Jaroslav Starý (odbojář)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jaroslav Starý
Narození22. dubna 1891
Sobíňov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. října 1942
Koncentrační tábor Mauthausen
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopraven zastřelením
BydlištěŠestajovice 182
Národnostčeská
Vzdělánívyučený
Povolánízahradník
ChoťMarie Hrůzová
RodičeJosef a Josefa Staří
Příbuzníbratr Josef, sestra Marie
člen sokola
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Starý (22. dubna 1891 Sobíňov24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl český voják britské armády a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí, první světová válka a služba v britské armádě[editovat | editovat zdroj]

Jaroslav Starý se narodil 22. dubna 1891 v Sobíňově v okrese Havlíčkův Brod v rodině Josefa a Josefy Starých. Vyučil se zahradníkem, k c. a k. armádě byl odveden v roce 1907 a prezenční službu si odbyl v Miskolci. Po jejím skončení se usadil v Klánovicích a živil se zahradničením. Nedlouho před vypuknutím první světové války odjel do Velké Británie kde byl na podzim 1914 jako občan nepřátelského státu internován nejprve v Portsmouthu, od dubna 1915 v Dorchesteru, následně ve Wakefieldu a Stobsu. Dne 2. července 1917 vstoupil do britské armády a jako její příslušník byl odeslán v srpnu téhož roku do Indie konkrétně do Bombaje a dále do Džabalpuru. Zde se Jaroslav Starý přihlásil do vojenského orchestru jako klarinetista a do komorního souboru jako violončelista. V únoru 1918 se Starého jednotka přesunula do Kvéty v Pákistánu, kde se v roce 1919 zúčastnil třetí anglo-afghánské války. Na podzim 1919 byl propuštěn a na Vánoce téhož roku se vrátil do Československa. Oficiálně byl z britské armády demobilizován 24. dubna 1920.

Mezi světovými válkami[editovat | editovat zdroj]

Po návratu do Československa se Jaroslav Starý vrátil do Klánovic k provozování svého zahradnického řemesla, v roce 1928 se přestěhoval do vlastního domu v Šestajovicích. Oženil se, manželka Marie rozená Hrůzová působila v Šestajovicích jako učitelka. Byl aktivní v Sokole, stal se náčelníkem okrsku.

Protinacistický odboj[editovat | editovat zdroj]

Jaroslav Starý se do protinacistického odboje zapojil na začátku roku 1942 na žádost Františka Kroutila (rovněž sokolského činovníka). Spolu s Břetislavem Baumanem pomáhali s přesunem materiálu, výbušnin a zbraní výsadku Anthropoid a jeho rozmístěním na bezpečná místa v Praze. Poskytl též parašutistům kontakt na Jaroslava Piskáčka. Dne 16. června 1942 zradil odbojáře Karel Čurda; poté, co se přihlásil na gestapu, rozjela se vlna zatýkání. Jaroslav Starý byl zatčen 15. července téhož roku a s Břetislavem Baumanem vyslýchán nejprve v Nehvizdech, následně byli oba převezeni do pankrácké věznice. Na konci srpna 1942 byla zatčena jeho manželka Marie, oba byli poté vězněni v koncentračním táboře Terezín. Dne 27. září byli stanným soudem odsouzeni k trestu smrti a 24. října zastřeleni v koncentračním táboře Mauthausen během fingované zdravotní prohlídky.

Posmrtná ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • Manželům Starým byla na jejich domě v Šestajovicích čp. 182 odhalena pamětní deska.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]