Jmelí

Jmelí
	Jmelí bílé
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	santálotvaré (Santalales);
Čeleď	santálovité (Santalaceae);
Rod	jmelí (Viscum); L., 1753
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jmelí (Viscum) je rod poloparazitických keříkovitých rostlin. V Česku se vyskytuje pouze jeden druh (v jeho širším pojetí), tzn. jmelí bílé (Viscum album).^[1] Celkově se však rozlišuje asi 70–100 druhů.^[2]^[3]

Popis

Jednotlivé druhy mohou být jednodomé nebo dvoudomé. Větve jsou na stonku uspořádány vstřícně, po dvou nebo v přeslenech. Listy jsou někdy zakrnělé na pouhé šupiny, jindy jsou plně vyvinuté. Vidličnaté květenství je úžlabní nebo koncové a skládá se z 1-7 květů. Květní stopky jsou zakrnělé nebo chybí. Plody bývají kulovité, oválné či elipsoidní, oplodí je na povrchu hladké či s mírnými výstupky, nepukavé, obvykle rozšiřované ptáky.^[2]

Mytologie

Lidé jsou fascinováni touto rostlinou již od pradávna. Řecký filozof a vědec Theofrastos zkoumal některé základní rysy této rostliny již několik set let před naším letopočtem. Keltskými druidy bylo jmelí považováno za posvátné, protože si drželo svou stále zelenou barvu po celou zimu. Věřili, že vyléčí každou chorobu a funguje i jako protijed. V severské mytologii byl šípem ze jmelí zavražděn Baldr, bůh spravedlnosti a míru. V antice sloužilo jmelí i jako kadidlo a vykuřovaly se s ním domy.^[4]

Dodnes jmelí symbolizuje plodnost a štěstí. V Evropě a Severní Americe jsou populární polibky pod vánočním jmelím, které mají dotyčným přinést štěstí a lásku.^[4]

Podle tradice by jmelí nemělo být koupeno, ale darováno, a mělo by mít na sobě co nejvíce bobulí, právě ty jsou totiž zárukou štěstí. Kromě tradičního zavěšení mezi dveře či na lustr, ho lze umístit i do vázy nebo může být součástí adventního věnce. Zatímco v minulosti bylo k dostání pouze přírodní zelené jmelí s bílými bobulemi, dnes jsou oblíbené i zlaté či stříbrné verze. ^[5]

Odkazy

Reference

↑ Kubát et al. (2002): Klíč ke květeně České republiky, Academia, Praha
↑ ^a ^b http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=134632
↑ www.mistletoe.org.uk [online]. [cit. 2008-09-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-02-03.
↑ ^a ^b BUSSING, A. Mistletoe: The Genus Viscum. 1. vyd. [s.l.]: CRC, 2000-12-21. ISBN 9058230929. S. 280.
↑ 21 vánočních zvyků pro inspiraci. Vanocnisen.cz [online]. [cit. 2023-03-28]. Dostupné online.

Literatura

ZÍBRT, Čeněk. Hoj, ty štědrý večere : Od vánoc koledou do Nového roku. Praha: Šimáček, 1910. Dostupné online. - kapitola Jmelí, s. 43-44.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu jmelí na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo jmelí ve Wikislovníku

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Kubát et al. (2002): Klíč ke květeně České republiky, Academia, Praha

[china-2] ttp://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=134632

[3] www.mistletoe.org.uk [online]. [cit. 2008-09-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-02-03.

[viscum-4] BUSSING, A. Mistletoe: The Genus Viscum. 1. vyd. [s.l.]: CRC, 2000-12-21. ISBN 9058230929. S. 280.

[5] 21 vánočních zvyků pro inspiraci. Vanocnisen.cz [online]. [cit. 2023-03-28]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]