Jindřiška Slavínská
| Jindřiška Slavínská | |
|---|---|
 Jindřiška Slavínská | |
| Rodné jméno | Jindřiška von Ritterová[1] |
| Narození | 27. prosince 1843 Lvov, Ukrajina  Ruské impérium [1] |
| Úmrtí | 11. července 1908 (ve věku 64 let) Praha  Rakousko-Uhersko [1] |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Rodiče | Ludvík Ritter z Rittersbergu |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.Grave.jpg)
Jindřiška Slavínská, původním jménem Henrietta Rittersbergová z Rittersbergu (27. prosince 1843, Lvov (Ukrajina)[1] – 11. července 1908, Praha[2]), byla divadelní herečka, kterou divadelní historici řadí mezi tzv. Starou gardu Národního divadla.
Život
[editovat | editovat zdroj]Jindřiška Slavínská (vlastním jménem německy Henrietta von Ritter, resp. von Rittersberg[3]) se narodila 27. prosince roku 1843 ve Lvově na dnešní Ukrajině jako dcera člena české šlechtické rodiny Ludvíka Rittera z Rittersbergu.[1] V dětství ji vychovávala sestra jejího otce, spisovatelka a překladatelka Henrietta Ritterová z Rittersbergu. Její dědeček Jan Ritter z Rittersbergu byl historik, první životopisec Josefa Dobrovského, a vydavatel českých národních písní.
Kariéra
[editovat | editovat zdroj]Jindřiška studovala herectví u pražské německé herečky Friederike Herbstové (1805–1865).[4][1] Poprvé vystoupila v roce 1862 v ochotnickém Divadle u svatého Mikuláše.[1] O rok později (1863) Slavínská debutovala v Prozatímním divadle.[1] Do souboru Prozatímního divadla nebyla přijata, a proto odešla do Plzně k divadelní společnosti J. Wahlburga-Wesetzkého (společnost někdy uváděna jako J. Walburga-Wesetzkého[5]), která v Plzni hrála česká i německá představení.[1][p 1] Jindřiška Slavínská získala angažmá do Prozatímního divadla v roce 1864.[1] V tomto divadle působila až do roku 1881, kdy celý herecký soubor Prozatímního divadla přešel do Národního divadla.[1][p 2] Na jevišti Národního divadla vystupovala Jindřiška Slavínská až do roku 1892.[1] Tehdy byla nucena ze zdravotních důvodů (chronické onemocnění hlasivek[5]) odejít (ve věku 49 let) na předčasný odpočinek.[1]
Mánesovy podobizny
[editovat | editovat zdroj]Josef Mánes byl přítelem Jindřišky Slavínské a v roce 1860 zachytil v kresbě její podobu. Tu opakovaně uplatnil, nejznámější je postava Panny (znamení zvěrokruhu) na kalendářní desce pražského orloje.[7]
Úmrtí
[editovat | editovat zdroj]Velkolepá slavnost pražské smetánky (tzv. Květinové korzo pořádané u Průmyslového paláce), která se konala v červenci roku 1908 v pražské Stromovce ukončila předčasně život Jindřišky Slavínské.[1] Ve věku 65 let dne 11. července 1908 tragicky zahynula následkem úrazu, když se ocitla pod kopyty koně, který se tehdy ve Stromovce před Šlechtovou restaurací[8] splašil.[1] Ve své poslední vůli Jindřiška Slavínská věnovala svůj dům hercům[8] (na vybudování hereckého azylu) a královskému městu Praha odkázala své rozsáhlé umělecké sbírky.[1] (V těchto sbírkách bylo mimo jiné mnoho děl Antonína Chitussiho nebo děl z dílny malířů z rodiny Mánesů).[1]
Pohřeb Jindřišky Slavínské se konal 14. července 1908[8] do hrobky Skrejšovských na Olšanských hřbitovech.[8] (VI, 7c, 64).
Policejní protokol ze dne 11. července 1908 popisoval tragickou událost následujícím způsobem:[8]
"Policie sděluje o neštěstí na výstavišti toto. Dnes asi po 5. hodině odpolední jel promenádní cestou za průmyslovým palácem po druhé průvod květinového korsa, v němž zúčastnil se baron Gyergyesi se čtyřspřežním okrášleným povozem taženým ruskými vraníky. ... Jak zjištěno bylo, jsou koně velice krevní a temperamentní, následkem čehož jsou lekavými a potleskem i šumotem povstalým mezi obecenstvem počali se plašiti. ... Splašenými koňmi byla slečna Slavínská, bývalý člen Národního divadla, kopnuta s takovou prudkostí do hlavy, že utrpěla zlomeninu kosti lebeční a svému poranění podlehla. ... Splašení koně zranili i mnoho diváků, některé těžce."Policejní protokol, 11. července 1908, [8]
Právo lidu (deník sociálních demokratů) referovalo o události ve svém vydání ze dne 12. července 1908 takto:[8]
"Slavínská byla povalena a kopyto splašeného koně strašlivým úderem dopadlo na její obličej. V mžiku byl obličej rozbit, nos uražen, oči vyteklé. ... Ještě větší hrůzy byly způsobeny divokým úprkem, který nastal, sotva splašený kůň vrazil do lidu. Lidé padali na zem a jiní hnali se přes ně. Křik, volání o pomoc, nářek, úpění a sténání ohlušovalo."[8]Právo lidu, 12. července 1908, [8]
Ve čtvrtek 16. července 1908 napsal Jaroslav Hašek lístek, adresovaný své budoucí ženě Jarmile Mayerové (Jarmile Haškové). V něm popsal událost ze svého úhlu pohledu takto:[8]
"Víš, já byl také na květinovém korzu a ještě s několika pány chytal jsem toho splašeného koně; mne odhodil stranou a já si vymkl palec. Sotva držím dnes ještě péro v ruce, ale palec zas je na svém místě, ale ještě několik neděl bude oteklý. Také jsem se uhodil do zad, že jsem nemohl hned popadnout dech."[8]Jaroslav Hašek - korespondence, 13. července 1908, [8]
Divadelní role
[editovat | editovat zdroj]- Berta Malmová (premiéra: sezona 1883/1884) – Sara, Hanna[5]
- Fedora (premiéra: sezona 1883/1884) – Baronka Ockarova[5]
- Frou-Frou (premiéra: sezona 1883/1884) – Vychovatelka[5]
- Jedenácté přikázání (premiéra: sezona 1883/1884) – Veronika[5]
- Josef Kajetán Tyl (premiéra: sezona 1883/1884) – Paní Lásková[5]
- Magelona (premiéra: sezona 1883/1884) – Helena Milínská[5]
- Makbeth (premiéra: sezona 1883/1884) – První čarodějnice[5]
- Nájemníci pana domácího (premiéra: sezona 1883/1884) – Paní Blondeauová[5]
- Opožděné psaní (premiéra: sezona 1883/1884) – Paní Solange[5]
- Paličova dcera (premiéra: sezona 1883/1884) – Vdova Jedličková[5]
- Panenské sliby (premiéra: sezona 1883/1884) – Paní Dobrovská[5]
- Pelikán (premiéra: sezona 1883/1884) – Paní de Vieuxtour[5]
- Pražský žid (premiéra: sezona 1883/1884) – Rebeka[5]
- Prospěcháři (premiéra: sezona 1883/1884) – Hraběnka Zenobie Skalinská[5]
- Romeo a Julie (premiéra: sezona 1883/1884) – Hraběnka Kapuletová[5]
- Řemeslnická merenda (premiéra: sezona 1883/1884) – Paní Wachtelová[5]
- Sen v noci svatojanské (premiéra: sezona 1883/1884) – Hypolita[5]
- Těžké ryby (premiéra: sezona 1883/1884) – Dorota[5]
- Zábavní vlak (premiéra: sezona 1883/1884) – Paní Pinchardová[5]
- Závisť (premiéra: sezona 1883/1884) – Agata[5]
- Bodří venkované (premiéra: sezona 1884/1885) – Buissonová[5]
- Diblík z hor (premiéra: sezona 1884/1885) – Marta Bartáková[5]
- Faust (premiéra: sezona 1884/1885) – Čarodějka[5]
- Karthaginka (premiéra: sezona 1884/1885) – Tiffa[5]
- Majitel hutí (premiéra: sezona 1884/1885) – Brigita[5]
- Mlynář a jeho dítě (premiéra: sezona 1884/1885) – Terezie, Vdova Záleská[5]
- Odetta (premiéra: sezona 1884/1885) – Sára Ventadourová[5]
- Příbuzní (premiéra: sezona 1884/1885) – Kateřina[5]
- Služebník svého pána (premiéra: sezona 1884/1885) – Donátová[5]
- Strakonický dudák (premiéra: sezona 1884/1885) – Lesana, Rosava[5]
- Strýc Sam (premiéra: sezona 1884/1885) – Paní Godvinová[5]
- Tvrdohlavci (premiéra: sezona 1884/1885) – Nanetta[5]
- Umrlčí hlava (premiéra: sezona 1884/1885) – Háta[5]
- Ve veřejném životě (premiéra: sezona 1884/1885) – Františka[5]
- Zbloudilá ovečka (premiéra: sezona 1884/1885) – Amédina[5]
- Zvon reklamy (premiéra: sezona 1884/1885) – Monika[5]
- Antony (premiéra: sezona 1885/1886) – Hostinská[5]
- Éra Kubánkova (premiéra: sezona 1885/1886) – Vdova Zásmucká[5]
- Julius Caesar (premiéra: sezona 1885/1886) – Druhá žena z lidu[5]
- Krištof Kolumbus (premiéra: sezona 1885/1886) – Clara[5]
- Vlasť (premiéra: sezona 1885/1886) – Gundula[5]
- Doktor Kalous (premiéra: sezona 1886/1887) – Marie[5]
- Flik a Flok (premiéra: sezona 1886/1887) – Marta[5]
- Fromont ml. a Risler st. (premiéra: sezona 1886/1887) – Mistress Dobson[5]
- Georgetta (premiéra: sezona 1886/1887) – Robertina[5]
- Jan Výrava (premiéra: sezona 1886/1887) – Kyralová[5]
- Jiříkovo vidění (premiéra: sezona 1886/1887) – Slečna Zuzana Poličanská[5]
- Koriolan (premiéra: sezona 1886/1887) – Valerie[5]
- Manželské štěstí (premiéra: sezona 1886/1887) – Klára[5]
- Naši furianti (premiéra: sezona 1886/1887) – Františka Bušková, Terezka[5]
- Šlechetníci (premiéra: sezona 1886/1887) – Ludmila[5]
- Válka v míru (premiéra: sezona 1886/1887) – Matilda[5]
- Čech a Němec (premiéra: sezona 1887/1888) – Dorotka[5]
- Král Lear (premiéra: sezona 1887/1888) – Regan[5]
- Lesní panna (premiéra: sezona 1887/1888) – Pí. Davisonová[5]
- Maloměstští diplomati (premiéra: sezona 1887/1888) – Veronika Omcirková[5]
- Milada (premiéra: sezona 1887/1888) – Marketa[5]
- Mravenci (premiéra: sezona 1887/1888) – Marta Palcová[5]
- Pařížský román (premiéra: sezona 1887/1888) – Paní de Luce[5]
- Rodina Benoitonova (premiéra: sezona 1887/1888) – Adolfina[5]
- Rodinná vojna (premiéra: sezona 1887/1888) – Paní Efrosina Špuláková[5]
- Sylvia, víla Dianina (premiéra: sezona 1887/1888) – Diana[5]
- Zlatohlávek (premiéra: sezona 1887/1888) – Paní z Rosbachu[5]
- Bibliotekář (premiéra: sezona 1888/1889) – Sarah Gildernová[5]
- Cesta kolem světa v 80 dnech (premiéra: sezona 1888/1889) – Nakahýra[5]
- Fantaska (premiéra: sezona 1888/1889) – Akvaria[5]
- Fotografie (premiéra: sezona 1888/1889) – Amalie[5]
- Fromont ml. a Risler st. (premiéra: sezona 1888/1889) – Mrs. Dobson[5]
- Jací jsou ti naši muži (premiéra: sezona 1888/1889) – Olga[5]
- Následky prvního manželství (premiéra: sezona 1888/1889) – Blanche[5]
- Nervosní ženy (premiéra: sezona 1888/1889) – Elvíra[5]
- Nora (premiéra: sezona 1888/1889) – Mariana[5]
- Orfeus v podsvětí (premiéra: sezona 1888/1889) – Juno[5]
- Pohádka o nalezeném štěstí (premiéra: sezona 1888/1889) – Vdova po chudém tkalci[5]
- Proletáři (premiéra: sezona 1888/1889) – Kamilla Szederváryová[5]
- Ravuggiollo, loupežník Apeninský (premiéra: sezona 1888/1889) – Klotilda Želinská[5]
- Světec či blázen (premiéra: sezona 1888/1889) – Vévodkyně de Almonte[5]
- Zastávka ve druhém poschodí (premiéra: sezona 1888/1889) – Nina[5]
- Zlatý pavouk (premiéra: sezona 1888/1889) – Hermina[5]
- Ďáblovy pilulky (premiéra: sezona 1889/1890) – Sklepnice první[5]
- Gazdina roba (premiéra: sezona 1889/1890) – Mešjanovka, Kotlibovka[5]
- Sedm havranů (premiéra: sezona 1889/1890) – Královna vil[5]
- Škola pohostinství (premiéra: sezona 1889/1890) – Naděžda Nikitišna[5]
- Tchyně (premiéra: sezona 1889/1890) – Paní Filochová[5]
- Vojnarka (premiéra: sezona 1889/1890) – Hospodská[5]
- Adrienna Lecouvreurová (premiéra: sezona 1890/1891) – Markýza de Vigny[5]
- Čest (premiéra: sezona 1890/1891) – Amalie[5]
- Ďáblova legenda (premiéra: sezona 1890/1891) – Paní Lutická[5]
- Diblík (premiéra: sezona 1890/1891) – Marta Bartáková[5]
- Druhá mladost (premiéra: sezona 1890/1891) – Marie Petrovna Šuvajová[5]
- Její pastorkyňa (premiéra: sezona 1890/1891) – Pastuchyňa[5]
- Křivé cesty (premiéra: sezona 1890/1891) – Vilemina[5]
- Macbeth (premiéra: sezona 1890/1891) – První čarodějka[5]
- Odetta (premiéra: sezona 1890/1891) – Sára Ventadourová[5]
- Rákoš Rákoczy (premiéra: sezona 1890/1891) – Dvořačka[5]
- Sen v noci Svatojanské (premiéra: sezona 1890/1891) – Hypolita[5]
- Sirotek lovoodský (premiéra: sezona 1890/1891) – Mrs. Judith Harleight[5]
- Svět malých lidí (premiéra: sezona 1890/1891) – Petráška[5]
- Fernanda (premiéra: sezona 1891/1892) – Paní de Brionne, Baronka[5]
- Královna loutek (premiéra: sezona 1891/1892) – Selka[5]
- Revisor (premiéra: sezona 1891/1892) – Fevroňa Petrovna Pošlepkina[5]
- Žurnalisté (premiéra: sezona 1891/1892) – Cizí zpěvačka[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ V roce 1863 v tomto česko-německém plzeňském divadelním souboru krátce působil i herec Jindřich Mošna.[6]
- ↑ Národní divadlo bylo po předchozím požáru nově otevřeno 11. června 1881 a fungovalo až do druhého požáru dne 12. srpna 1881. Nově po druhém požáru bylo opět otevřeno od 18. listopadu 1883.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q Jindřiška Slavínská (herečka Staré gardy Národního divadla) [online]. Správa pražských hřbitovů [cit. 2018-03-18]. Herci, dramaturgové, režiséři. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-27.
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Apolináře, sign. AP Z37, s. 41
- ↑ Soupis pražských obyvatel: Ritter Ludvík [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-06-28]. Dostupné online.
- ↑ Pražská pobytová přihláška
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar as at au av aw ax ay az ba bb bc bd be bf bg bh bi bj bk bl bm bn bo bp bq br bs bt bu bv bw bx by bz ca cb cc cd ce cf cg ch ci cj ck cl cm cn co cp cq cr cs ct cu cv cw cx cy cz Životopis: Jindřiška Slavínská (Datum narození: 27.12.1843, Datum úmrtí: 11.07.1908) [online]. Archiv - Národní divadlo [cit. 2018-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-18.
- ↑ Jindřich Mošna (* 01.08.1837 - 06.05.1911), životopis [online]. Archiv - Národní divadlo [cit. 2018-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-18.
- ↑ LORIŠ, Jan. Mánesovy podobizny. Praha: SNKLHU, 1954. Dostupné online. S. 42.
- ↑ a b c d e f g h i j k l MOTÝL, Ivan. Koně ušlapali herečku aneb noviny před sto lety [online]. www.tyden.cz, 2008-07-11 [cit. 2018-03-18]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Vladimír Procházka a kol.: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 449–450
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřiška Slavínská na Wikimedia Commons - Jindřiška Slavínská v databázi Archivu Národního divadla
- Portrét: Jindřiška Slavinská (civilní fotografie) Archivováno 2. 12. 2018 na Wayback Machine. – Foto: Karel Váňa (* 29.11.1867 – † 21.05.1951) (herec, fotograf)
