Jiřina Popelová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Jiřina Popelová
Narození 29. února 1904
Praha
Úmrtí 14. června 1985 (ve věku 81 let)
Praha
Povolání pedagožka
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jiřina Popelová-Otáhalová (29. února 1904, Praha14. června 1985 Praha) byla česká filozofka a komenioložka.

Život[editovat | editovat zdroj]

Studovala klasickou filologii a filozofii na Karlově univerzitě, kterou ukončila v roce 1928 doktorátem filozofie. Poté následovalo téměř dvacetileté působení na středních školách, přerušené jen studiem v Římě (1933-34), kde se seznámila s dílem B. Croceho. Po druhé světové válce získala profesuru a působila v Praze a Olomouci, kde byla na zdejší Univerzitě Palackého v letech 19501953 rektorkou – jako první žena v úřadu rektora v dějinách českého školství. 30 let byla členkou Sociálně demokratické strany, od roku 1948 až do konce života členka KSČ. Roku 1970 byla v rámci normalizace vyhozena z FF UK.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Dílo profesorky Otáhalové je mnohostranné, sahá od velkého množství novinových a časopiseckých článků k rozsáhlým filozofickým monografiím. Řada rukopisů ovšem nebyla vydána. V mnoha ohledech jde o jednu z nejdůležitějších postav české filozofie 20. století - především v oblastech filozofie dějin, etiky a komeniologie. Některé práce jsou však snad až příliš poplatné marxisticko-leninské ideologii.

Hlavní oblasti zájmu[editovat | editovat zdroj]

  • metodologie společenských věd (Poznání kulturní skutečnosti - 1936)
  • filozofie dějin (Tři studie z filosofie dějin - 1946)
  • komeniologie (J.A. Komenského cesta ke Všenápravě - 1958, Filozofia J.A. Komenského - 1985)
  • etika (Etika - 1962)
  • dějiny filozofie (Zrod filosofie, Rozpad klasické filosofie)

Celým jejím dílem se prolíná základní snaha o nalezení kompromisu mezi tradicí českého pozitivismu (byla žákyní Františka Krejčího) a některých východisek marxistického myšlení. Právě proto je někdy její myšlení marginalizováno a odsuzováno.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Pokorný Z.: Jiřina Popelová. Praha 1989.
  • Gabriel J. (ed.): Jiřina Popelová, filozofka a učitelka filozofie. UJEP: Brno 1984.
  • Foglarová Eva (red.), Filosofka Jiřina Popelová. Sborník ke 100. výročí narození a 20. výročí úmrtí významné české filosofky. Praha : Univerzita Karlova, FF, 2005. ISBN 80-7308-087-7
  • Hajíček J.: Jiřina Popelová. In: Remišová,A.: Dejiny etického myslenia. Kalligram: Bratislava 2008.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]