobendava).

Podle pověsti byla kaple postavena na místě, kde bydlel poustevník Jáchym. Původní dřevěná stavba pocházela nejpozději z 2. poloviny 18. století. Po požáru roku 1914 vyrostla na místě nová secesní kaple obdélného půdorysu s apsidou. V průčelí je zobrazen svatý Jáchym. Stavba byla vykradena a poškozena po druhé světové válce.

Okolí křížové cesty[editovat | editovat zdroj]

U Lobendavy se nachází ještě jedna křížová cesta – na Anenském vrchu. Modře značená turistická stezka vede do Lobendavy ke kostelu Navštívení Panny Marie, druhým směrem k zámku v Lipové. Na úpatí vrchu Jáchym stojí ve vsi Liščí památník obětem první světové války a také torzo kaple svatého Jana Křtitele.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1958-05-03]. Identifikátor záznamu 62932914 : kaple sv. Jáchyma, část stojící a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Obnova křížové cesty u kostelíku sv. Jáchyma: [2]
  3. Římskokatolická farnost Rumburk. Křížové cesty Šluknovska: Jáchym u Lobendavy 1914. Texty: ŘK farnost Rumburk, 2003-2006. Dostupné z WWW.
  4. Valenčík, Michal: ID 6789, ID 6790, ID 6791. znicenekostely.cz, sekce: poškozené, polozřícené. 2008–2015.
  5. Zaniklé obce a objekty po roce 1945: Jáchym (Joachimsberg). Milan Gruber Bouška, 18.08.2009

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FIEDLER, Josef: Heimatskunde des politischen Bezirkes Schluckenau. Rumburg 1898
  • JABURKOVÁ, Iva: Křížové cesty Šluknovska z pohledu zahradního a krajinářského architekta. In: Mandava 2011. Kruh přátel muzea Varnsdorf, Varnsdorf 2011, s. 32-37
  • JABURKOVÁ, Iva: Křížové cesty v české krajině. Doktorská disertační práce. Mendelova univerzita Brno / Lednice na Moravě 2007
  • JABURKOVÁ, Iva; MÁGROVÁ, Klára: Křížové cesty Šluknovska. Římskokatolická farnost – děkanství Rumburk, Rumburk 2011
  • MINICHBAUER, Lubomír; REŽ, Jaroslav a kol.: Kamenné památky v Dolní Poustevně a okolí. Petr Polda – nakladatel, Liberec 2003

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]