Santálotvaré

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Santálotvaré

Amyema sp., Sumatra
Amyema sp., Sumatra
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: santálotvaré (Santalales)
R.Br. ex Bercht. & J.Presl, 1829

Santálotvaré (Santalales) je řád vyšších dvouděložných rostlin. V současném pojetí zahrnuje 7 čeledí. V naší květeně jej zastupuje lněnka, ochmet a jmelí. Zástupci řádu jsou často poloparazité, případně i nezelení parazité.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Společné znaky, vymezující řád Santálotvaré, jsou zejména obsah polyacetylénů, jednosemenné nepukavé plody a typ placentace. Monofyletičnost této skupiny byla potvrzena i analýzou rbcL, atpB a 18S sekvencí DNA. U většiny zástupců jsou tyčinky naproti korunním lístkům. Mnozí zástupci jsou poloparazité a klasické kořeny jsou u nich nahrazeny haustorii. Mnoho taxonů má také spodní semeník.[1]

Řád santálotvaré zahrnuje byliny i dřeviny. Poloparazitické druhy rostou na kmenech a větvích nebo na kořenech hostitelských rostlin. Zástupci čeledi Balanophoraceae jsou nezelení obligátní kořenoví parazité. Listy santálotvarých jsou jednoduché, střídavé nebo vstřícné, nezřídka do různé míry redukované. Květy jsou různé od drobných po velké a nápadné. Okvětí je často více či méně redukované. Tyčinek je většinou stejný počet jako korunních lístků, případně méně. Semeník je svrchní až spodní, povětšině s jedinou čnělkou.[2]

Řád Santálotvaré zahrnuje (ve smyslu systému APG III) asi 2300 druhů ve 170 rodech a 7 čeledích. Největší čeledi jsou ochmetovité (asi 1000 druhů v 68 rodech) a santálovité (asi 1000 druhů ve 44 rodech).[3]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Řád je rozšířen celosvětově, nejvíce zástupců je v tropech. V naší květeně jsou zastoupeny 3 rody: lněnka (Thesium) a jmelí bílé (Viscum album) z čeledi santálovité (Santalaceae) a ochmet evropský z čeledi ochmetovité (Loranthaceae).[4]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Taxonomie řádu santálotvaré je dosti složitá a dosud není zcela dořešena. Velké změny nastaly zejména ve vymezení jednotlivých čeledí. Z čeledi ochmetovité byly vyjmuty čeledi jmelovité (Viscaceae) a Eremolepidaceae a později vřazeny do čeledi santálovité. Nově byly ustaveny čeledi Schoepfiaceae a Opiliaceae, jejichž rody byly dříve řazeny do čeledi santálovité (Santalaceae), příp. Olacaceae.

V systému APG III byla do řádu santálotvaré vřazena obligátně parazitická čeleď Balanophoraceae, ponechaná do té doby mezi čeleděmi s nejasným zařazením.

V posledním zveřejněném taxonomickém systému, APG III z roku 2009, je čeleď Olacaceae ponechána pro nedostatek studií jako zjevně parafyletická skupina. Komplexní revize řádu Santalales na základě molekulárních metod byla publikována o rok později. Čeleď Olacaceae je v ní rozdělena do 7 monofyletických čeledí (Olacaceae, Aptandraceae, Ximeniaceae, Coulaceae, Strombosiaceae, Erythropalaceae a Octoknemataceae), které tvoří bazální větve řádu santálotvaré. Podobně čeleď santálovité (Santalaceae) je rozdělena na 7 čeledí (Amphorogynaceae, Cervantesiaceae, Comandraceae, Nanodeaceae, Santalaceae, Thesiaceae a Viscaceae), přestože je jako celek monofyletickou skupinou. [5]

Kladogram řádu Santalales podle nové studie z r. 2010[editovat | editovat zdroj]

[5]

 Santalales



Erythropalaceae



Strombosiaceae





Coulaceae





Olacaceae



Aptandraceae



Ximeniaceae





Octoknemataceae





Loranthaceae




Misodendraceae



Schoepfiaceae






Opiliaceae





Comandraceae




Thesiaceae



Cervanthesiaceae






Nanodeaceae




Santalaceae




Viscaceae



Amphorogynaceae














Význam[editovat | editovat zdroj]

Santál bílý (Santalum album) z čeledi santálovité je zdrojem známé vonné silice. Význam ostatních druhů řádu je spíše okrajový. Některé mají využití v medicíně. Zástupci čeledi Balanophoraceae jsou pozoruhodné rostliny připomínající svým vzhledem spíše houbu.

Přehled čeledí[editovat | editovat zdroj]

(ve smyslu systému APG III[6])

ochmetovité (Loranthaceae), santálovité (Santalaceae), Balanophoraceae, Misodendraceae, Olacaceae, Opiliaceae, Schoepfiaceae

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. JUDD, et al.. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.] : Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034.  
  2. WATSON, L.; DALLWITZ, M.J.. The Families of Flowering Plants [online]. . Dostupné online.  
  3. STEVENS, P.F.. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: . Dostupné online.  
  4. KUBÁT, K. et al.. Klíč ke květeně České republiky. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0836-5.  
  5. a b Nickrent DL, Malécot V, Vidal-Russell R & Der J (2010) A revised classification of Santalales. Taxon 59(2): 538-558.
  6. BREMER, B. et al.. Botanical Journal of the Linnean Society: An Update of the APG Classification .... [s.l.] : [s.n.], 2009.