Přeskočit na obsah

Jindřiška Slavínská

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jindřiška Slavínská
Jindřiška Slavínská
Jindřiška Slavínská
Rodné jménoJindřiška von Ritterová[1]
Narození27. prosince 1843
Lvov, Ukrajina
Ruské impériumRuské impérium Ruské impérium [1]
Úmrtí11. července 1908 (ve věku 64 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko [1]
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
RodičeLudvík Ritter z Rittersbergu
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob na Olšanských hřbitovech v Praze

Jindřiška Slavínská, původním jménem Henrietta Rittersbergová z Rittersbergu (27. prosince 1843, Lvov (Ukrajina)[1] – 11. července 1908, Praha[2]), byla divadelní herečka, kterou divadelní historici řadí mezi tzv. Starou gardu Národního divadla.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Jindřiška Slavínská (vlastním jménem německy Henrietta von Ritter, resp. von Rittersberg[3]) se narodila 27. prosince roku 1843 ve Lvově na dnešní Ukrajině jako dcera člena české šlechtické rodiny Ludvíka Rittera z Rittersbergu.[1] V dětství ji vychovávala sestra jejího otce, spisovatelka a překladatelka Henrietta Ritterová z Rittersbergu. Její dědeček Jan Ritter z Rittersbergu byl historik, první životopisec Josefa Dobrovského, a vydavatel českých národních písní.

Kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Jindřiška studovala herectví u pražské německé herečky F. Herbstové.[1] Poprvé vystoupila v roce 1862 v ochotnickém Divadle u svatého Mikuláše.[1] O rok později (1863) pak Slavínská debutovala v Prozatímním divadle.[1] Do souboru Prozatímního divadla nebyla přijata a proto odešla do Plzně k divadelní společnosti J. Wahlburga-Wesetzkého (společnost někdy uváděna jako J. Walburga-Wesetzkého[4]), která v Plzni hrála česká i německá představení.[1][p 1] Jindřiška Slavínská získala angažmá do Prozatímního divadla v roce 1864.[1] V tomto divadle působila až do roku 1881, kdy celý herecký soubor Prozatímního divadla přešel do Národního divadla.[1][p 2] Na jevišti Národního divadla vystupovala Jindřiška Slavínská až do roku 1892.[1] Tehdy byla nucena ze zdravotních důvodů (chronické onemocnění hlasivek[4]) odejít (ve věku 49 let) na předčasný odpočinek.[1]

Mánesovy podobizny

[editovat | editovat zdroj]

Josef Mánes byl přítelem Jindřišky Slavínské a v roce 1860 zachytil v kresbě její podobu. Tu opakovaně uplatnil, nejznámější je postava Panny (znamení zvěrokruhu) na kalendářní desce pražského orloje.[6]

Úmrtí

[editovat | editovat zdroj]

Velkolepá slavnost pražské smetánky (tzv. Květinové korzo pořádané u Průmyslového paláce), která se konala v červenci roku 1908 v pražské Stromovce ukončila předčasně život Jindřišky Slavínské.[1] Ve věku 65 let dne 11. července 1908 tragicky zahynula následkem úrazu, když se ocitla pod kopyty koně, který se tehdy ve Stromovce před Šlechtovou restaurací[7] splašil.[1] Ve své poslední vůli Jindřiška Slavínská věnovala svůj dům hercům[7] (na vybudování hereckého azylu) a královskému městu Praha odkázala své rozsáhlé umělecké sbírky.[1] (V těchto sbírkách bylo mimo jiné mnoho děl Antonína Chitussiho nebo děl z dílny malířů z rodiny Mánesů).[1]

Pohřeb Jindřišky Slavínské se konal 14. července 1908[7] do hrobky Skrejšovských na Olšanských hřbitovech.[7] (VI, 7c, 64).

Policejní protokol ze dne 11. července 1908 popisoval tragickou událost následujícím způsobem:[7]

"Policie sděluje o neštěstí na výstavišti toto. Dnes asi po 5. hodině odpolední jel promenádní cestou za průmyslovým palácem po druhé průvod květinového korsa, v němž zúčastnil se baron Gyergyesi se čtyřspřežním okrášleným povozem taženým ruskými vraníky. ... Jak zjištěno bylo, jsou koně velice krevní a temperamentní, následkem čehož jsou lekavými a potleskem i šumotem povstalým mezi obecenstvem počali se plašiti. ... Splašenými koňmi byla slečna Slavínská, bývalý člen Národního divadla, kopnuta s takovou prudkostí do hlavy, že utrpěla zlomeninu kosti lebeční a svému poranění podlehla. ... Splašení koně zranili i mnoho diváků, některé těžce."

Policejní protokol, 11. července 1908, [7]

Právo lidu (deník sociálních demokratů) referovalo o události ve svém vydání ze dne 12. července 1908 takto:[7]

"Slavínská byla povalena a kopyto splašeného koně strašlivým úderem dopadlo na její obličej. V mžiku byl obličej rozbit, nos uražen, oči vyteklé. ... Ještě větší hrůzy byly způsobeny divokým úprkem, který nastal, sotva splašený kůň vrazil do lidu. Lidé padali na zem a jiní hnali se přes ně. Křik, volání o pomoc, nářek, úpění a sténání ohlušovalo."[7]

Právo lidu, 12. července 1908, [7]

Ve čtvrtek 16. července 1908 psal Jaroslav Hašek lístek adresovaný své budoucí ženě Jarmile Mayerové (Jarmile Haškové). V něm popsal událost ze svého úhlu pohledu takto:[7]

"Víš, já byl také na květinovém korzu a ještě s několika pány chytal jsem toho splašeného koně; mne odhodil stranou a já si vymkl palec. Sotva držím dnes ještě péro v ruce, ale palec zas je na svém místě, ale ještě několik neděl bude oteklý. Také jsem se uhodil do zad, že jsem nemohl hned popadnout dech."[7]

Jaroslav Hašek - korespondence, 13. července 1908, [7]

Role, které ztvárnila

[editovat | editovat zdroj]
  • Berta Malmová (premiéra: sezona 1883/1884) – Sara, Hanna[4]
  • Fedora (premiéra: sezona 1883/1884) – Baronka Ockarova[4]
  • Frou-Frou (premiéra: sezona 1883/1884) – Vychovatelka[4]
  • Jedenácté přikázání (premiéra: sezona 1883/1884) – Veronika[4]
  • Josef Kajetán Tyl (premiéra: sezona 1883/1884) – Paní Lásková[4]
  • Magelona (premiéra: sezona 1883/1884) – Helena Milínská[4]
  • Makbeth (premiéra: sezona 1883/1884) – První čarodějnice[4]
  • Nájemníci pana domácího (premiéra: sezona 1883/1884) – Paní Blondeauová[4]
  • Opožděné psaní (premiéra: sezona 1883/1884) – Paní Solange[4]
  • Paličova dcera (premiéra: sezona 1883/1884) – Vdova Jedličková[4]
  • Panenské sliby (premiéra: sezona 1883/1884) – Paní Dobrovská[4]
  • Pelikán (premiéra: sezona 1883/1884) – Paní de Vieuxtour[4]
  • Pražský žid (premiéra: sezona 1883/1884) – Rebeka[4]
  • Prospěcháři (premiéra: sezona 1883/1884) – Hraběnka Zenobie Skalinská[4]
  • Romeo a Julie (premiéra: sezona 1883/1884) – Hraběnka Kapuletová[4]
  • Řemeslnická merenda (premiéra: sezona 1883/1884) – Paní Wachtelová[4]
  • Sen v noci svatojanské (premiéra: sezona 1883/1884) – Hypolita[4]
  • Těžké ryby (premiéra: sezona 1883/1884) – Dorota[4]
  • Zábavní vlak (premiéra: sezona 1883/1884) – Paní Pinchardová[4]
  • Závisť (premiéra: sezona 1883/1884) – Agata[4]
  • Bodří venkované (premiéra: sezona 1884/1885) – Buissonová[4]
  • Diblík z hor (premiéra: sezona 1884/1885) – Marta Bartáková[4]
  • Faust (premiéra: sezona 1884/1885) – Čarodějka[4]
  • Karthaginka (premiéra: sezona 1884/1885) – Tiffa[4]
  • Majitel hutí (premiéra: sezona 1884/1885) – Brigita[4]
  • Mlynář a jeho dítě (premiéra: sezona 1884/1885) – Terezie, Vdova Záleská[4]
  • Odetta (premiéra: sezona 1884/1885) – Sára Ventadourová[4]
  • Příbuzní (premiéra: sezona 1884/1885) – Kateřina[4]
  • Služebník svého pána (premiéra: sezona 1884/1885) – Donátová[4]
  • Strakonický dudák (premiéra: sezona 1884/1885) – Lesana, Rosava[4]
  • Strýc Sam (premiéra: sezona 1884/1885) – Paní Godvinová[4]
  • Tvrdohlavci (premiéra: sezona 1884/1885) – Nanetta[4]
  • Umrlčí hlava (premiéra: sezona 1884/1885) – Háta[4]
  • Ve veřejném životě (premiéra: sezona 1884/1885) – Františka[4]
  • Zbloudilá ovečka (premiéra: sezona 1884/1885) – Amédina[4]
  • Zvon reklamy (premiéra: sezona 1884/1885) – Monika[4]
  • Antony (premiéra: sezona 1885/1886) – Hostinská[4]
  • Éra Kubánkova (premiéra: sezona 1885/1886) – Vdova Zásmucká[4]
  • Julius Caesar (premiéra: sezona 1885/1886) – Druhá žena z lidu[4]
  • Krištof Kolumbus (premiéra: sezona 1885/1886) – Clara[4]
  • Vlasť (premiéra: sezona 1885/1886) – Gundula[4]
  • Doktor Kalous (premiéra: sezona 1886/1887) – Marie[4]
  • Flik a Flok (premiéra: sezona 1886/1887) – Marta[4]
  • Fromont ml. a Risler st. (premiéra: sezona 1886/1887) – Mistress Dobson[4]
  • Georgetta (premiéra: sezona 1886/1887) – Robertina[4]
  • Jan Výrava (premiéra: sezona 1886/1887) – Kyralová[4]
  • Jiříkovo vidění (premiéra: sezona 1886/1887) – Slečna Zuzana Poličanská[4]
  • Koriolan (premiéra: sezona 1886/1887) – Valerie[4]
  • Manželské štěstí (premiéra: sezona 1886/1887) – Klára[4]
  • Naši furianti (premiéra: sezona 1886/1887) – Františka Bušková, Terezka[4]
  • Šlechetníci (premiéra: sezona 1886/1887) – Ludmila[4]
  • Válka v míru (premiéra: sezona 1886/1887) – Matilda[4]
  • Čech a Němec (premiéra: sezona 1887/1888) – Dorotka[4]
  • Král Lear (premiéra: sezona 1887/1888) – Regan[4]
  • Lesní panna (premiéra: sezona 1887/1888) – Pí. Davisonová[4]
  • Maloměstští diplomati (premiéra: sezona 1887/1888) – Veronika Omcirková[4]
  • Milada (premiéra: sezona 1887/1888) – Marketa[4]
  • Mravenci (premiéra: sezona 1887/1888) – Marta Palcová[4]
  • Pařížský román (premiéra: sezona 1887/1888) – Paní de Luce[4]
  • Rodina Benoitonova (premiéra: sezona 1887/1888) – Adolfina[4]
  • Rodinná vojna (premiéra: sezona 1887/1888) – Paní Efrosina Špuláková[4]
  • Sylvia, víla Dianina (premiéra: sezona 1887/1888) – Diana[4]
  • Zlatohlávek (premiéra: sezona 1887/1888) – Paní z Rosbachu[4]
  • Bibliotekář (premiéra: sezona 1888/1889) – Sarah Gildernová[4]
  • Cesta kolem světa v 80 dnech (premiéra: sezona 1888/1889) – Nakahýra[4]
  • Fantaska (premiéra: sezona 1888/1889) – Akvaria[4]
  • Fotografie (premiéra: sezona 1888/1889) – Amalie[4]
  • Fromont ml. a Risler st. (premiéra: sezona 1888/1889) – Mrs. Dobson[4]
  • Jací jsou ti naši muži (premiéra: sezona 1888/1889) – Olga[4]
  • Následky prvního manželství (premiéra: sezona 1888/1889) – Blanche[4]
  • Nervosní ženy (premiéra: sezona 1888/1889) – Elvíra[4]
  • Nora (premiéra: sezona 1888/1889) – Mariana[4]
  • Orfeus v podsvětí (premiéra: sezona 1888/1889) – Juno[4]
  • Pohádka o nalezeném štěstí (premiéra: sezona 1888/1889) – Vdova po chudém tkalci[4]
  • Proletáři (premiéra: sezona 1888/1889) – Kamilla Szederváryová[4]
  • Ravuggiollo, loupežník Apeninský (premiéra: sezona 1888/1889) – Klotilda Želinská[4]
  • Světec či blázen (premiéra: sezona 1888/1889) – Vévodkyně de Almonte[4]
  • Zastávka ve druhém poschodí (premiéra: sezona 1888/1889) – Nina[4]
  • Zlatý pavouk (premiéra: sezona 1888/1889) – Hermina[4]
  • Ďáblovy pilulky (premiéra: sezona 1889/1890) – Sklepnice první[4]
  • Gazdina roba (premiéra: sezona 1889/1890) – Mešjanovka, Kotlibovka[4]
  • Sedm havranů (premiéra: sezona 1889/1890) – Královna vil[4]
  • Škola pohostinství (premiéra: sezona 1889/1890) – Naděžda Nikitišna[4]
  • Tchyně (premiéra: sezona 1889/1890) – Paní Filochová[4]
  • Vojnarka (premiéra: sezona 1889/1890) – Hospodská[4]
  • Adrienna Lecouvreurová (premiéra: sezona 1890/1891) – Markýza de Vigny[4]
  • Čest (premiéra: sezona 1890/1891) – Amalie[4]
  • Ďáblova legenda (premiéra: sezona 1890/1891) – Paní Lutická[4]
  • Diblík (premiéra: sezona 1890/1891) – Marta Bartáková[4]
  • Druhá mladost (premiéra: sezona 1890/1891) – Marie Petrovna Šuvajová[4]
  • Její pastorkyňa (premiéra: sezona 1890/1891) – Pastuchyňa[4]
  • Křivé cesty (premiéra: sezona 1890/1891) – Vilemina[4]
  • Macbeth (premiéra: sezona 1890/1891) – První čarodějka[4]
  • Odetta (premiéra: sezona 1890/1891) – Sára Ventadourová[4]
  • Rákoš Rákoczy (premiéra: sezona 1890/1891) – Dvořačka[4]
  • Sen v noci Svatojanské (premiéra: sezona 1890/1891) – Hypolita[4]
  • Sirotek lovoodský (premiéra: sezona 1890/1891) – Mrs. Judith Harleight[4]
  • Svět malých lidí (premiéra: sezona 1890/1891) – Petráška[4]
  • Fernanda (premiéra: sezona 1891/1892) – Paní de Brionne, Baronka[4]
  • Královna loutek (premiéra: sezona 1891/1892) – Selka[4]
  • Revisor (premiéra: sezona 1891/1892) – Fevroňa Petrovna Pošlepkina[4]
  • Žurnalisté (premiéra: sezona 1891/1892) – Cizí zpěvačka[4]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ V roce 1863 v tomto česko-německém plzeňském divadelním souboru krátce působil i herec Jindřich Mošna.[5]
  2. ↑ Národní divadlo bylo po předchozím požáru nově otevřeno 11. června 1881 a fungovalo až do druhého požáru dne 12. srpna 1881. Nově po druhém požáru bylo opět otevřeno od 18. listopadu 1883.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q Jindřiška Slavínská (herečka Staré gardy Národního divadla) [online]. Správa pražských hřbitovů [cit. 2018-03-18]. Herci, dramaturgové, režiséři. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-27. 
  2. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Apolináře, sign. AP Z37, s. 41
  3. ↑ Soupis pražských obyvatel: Ritter Ludvík [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-06-28]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar as at au av aw ax ay az ba bb bc bd be bf bg bh bi bj bk bl bm bn bo bp bq br bs bt bu bv bw bx by bz ca cb cc cd ce cf cg ch ci cj ck cl cm cn co cp cq cr cs ct cu cv cw cx cy cz Životopis: Jindřiška Slavínská (Datum narození: 27.12.1843, Datum úmrtí: 11.07.1908) [online]. Archiv - Národní divadlo [cit. 2018-03-18]. Dostupné online. 
  5. ↑ Jindřich Mošna (* 01.08.1837 - 06.05.1911), životopis [online]. Archiv - Národní divadlo [cit. 2018-03-18]. Dostupné online. 
  6. ↑ LORIŠ, Jan. Mánesovy podobizny. Praha: SNKLHU, 1954. Dostupné online. S. 42. 
  7. ↑ a b c d e f g h i j k l MOTÝL, Ivan. Koně ušlapali herečku aneb noviny před sto lety [online]. www.tyden.cz, 2008-07-11 [cit. 2018-03-18]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Vladimír Procházka a kol.: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 449–450

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jindřiška_Slavínská&oldid=24164202“