Jozef Cíger-Hronský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jozef Cíger-Hronský
Narození 23. února 1896
Zvolen
Úmrtí 13. července 1960 (ve věku 64 let)
Luján
Povolání spisovatel a autor dětské literatury
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jozef Cíger-Hronský, původním jménem Jozef Cíger (23. února 1896, Zvolen13. července 1960, Luján) byl slovenský spisovatel, malíř, redaktor, nakladatel, autor literatury pro mládež, později tajemník a správce Matice slovenské. Byl úzce navázán na Hlinkovu slovenskou ľudovou stranu a establishment válečného Slovenského štátu, proto po roce 1945 emigroval do Argentiny, kde i zemřel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve Zvolenu v rodině tesaře Petra Pavla Cígera a Josefíny Cígerovej, rozené Markové. Pocházel ze sedmi dětí – měl čtyři bratry a tři sestry. Za manželku si vzal Annu Valérii, rozenou Ružinákovou, se kterou měl syna Juraje.

V letech 19021907 navštěvoval lidový školní obor ve Zvolenu, později pokračoval v letech 19071910 na měšťanské škole v Krupině, a nakonec v letech 19101914 dokončil své vzdělání na maďarském učitelském ústavu v Levicích.

Působení[editovat | editovat zdroj]

Po dostudování učitelského ústavu působil od roku 1914 jako učitel na několika místech (Horní Mladonice, Senohrad, Krupina, Kremnica). V letech 19171918 se jako voják pěšího pluku účastnil vojenských operací na italské frontě. Nakonec se v roce 1927 na delší čas usadil v Martině – nejdříve jako učitel, od roku 1933 jako tajemník a od roku 1940 jako správce Matice slovenské, ve které působil až do roku 1945. Zasloužil se o založení tiskárny Neografia v Martině, která měla šířit slovenskou literaturu v levných edicích mezi vesnickými obyvateli.

Hodně se věnoval i zakládání a redigování časopisů. Když učil v Krupině, spolupracoval s Pavolem Bujňákem při založení časopisu Hontiansky Slovák. Na měšťance v Kremnici zase s Jaroslavem Kejzlarem založil a redigoval edici Mládež. 19 let také redigoval časopis pro děti Slniečko. Na jeho návrh se uskutečnila v letech 19351936 cesta pracovníků Matice slovenské do USA za slovenskými vystěhovalci a krajanskými organizacemi. Jako předseda Matice slovenské přivedl tuto vrcholnou národní instituci na nebývalý stupeň rozvoje a prosperity a naplno rozvinul její vydavatelskou a výzkumnou činnost. V roce 1944 ho během Slovenského národního povstání povstalci zatkli a uvěznili, ale po krátkém čase byl propuštěn. Začátkem roku 1945 se pak přestěhoval z Martina do Bratislavy, odkud zanedlouho utekl do emigrace z obav před trestním stíháním.

Emigrace[editovat | editovat zdroj]

Hrob J. Cígera-Hronského na Národním hřbitově v Martině

V roce 1945 se vydal nejdříve do Rakouska, kde žil v americké zóně. Později se rozhodl odejít do Itálie, konkrétně do Říma, kde zůstal až do února 1948. Po zatčení italskou policií se mu podařilo uprchnout a odešel do Argentiny, kde se usadil ve městě Luján. Zpočátku se mu tam žilo velmi těžko, na živobytí si vydělával jako kreslič pro textilní továrnu. Nadále však publikoval, zejména v časopisech. V roce 1956 se stal předsedou Slovenské národní rady v zahraničí a byl jmenován čestným předsedou Spolku slovenských spisovateľov a umelcov v zahraničí. V roce 1959 založil Zahraničnú Maticu slovenskú.

Po pádu socialistického režimu, roku 1993, převezli jeho ostatky do Martina a uložili je na Národním hřbitově. Symbolicky ho pohřbili spolu se Štefanem Krčmérym, protože milovali tutéž ženu.

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Začínal psaním novel a krátkých próz, které později vyšly ve sbírkách U nás, Domov, Medové srdce nebo Podpolianske rozprávky. Ve svých dílech často popisuje obyčejné slovenské lidí, často se vrací i ke vzpomínkám na dětství, takže některá jeho díla jsou silně autobiografická. Do svých děl pro děti zas vkládá dobrodružství a učení o křesťanské lásce. Často se soustředil na historickou látku, ale většinou sklouzl do oblasti legend, ačkoli v jeho příbězích vystupují reálné postavy z historie. Také upravoval slovenské lidové pohádky, ale vytvářel i své vlastní, které zcela odbočují od klasického schématu lidových pohádek, ale spíše dávají vyniknout fantazii či humoru. Některá jeho díla vyšla v angličtině, maďarštině, češtině, polštině nebo ruštině.

Díla[editovat | editovat zdroj]

Próza[editovat | editovat zdroj]

  • 1923U nás
  • 1925Domov
  • 1927Žltý dom v Klokoči
  • 1927 – Čítanka
  • 1929Medové srdce
  • 1930Proroctvo doktora Stankovského
  • 1932Chlieb
  • 1932 – Podpolianske rozprávky
  • 1933Jozef Mak
  • 1933 – Tomčíkovci
  • 1934Sedem sŕdc
  • 1935Čítanka
  • 1939Na krížnych cestách
  • 1940Cesta slovenskou Amerikou
  • 1940 – Pisár Gráč
  • 1944Na Bukvovom dvore
  • 1944 – Šmákova mucha
  • 1947Predavač talizmanov Liberius Gaius od Porta Colina
  • 1948Andreas Búr Majster
  • 1960Svet na Trasovisku
  • 1964Pohár z brúseného skla

Divadelní hry[editovat | editovat zdroj]

  • 1926Firma Moor
  • 1929Červený trojuholník
  • 1929 – Návrat

Pro děti a mládež[editovat | editovat zdroj]

  • 1924Najmladší Závodský
  • 1925Kremnické povesti
  • 1926Janko Hrášok
  • 1928Pod kozúbkom
  • 1930Smelý Zajko
  • 1931Smelý Zajko v Afrike
  • 1931 – Zakopaný meč
  • 1932Budkáčik a Dubkáčik
  • 1932 – Sokoliar Tomáš
  • 1932 – Brondove rozprávky
  • 1932 – Zábavky strýca Kurkovského
  • 1933Zlatý dážď
  • 1934Zlaté hodinky
  • 1935Strýcovo vrtielko
  • 1936Tri rozprávky
  • 1937Zlatovlasá sestra
  • 1939Budatínski Frgáčovci
  • 1940Tri múdre kozliatka
  • 1940 – Do školy
  • 1941Traja bratia

Cestopis[editovat | editovat zdroj]

  • 1940 – Slovenskou Amerikou

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jozef Cíger-Hronský na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]