Jean-Baptiste Colbert

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jean-Baptiste Colbert
Colbert1666.jpg
Narození29. srpna 1619
Remeš
Úmrtí6. září 1683 (ve věku 64 let)
Paříž
Příčina úmrtíVyčerpán prací
Místo pohřbeníKostel svatého Eustacha
Alma materPařížská univerzita
Povoláníekonom, politik, právník a správní úředník
Oceněnídůstojník Řádu svatého Ducha
rytíř Řádu sv. Michala
Nábož. vyznáníkatolická církev
DětiJean-Baptiste Colbert[1]
Jeanne-Marie Colbert[2]
Jacques Nicolas Colbert
Marie-Anne Colbert[1]
Jean-Jules-Armand Colbert
Louis Colbert
RodičeNicolas Colbert de Vandières[1] a Marie Pussortová[1]
PříbuzníCharles Colbert, markýz de Croissy a Nicolas Colbert (sourozenci)
Marie Jean Baptiste Colbert, Marquis de Seignelay[1] (vnuk)
Funkcehlavní státní ministr Francie (1661–1683)
hlavní kontrolor financí (1665–1683)
24. křeslo Francouzské akademie (1667–1683)
Minister for the Maison du Roi (1669–1683)
Secretary of State of the Navy (1669–1683)
PodpisJean-Baptiste Colbert – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jean-Baptiste Colbert (29. srpna 1619, Remeš6. září 1683, Paříž) byl nejprve osobním sekretářem kardinála Mazarina a po jeho smrti se stal v roce 1661 francouzským ministrem financí za vlády Ludvíka XIV.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jean-Baptiste Colbert začal zavádět ve Francii hospodářskou teorii merkantilismu, ve které viděl jedinou cestu pro oživení francouzské ekonomiky. Příslovečný byl Colbertův protekcionismus francouzského trhu, který chránil zavedením vysokých cel na dovážené zboží. Podporoval zakládání manufaktur, rozšiřování dopravní sítě či budování nových přístavů a průplavů. Za jeho působení bylo vybudováno silné obchodní a válečné loďstvo, takže Francie se stala třetí světovou námořní velmocí,[3] která usilovala o nové kolonie a realizovala se především v Severní Americe, Přední Indii, Indonésii a Madagaskaru. Byly založeny Východoindická a Západoindická společnost.

Byl osvícencem a zavrhoval nadvládu papežského stolce. Založil mnoho vědeckých a uměleckých institucí, k nimž patří např. Francouzská akademie věd, botanická zahrada, hvězdárna... Sbíral umělecké památky a rozšířil královskou knihovnu.[3]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Byl otcem markýze de Seignelay, který byl za Ludvíka XIV. ministrem námořnictva a dokončil jím započaté dílo tzv. Code Noir. Jeho bratrem byl markýz de Croissy, jenž za stejného panovníka zastával úřad ministra zahraničí (1680–1696). Po Charlesovi byl ministrem zahraničí i jeho nejstarší syn markýz de Torcy (1696–1715). Jean-Baptistův druhorozený syn Jacques Nicolas, byl arcibiskup rouenský. Všichni tito příbuzní vděčili za své postavení právě Jean-Baptistovi, který byl u Ludvíka XIV. velmi oblíben a považoval jej za svého nejvěrnějšího a nejpoctivějšího spolupracovníka. Po roce 1680 ale Colbertův vliv na krále opadnul.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jean-Baptiste Colbert na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. Dostupné online. [cit. 2016-01-16]
  3. a b Komenského slovník naučný. 1. vyd. Svazek II.. Praha: Nakladatelství a vydavatelství Komenského slovníku naučného, 1937. S. 339. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

24. křeslo Francouzské akademie
Předchůdce:
Jean de Silhon
16671683
Jean-Baptiste Colbert
Nástupce:
Jean de La Fontaine