Jiřina Popelová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jiřina Popelová
Narození 29. února 1904
Praha
Úmrtí 14. června 1985 (ve věku 81 let)
Praha
Povolání pedagožka
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jiřina Popelová-Otáhalová (29. února 1904, Praha14. června 1985 Praha) byla česká filozofka a komenioložka.

Život[editovat | editovat zdroj]

Studovala klasickou filologii a filozofii na Karlově univerzitě, kterou ukončila v roce 1928 doktorátem filozofie. Poté následovalo téměř dvacetileté působení na středních školách, přerušené jen studiem v Římě (1933-34), kde se seznámila s dílem B. Croceho. Po druhé světové válce získala profesuru a působila v Praze a Olomouci, kde byla na zdejší Univerzitě Palackého v letech 19501953 rektorkou – jako první žena v úřadu rektora v dějinách českého školství. 30 let byla členkou Sociálně demokratické strany, od roku 1948 až do konce života členka KSČ. Roku 1970 byla v rámci normalizace vyhozena z FF UK.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Dílo profesorky Otáhalové je mnohostranné, sahá od velkého množství novinových a časopiseckých článků k rozsáhlým filozofickým monografiím. Řada rukopisů ovšem nebyla vydána. V mnoha ohledech jde o jednu z nejdůležitějších postav české filozofie 20. století - především v oblastech filozofie dějin, etiky a komeniologie. Některé práce jsou však snad až příliš poplatné marxisticko-leninské ideologii.

Hlavní oblasti zájmu[editovat | editovat zdroj]

  • metodologie společenských věd (Poznání kulturní skutečnosti - 1936)
  • filozofie dějin (Tři studie z filosofie dějin - 1946)
  • komeniologie (J.A. Komenského cesta ke Všenápravě - 1958, Filozofia J.A. Komenského - 1985)
  • etika (Etika - 1962)
  • dějiny filozofie (Zrod filosofie, Rozpad klasické filosofie)

Celým jejím dílem se prolíná základní snaha o nalezení kompromisu mezi tradicí českého pozitivismu (byla žákyní Františka Krejčího) a některých východisek marxistického myšlení. Právě proto je někdy její myšlení marginalizováno a odsuzováno.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Pokorný Z.: Jiřina Popelová. Praha 1989.
  • Gabriel J. (ed.): Jiřina Popelová, filozofka a učitelka filozofie. UJEP: Brno 1984.
  • Foglarová Eva (red.), Filosofka Jiřina Popelová. Sborník ke 100. výročí narození a 20. výročí úmrtí významné české filosofky. Praha : Univerzita Karlova, FF, 2005. ISBN 80-7308-087-7
  • Hajíček J.: Jiřina Popelová. In: Remišová,A.: Dejiny etického myslenia. Kalligram: Bratislava 2008.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]