Jaroslav Pála

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jaroslav Pála
Jaroslav Jan Pála.jpg
Narození 27. září 1882
Přelíc
Úmrtí 9. března 1963 (ve věku 80 let)
Ilava
Povolání podnikatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Jaroslav Pála (27. září 1882, Přelíc9. března 1963, Ilava) byl český podnikatel, zakladatel elektrotechnické firmy Pála a spol. (později Bateria Slaný) a v letech 1940–1944 starosta města Slaný. Je též znám tím, že v době heydrichiády předal četnictvu dopis, který inicioval lidickou tragédii.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Otec Jaroslava Jana Pály byl hostinský Václav Pála (1855 – 1905), který provozoval hostince v různých obcích poblíž Slaného. Jaroslav Jan Pála byl mladší ze dvou synů. Otci se živnost nedařila a přestěhoval se s rodinou do Slaného, kde pracoval jako natěrač. Prožil chudé dětství, matka skončila v ústavu pro duševně choré. Ve Slaném vychodil Pála měšťanskou školu, pracoval jako poslíček a vyučil se zámečníkem ve slánské firme Bolzano, Tedesco & comp.[1] Spisovatel Karel Scheinpflug, který v  té době ve Slaném žil, vzpomínal ve sborníku vydaném k továrníkovým šedesátinám na Pálův zájem o literaturu a  jeho aktivní činnost ve slánské knihovně.[2]

Pobyt v Hamburku[editovat | editovat zdroj]

Roku 1905 odešel Jaroslav Pála do Hamburku, ke se roku 1919 stal spolumajitelem chemické továrny Hamburger Batterienfabrik. V Německu byl členem krajanského spolku Svornost[p 1] a podporoval krajanské aktivity české menšiny. Ještě během pobytu v Německu založil s dalším společníkem firmu Pála a spol..[3]

Návrat do Slaného[editovat | editovat zdroj]

V roce 1924 se Pála natrvalo přestěhoval i s rodinou do Slaného. Pod jeho vedením výroba Pálovy továrny vzrůstala a firma úspěšně expandovala i do zahraničí. V roce 1925 se přestěhovala z pronajatých prostor do nového objektu a o dva roky později již zaměstnávala 300 pracovníků. Symbolem továrny se stalo trojúhelníkové logo s koněm osvětlovaným žárovkou.[4] V roce 1932 se výroba diversifikovala, přibyly např. radiopřijímače a další výrobky. Mezi produkty byla například i obdoba Francovky, zvaná Karmelitka.[5] Firma se postupně rozšiřovala o další objekty.[6]

Činnost za okupace[editovat | editovat zdroj]

Rozvoj firmy Palaba pokračoval i za války. V roce 1944 dávala práci 600 zaměstnancům a vyráběla 31 miliónů článků za rok.[6] V letech 1940-1944 byl Pála starostou Slaného. Též podporoval rodiny zatčených spoluobčanů.

Dopis, který zapříčinil zkázu Lidic[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší dohledaná publikace, která vychází mj. z výslechů zainteresovaných osob, byla vydána v roce 1945 Ministerstvem vnitra.[7] Novější zdroje popisují podíl Jaroslava Pály na lidické tragédii v zásadě shodně, pouze zdůrazňují rozdílné detaily, případně přidávají spekulace. Např. Jaroslav Andrejs, který podrobně ve svých knihách zdokumentoval okolnosti atentátu na Heydricha se v první verzi, kterou vydal roku 1947 pod pseudonymem Jan Drejs a názvem Za Heydrichem stín, o roli J. J. Pály ještě nezmiňuje.[8] V rozšířené verzi Smrt boha smrti z roku 1998 již Pálově podílu na tragédii věnoval celou stránku.[9]

Příběh je shodně popisován takto:

Dopis s adresou P. T. firma Pala, akc. společnost ve Slaném, Andulka, závodní číslo 210 došel Pálovi k přečtení 3. června 1942, již otevřený zaměstnanci firmy. Obsahoval text:

Drahá Aničko,

promiň, že Ti píši tak pozdě, a snad mě pochopíš, neb víš, že mám mnoho práce a starostí. Co jsem chtěl udělat, tak jsem udělal. Onoho osudného dnes jsem spal někde na Čabárně. Jsem zdráv. Na shledanou tento týden a pak již se neuvidíme. Milan

— In:LIDICE Čin krvavého teroru  a porušení zákonů i základních lidských práv, s. 26

Pála zatelefonoval na četnickou stanici a četník, který se dostavil, se domníval, že jde obyčejný milostný dopis. Naopak Pála měl považovat odesilatele za jednoho z útočníků na Heydricha. A měl též prohlásit: „Už abyste ho měli, abychom konečně měli klid.“ (Pála toto tvrzení ve svém protokolu popřel; též popíral, že by požadoval předání dopisu gestapu.[10]) Poté, co četníci předali informace gestapu, následoval výslech adresátky – Anny Maruščákové (též psáno Maruszczáková[p 2]), která při něm zmínila i Lidice; tam vyřizovala vzkaz, o kterém se domnívala, že je od Josefa Horáka, který utekl v roce 1939 z Protektorátu. To vedlo gestapo k přesvědčení, že jsou na stopě útočníků a v důsledku k vraždě obyvatel obce Lidice.

Odsouzení a závěr života[editovat | editovat zdroj]

Ihned po vypuknutí Pražského povstání, 6. května 1945 byl Pála zatčen. Během soudu se hájil mj. tím, že se obával provokace německé konkurence a že věřil, že četnictvo nepodnikne nic, co by mohlo mít nepříznivé následky. Naopak rozsudek uváděl, že dopis se netýkal zájmů jeho firmy a měl být adresátce předán; i kdyby se mu v době heydrichiády zdál podezřelý, mohl ho podle názoru soudu zničit protože se nejednalo o dopis doporučený.[11] V roce 1947 byl odsouzen nejprve na doživotí, v roce 1955 mu byl trest změněn na 25 let žaláře. Postupně byl umístěn ve věznicích Bory, Leopoldov a Ilava. Jeho zdravotní stav se zhoršoval, v roce 1962 bylo konstatováno, že je hluchý a slepý. K předčasnému propuštění však nedošlo i přes opakované žádosti dcery Anny (včetně žádosti presidentu Klementu Gottwaldovi o udělení milosti).[3]

Zemřel ve věznici v Ilavě, urna s jeho popelem byla uložena na slánském hřbitově po roce 1989, neoznačená, v rodinném hrobě.

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

V Hamburku se Pála roku 1906 oženil s Elisabeth Dienstetovou (1880-1946), která byla dcerou jeho mistra.[p 3] Manželé Pálovi Měli syna Rudolfa (1907-1980) a dceru Annu (1911-1996).

Syn Rudolf Pála byl vychováván jako nástupce majitele firmy. Po vystudování obchodní akademie v Hamburku ještě absolvoval chemickou školu. V továrně svého otce vedl chemickou výrobu. Spolu s ním byl v roce 1945 zatčen pro podezření z kolaborace, to se ale ukázalo jako neopodstatněné a Rudolf Pála byl po třech měsících propuštěn. Pracoval pak v Kralupech nad Vltavou jako dělník. Dcera Anna Pálová byla po mozkové obrně invalidní, přesto pracovala jako administrativní síla. Po roce 1945 se marně pokoušela o osvobození svého otce.[2]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Továrna Pála a spol.
Dobová inzerce – Továrna Pála a spol., Slaný, 1927

Továrna Pála a spol.[editovat | editovat zdroj]

Nejvýznamnějším činem Jaroslava Jana Pály je založení a úspěšné provozování továrny na výrobu elektrických článků a baterií ve Slaném (později Bateria Slaný). Výroba započala 1. září 1919 pod názvem Pála a spol., továrna elektrických článků a baterií ve Slaném. Zde Pála navázal na své zkušenosti z Německa. V roce 1920 byla firma přeměněna na akciovou společnost. Zásadním způsobem se začala rozvíjet poté, co se Pála v roce 1924 vrátil z Hamburku do Slaného a stal se úřadujícím členem správní rady.[12] Výroba se postupně rozšiřovala, firma expandovala do zahraničí a v roce 1930 dosáhla historicky největšího výrobního výkonu, když vyráběla přes 50 000 baterií denně.[3]

V roce 1932 se výroba diversifikovala, přibyly např. radiopřijímače a další výrobky. Firma se postupně rozšiřovala o další objekty.[6]

Veřejná činnost[editovat | editovat zdroj]

Ještě před tím, než byl zvolen starostou, předložil Pála 1. září 1939 veřejnosti program Lepší Slaný. Tento program počítal především s rozvojem veřejných staveb města, jako vybudování sportovního stadionu, rozhledny a přírodního divadla. Zrekonstruovány měly být stavby radnice, divadla a plovárny. Válka znemožnila realizaci programu a dokončen byl v roce 1940 pouze Hasičský dům.[13]

Dne 25. dubna 1940 byl Jaroslav Jan Pála zvolen starostou Slaného. Oslavy 100. výročí narození Antonína Dvořáka vyvrcholily odhalením jeho busty, město navštívil i president Hácha. Počátkem roku 1944 bylo rozpustily okupační úřady slánské obecní zastupitelstvo a ustavily správní komisi. Pála byl funkce starosty zbaven.

Další osudy firmy Palaba[editovat | editovat zdroj]

Dne 6. května 1945 byl závod Pála akc. spol. znárodněn. V roce 1946 byl zřízen národní podnik (později státní podnik) Bateria a produkce se dále rozvíjela. Po roce 1990 upadla firma do odbytových potíží, které postupně řešila. Protože její činnost již mnohdy nesouvisela s výrobou baterií, navrátila se v roce 1993 k názvu Palaba a. s. V roce 1997 byla restrukturalizována a rozdělena na Nástrojárnu Palaba s.r.o.[14]Bateria Slaný CZ s.r.o.[15][16]

Posmrtná připomínka[editovat | editovat zdroj]

V roce 2017 uspořádalo Městské vlastivědné muzeum a město Slaný výstavu s názvem Továrník Pála a Lepší Slaný. K výstavě byl vydán katalog.[3]

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Posádka vzducholodi Italia, která měla v roce 1928 doletět k severnímu pólu, se po ztroskotání zachránila též díky radiostanici napájené bateriemi Pálovy firmy.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Spolek Svornost působil v Hamburku již od roku 1870.[1]
  2. Viz její vlastnoruční podpis na zachované občanské legitimaci.[2]
  3. Jinde se uvádí, že byla dcerou holiče.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Bolzano: Historie značky
  2. a b c Zdeněk Víšek: Slánští purkmistrové a starostové 1850–1945 (VIII. část). Slánský obzor. 8/2004, s. 4-6. Dostupné online.  
  3. a b c d Továrník Pala a Lepší slaný. In Jan Čečrdle a kol.. Slaný : Vlastivědné muzeum ve Slaném, 2017. ISBN 978-80-906066-2-3.
  4. Vývoj průmyslu ve Slaném. Národní listy (Příloha Slaný a okolí). 22. 10. 1927, s. 2 a 4. Dostupné online.  
  5. NIKEL, Zbyněk. Jaroslav Jan Pála – the Czech electrical engineer, entrepreneur, inventor, and innovator of galvanic cells [online]. Praha: POSTER 2016 - 20th International Student Conference on Electrical Engineering, 2016-05-24, [cit. 2017-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b c Palaba.cz: Z historie
  7. LOUDA, Vlastimil. LIDICE Čin krvavého teroru a porušení zákonů i základních lidských práv. . Praha : Ministerstvo vnitra ČSR, 1945. Kapitola Záhadný dopis ve Slaném, s. 26.  
  8. DREJS, Jan. Za Heydrichem stín. Praha : Naše vojsko, 1947. Kapitola Německá pomsta, s. 289-294.  
  9. ANDREJS, Jaroslav. Smrt boha smrti. Brno : Jota, 1998. ISBN 80-7217-011-2. Kapitola Předehra, s. 270.  
  10. Kladenský deník.cz: Ze slánského starosty a továrníka vězněm
  11. Továrník Pala a Lepší Slaný. In Jan Čečrdle a kol.. Slaný : Vlastivědné muzeum ve Slaném, 2017. ISBN 978-80-906066-2-3.
  12. Robert Šimek: Podnikání na baterky. Euro. 3. 7. 2006, s. 3. Dostupné online.  
  13. Zdeněk Víšek: Osud jednoho Čecha, Jaroslav Jan Pála. Slánský obzor. 15/2007, s. 38-59.  
  14. Nástrojárna Palaba
  15. Bateria Slaný CZ: O společnosti
  16. Palaba: Historie společnosti

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]