Jaroslav Šternberk
| Jaroslav hrabě ze Šternberka | |
|---|---|
| 7. majitel šternberského majorátu Častolovice-Zásmuky | |
| Ve funkci: 18. února 1858 – 18. července 1874 | |
| Předchůdce | Josef Leopold (Leopold I.) ze Šternberka |
| Nástupce | Leopold II. ze Šternberka |
| Poslanec Českého zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1861 – 1870 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Člen rakouské Panské sněmovny | |
| Ve funkci: 1861 – 18. července 1874 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Tajný rada | |
| Ve funkci: 1867 – 18. července 1874 | |
| Panovník | František Josef I. |
| C. k. komoří | |
| Ve funkci: 1845 – 18. července 1874 | |
| Panovník | Ferdinand I., František Josef I. |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Str. ústavověrného velkostatku Str. konzervativního velkostatku |
| Narození | 12. února 1809 Zásmuky  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 18. července 1874 (ve věku 65 let) Zásmuky nebo Praha  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Kaple Narození Panny Marie v Zásmukách |
| Titul |  hrabě |
| Choť | (1835) Eleonora Orczy de Orczi (1811–1865) |
| Rodiče | Leopold I. (Josef Leopold) Sternberg (1770 ?/1776–1858) a Marie Karolína z Walseggu (1781–1857) |
| Děti | Rosa Karolina, provdaná Hohenlohe-Bartensteinová a později Croyová (1836–1918) |
| Příbuzní | bratr: Leopold ze Šternberka (1811–1899) bratr: Zdeněk ze Šternberka (1813–1900) zeť: Karel z Hohenlohe-Bartenstein (1837–1877) zeť: Leopold z Croy (1827–1894) děd: Adam František Arnošt ze Šternberka (1711–1789) babička: Marie Anna Wilczek († 1807) synovec: Alois ze Šternberka (1850–1907) synovec: Filip ze Šternberka (1852–1924) synovec: Leopold III. ze Šternberka (1865–1937) synovec: Václav Vojtěch ze Šternberka (1868–1930) |
| Ocenění | Císařský rakouský řád Leopoldův (1863) Vojenský záslužný kříž Válečná medaile |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jaroslav ze Šternberka, německy Jaroslaw von Sternberg (12. února 1809[1][2][3] Zásmuky[3] – 18. července 1874[1][2][4][3][5] Zásmuky[2][6][5] nebo Praha[7][4][3]), byl rakouský šlechtic z rodu Šternberků a politik z Čech, poslanec Českého zemského sněmu.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]
Patřil do starobylého šlechtického rodu Šternberků. Byl velkostatkářem.[1] Patřil k leopoldovské hlavní rodové linii. Jeho otcem byl Leopold I. ze Šternberka (1776–1858), matkou Marie Karolína hraběnka z Walseggu (1781–1857). Bratrem byl Leopold Mořic ze Šternberka (1811–1899). Dalším bratrem byl Zdenko Sternberg (1813–1900). Jaroslav sloužil v rakouské armádě, kde dosáhl hodnosti majora.[2] Měl titul tajného rady. Byl mu udělen Císařský rakouský řád Leopoldův, Vojenský záslužný kříž a Válečná medaile. Měl titul hraběte a patřily mu fideikomisní statky Zásmuky a Častolovice a alodiální statky Neděliště, Chlum a Chodecin.[4] Roku 1866 se mu dostalo od císaře za loajálnost a činy během okupace Pruskem výrazu Nejvyšší spokojenosti.[8]
Roku 1873 koupil za 630 000 zlatých statek Bílé Poličany. V roce 1843 se stal členem stavovského Českého zemského sněmu.[1] V kruzích šlechty byl prý oblíbený. Jeho hlavní zálibou byl lov.[5]
V 60. letech se zapojil i do vysoké politiky. Od 18. dubna 1861 byl dědičným členem Panské sněmovny (nevolená horní komora Říšské rady).[2]
,_z%C3%A1mek.jpg)
V zemských volbách v roce 1861 byl zvolen na Český zemský sněm, kde zastupoval kurii velkostatkářskou, svěřenecké velkostatky.[9] Mandát zde obhájil v zemských volbách v lednu 1867[10] a krátce poté vypsaných volbách v březnu 1867.[11] Patřil do Strany ústavověrného velkostatku, která odmítala české státní právo a profilovala se provídeňsky a centralisticky.[2][6] Český tisk v nekrologu uvádí, že v době zemských voleb v roce 1872, kdy ústavověrná strana prováděla rozsáhlé majetkové machinace s cílem ovlivnit výsledek voleb ve velkostatkářské kurii, se Šternberk od ústavověrných odklonil a přešel ke Straně konzervativního velkostatku, kam vzácným rodem svým i povahou právě šlechtickou přináležel.[5]
Zemřel po dlouhé nemoci[4] 18. července 1874 na zámku v Zásmukách[6][5] nebo v Praze.[7] Byl pohřben, stejně jako jeho žena Eleonora, v hrobce pod kaplí Narození Panny Marie v Zásmukách, kterou nechal v roce 1867 upravit.[12]
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Dne 28. dubna 1835 se v Budapešti jeho manželkou stala hraběnka Eleonora Orczy de Orczi (1811–1865). Měli dceru Rosu Karolínu, která se provdala za knížete Karla Hohenlohe-Bartensteina.[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 300.
- ↑ a b c d e f Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Bd. 38. Wien: [s.n.], 1879. Dostupné online. Kapitola Sternberg, Jaroslaw (1809–1874), s. 276. (německy)
- ↑ a b c d Sternberg [online]. genealogy.euweb.cz [cit. 2016-04-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Personalnachrichten. Deutsche Zeitung. Červenec 1874, čís. 97, s. 2. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Úmrtí. Moravská orlice. Červenec 1874, roč. 12, čís. 165, s. 3. Dostupné online.
- ↑ a b c Personal-Nachrichten. Deutsche Zeitung. Červenec 1874, čís. 914, s. 3. Dostupné online.
- ↑ a b c POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 361.
- ↑ Pražský denník. Praha: Vojtěch Kubelka, 27.10.1866, 1(135), s. (2). ISSN 1803-4837.
- ↑ Národní listy 26. 3. 1861, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=6086933&picp=&it=&s=djvu
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1867skc/1/stenprot/001schuz/s001003.htm
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/1/stenprot/001schuz/s001005.htm
- ↑ JUŘÍK, Pavel. Šternberkové: panský rod v Čechách a na Moravě. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2013. 208 s. ISBN 978-80-242-4065-7. S. 175.
