Jana Portugalská (1439–1475)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Jana Portugalská (1439))
Jana Portugalská
královna Kastilie a Leónu
Portrét
Jana Portugalská
Doba vlády21. květen 145511. prosinec 1474
Narození20. březen 1439
Quinta do Monte Olivete, Almada, Prtugalsko
Úmrtí12. prosince 1475
Madrid
Pohřbenaklášter San Francisco, Madrid
PředchůdceIsabela Portugalská
NástupceIsabela Portugalská
ManželJindřich IV. Kastilský
PotomciJana
DynastieAvizové
OtecEduard I. Portugalský
MatkaEleonora Aragonská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Znak Jany Portugalské

Jana Portugalská (20. března 1439, Quinta do Monte Olivete, Almada12. prosince 1475, Madrid) byla rodem portugalská infantka a sňatkem kastilská královna.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Původ, mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodila se jako nejmladší z devíti dětí portugalského krále Eduarda I. a jeho manželky Eleonory Aragonské, dcery Ferdinanda I. Aragonského a Eleonory z Alburquerque. Narodila se jako pohrobek svého otce, jenž zemřel půl roku před jejím narozením v září roku 1438.

Kastilská královna[editovat | editovat zdroj]

21. května roku 1455 se v Córdobě provdala za kastilského krále, svého bratrance Jindřicha IV. Jana byla jeho druhou manželkou – své první manželství s Blankou Navarrskou nechal Jindřich po třinácti letech trvání papežem Mikulášem V. anulovat, neboť po celou dobu manželství nebyl schopen s Blankou intimně žít; v království byly rozšířeny zvěsti o tom, že král je impotentní. Jana porodila teprve po sedmi letech bez dětí v únoru roku 1462 dceru, jež dostala jméno po matce, v království však dostala přídomek "La Beltraneja" kvůli tomu, že podle rozšířených zvěstí jejím skutečným otcem měl být Beltrán de la Cueva, jenž byl považován za dlouholetého milence královny.

Skandály a mimomanželské děti[editovat | editovat zdroj]

Za svého pobytu u kastilského dvora vzbuzovala pohoršení kastilské šlechty svými přes míru smělými oděvy a volnými mravy – její dekolty byly příliš vyzývavé a chování provokativní. Byli jí připisováni četní milenci, včetně známého básníka Juana Rodrígueze de la Cámara. Po narození dcery Jany a rozšíření zvěstí o jejím nelegitimním původu Jindřich vykázal královnu Janu do vyhnanství na hrad Coca u Segovie kardinála Fonsecy. Zde se zamilovala do kardinálova synovce Pedra de Castilla y Fonseca (pravnuka krále Petra I. Kastilského) a porodila mu dva syny – dvojčata. Jindřich se s ní roku 1468 rozvedl s tím, že jejich manželství bylo od počátku nelegitimní.

Manželský život a legitimita dcery[editovat | editovat zdroj]

Otázka, zda byl Jindřich IV. Kastilský skutečně impotentní a otázka otcovství Jany la Beltraneja nebyla nikdy zodpovězena. Některé prameny ozřejmují způsob, jakým měla královna otěhotnět – prostřednictvím předchůdce umělého oplodnění, per cannam auream (prostřednictvím zlaté trubičky). To i další popisy umožnily španělskému lékaři a historikovi Gregoriu Marañónovi vypracovat Ensayo biológico sobre Enrique IV de Castilla y su tiempo (Biologická esej o Jindřichu IV. Kastilském a jeho době) (Madrid 1930), kde u krále diagnostikoval eunuchoidní dysplasii na základě akromegalie; v současnosti pak se jeho porucha definuje jako endokrinopatie, patrně tumor hypofýzy, manifestovaná chronickou renální lithiázou, impotencí, anomálií penisu a neplodností, kromě psychopatologických projevů.

V každém případě svědectví a doklady o jeho impotenci mohly být rozhlášeny jeho protivníky, kteří jich mohli využít jako politické zbraně. Když totiž zemřel mladší nevlastní Jindřichův bratr Alfons, jemuž byla jako chlapci dána v nástupnictví přednost před jeho starší sestrou Isabelou, přešli Alfonsovi přívrženci mezi stoupence Isabeliny. Protože byla žena stejně jako Jindřichova dcera Jana, pro uznání její legitimity jako následnice bylo třeba zpochybnit legitimitu Janinu.

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Po Jindřichově smrti v roce 1474 tedy začala Jana Portugalská bránit nástupnická práva své dcery Jany la Beltraneja k trůnu Kastilie a Leónu. Již koncem následujícího roku (12. prosince 1475) ve věku 36 let zemřela. Pochována byla ve františkánském klášteře v Madridu. Její hrob se do dnešní doby nedochoval. Její dcera Jana la Beltraneja se svých dědických práv nedobrala, kastilskou královnou se stala její teta Isabela.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Alfons IV. Portugalský
 
 
Petr I. Portugalský
 
 
 
 
 
 
Beatrix Kastilská
 
 
Jan I. Portugalský
 
 
 
 
 
 
Lourenço Martins
 
 
Teresa Lourenço
 
 
 
 
 
 
Sancha Martinsová
 
 
Eduard I. Portugalský
 
 
 
 
 
 
Eduard III. Anglický
 
 
Jan z Gentu
 
 
 
 
 
 
Filipa z Hainault
 
 
Filipa z Lancasteru
 
 
 
 
 
 
Jindřich z Grosmontu
 
 
Blanka z Lancasteru
 
 
 
 
 
 
Isabela z Beaumontu
 
Jana Portugalská
 
 
 
 
 
Jindřich II. Kastilský
 
 
Jan I. Kastilský
 
 
 
 
 
 
Jana z Peñafielu
 
 
Ferdinand I. Aragonský
 
 
 
 
 
 
Petr IV. Aragonský
 
 
Eleonora Aragonská
 
 
 
 
 
 
Eleonora Sicilská
 
 
Eleonora Aragonská
 
 
 
 
 
 
Alfons XI. Kastilský
 
 
Sancho Kastilský
 
 
 
 
 
 
Eleonora z Guzmánu
 
 
Eleonora z Alburquerque
 
 
 
 
 
 
Petr I. Portugalský
 
 
Beatrix Portugalská
 
 
 
 
 
 
Inés de Castro
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Juana de Portugal na španělské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Královna Kastilie a Leónu
Předchůdce:
Isabela Portugalská
14551474
Jana Portugalská (1439–1475)
Nástupce:
Isabela Portugalská