Jana la Beltraneja
| Jana la Beltraneja | |
|---|---|
| portugalská královna | |
 | |
| Doba vlády | 1475–1481 |
| Narození | 28. únor 1462 |
| Úmrtí | 12. duben 1530 |
| Předchůdce | Isabela de Coimbra |
| Nástupce | Eleonora de Viseu |
| Manžel | Alfons V. Portugalský |
| Dynastie | Trastámarové |
| Otec | Jindřich IV. Kastilský (zpochybňováno) |
| Matka | Jana Portugalská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jana la Beltraneja nebo také Jana Kastilská (28. února 1462 – 12. dubna 1530) byla krátce druhou manželkou portugalského krále Alfonse V. a portugalskou královnou. Po rozvodu vstoupila do kláštera.
Původ
[editovat | editovat zdroj]Jana byla dcerou kastilského krále Jindřicha IV. a jeho druhé manželky Jany Portugalské. Jako jediný králův oficiální potomek byla od svého narození dědičkou kastilského trůnu. Vzhledem ke skutečnosti, že Jindřich neměl z tohoto ani z předchozího manželství jiné potomky, se proslýchalo, že je impotentní. Později se objevily zvěsti, že královna Jana měla poměr s kastilským šlechticem Beltránem de La Cueva, který by tak mohl být Janiným otcem. Tuto domněnku vyslovil ve svých dějinách Hispánie Alfonso Fernandéz de Palencia v roce 1474, v době, kdy po smrti krále Jindřicha IV. vypukl spor o kastilský trůn mezi Jindřichovou dcerou Janou a jeho nevlastní sestrou Isabelou Kastilskou. Příběh o nevěře Janiny matky a nemanželském původu její dcery měl zřejmě ospravedlnit Isabelin nárok na kastilský trůn. Nicméně pochyby o tom, že Jana není královou dcerou se objevily v souvislosti s politickým bojem v Kastilii již dříve.
V důsledku podezření, že Jana Kastilská byla splozena v nemanželském loži, získala přezdívku La Beltraneja, která se traduje dodnes. Na druhé straně však někteří historici uvádějí, že Beltrán de la Cueva nebyl v inkriminované době u královského dvora vůbec přítomen. Není vyloučeno, že Jindřich IV. byl fyzicky indisponován a nebyl schopen intimního života, proto navrhl jeden z židovských lékařů manželům metodu oplodnění per cannam auream, tedy prostřednictvím zlaté trubičky. Pokud k tomu opravdu došlo, jednalo by se o první známý příklad umělého oplodnění, které samozřejmě tehdejší církev zakazovala. Pravdu však nelze dokázat nebo ověřit, a tak zůstane otázka Janina původu i nadále nezodpovězena.[1]
Dědička kastilského království
[editovat | editovat zdroj]V roce 1464 byl Jindřich IV. přinucen rebelující šlechtou přislíbit ruku své dvouleté dcery svému nevlastnímu mladšímu bratrovi Alfonsovi s tím, že budou v budoucnu vládnout společně. V roce 1468 však Janin čtrnáctiletý strýc zemřel a ona sama přišla o přímá práva na trůn, neboť její otec uznal smlouvou v Guisandu nástupnická práva své nevlastní sestry Isabely Kastilské.
V roce 1470 přiměl Jindřichův rádce Juan Pacheco, markýz z Villeny, krále, který se cítil dotčený Isabelinou tajnou svatbou s následníkem aragonského trůnu Ferdinandem, aby vystoupil proti smlouvě s Isabelou a znovu uznal Janu za svoji legitimní dědičku. Poté ho přesvědčoval, aby dívku provdal za portugalského krále Alfonsa V., který byl bratrem Janiny matky a byl o 30 let starší než ona sama s tím, že bude hájit její dědický nárok na vládu v Kastilii. Po smrti Jindřicha IV. Kastilského, ke které došlo koncem roku 1474, uznala část kastilské šlechty za dědičku trůnu Janu, část její tetu Isabelu, což rozpoutalo konflikt o nástupnictví, který trval další čtyři roky. V květnu 1475 vtrhl Alfons V. Portugalský s voskem do Kastilie a o patnáct dní později se s Janou oženil. Problémem samozřejmě bylo blízké příbuzenství manželů. Alfons V. sice získal v únoru 1477 od papeže Sixta IV. dispens k uzavření sňatku, jenž však na naléhání Isabeliny strany ještě v prosinci 1478 zrušil. Manželství se tak stalo neplatným.
Řeholnice
[editovat | editovat zdroj]Anulování manželství Alfonse V. s kastilskou dědičkou, dlouhá a nákladná válka, která postupně vyčerpala obě země a s níž nesouhlasil portugalský následník Alfonsův syn Jan, přiměla krále k tomu, že upustil od nároků na kastilské dědictví. Roku 1479 sjednány mírové podmínky, které řešily především budoucí postavení infantky Jany. Janě byla nabídnuta možnost vdát se za syna Isabely Kastilské a Ferdinanda Aragonského infanta Juana, až chlapec, kterému bylo teprve 11 let, dospěje, nebo vstoupit do kláštera. Vybrala si život v klausuře a odešla do kláštera sv. Kláry v Coimbře. Přestože se Isabela s Ferdinandem snažili ji zcela izolovat od politického života v Kastilii, představovala pro stabilitu kastilského království až do svých 50 let, kdy se mohla vdát a mít potomky, reálné nebezpečí. Když v roce 1504 zemřela Isabela Kastilská, byl Ferdinandu Aragonskému nabídnut sňatek s Janou jako prostředek, který by mu pomohl získat jistější postavení v Kastilii, kde si nepřál vládu svého zetě Filipa Habsburského. Plán však nebyl realizován. Jana podepisovala až do své smrti dopisy jako La reina (královna).
Ve fikci
[editovat | editovat zdroj]- Juana la Beltraneja, hra od Santiaga Sevilly. Zobrazení Juana Pacheca a Beltrána de la Cuevy ukazuje zhoubný vliv některých členů šlechty na princeznu Janu.
- Isabel, španělský televizní seriál o Isabele I. Kastilské, zahrnuje postavu Jany (neteře Isabely). Janu hraje Carmen Sánchez.
- The Queen's Cross, A Biographical Romance of Queen Isabella of Spain od Lawrence Schoonovera zahrnuje ve svém příběhu také postavu Jany la Beltraneja. Tento historický román vydalo nakladatelství William Sloane Associates, Inc. v New Yorku v roce 1955.
- Španělská trilogie od Jean Plaidy je psaná za pohledu Isabely, Ferdinanda a Jany la Beltraneja, zejména ve druhé knize Španělsko panovníkům.
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ BALFRAGE, Anna. La Beltraneja – aneb když vám přezdívka trvale zničí život. www.annabelfrage.com [online]. [cit. https://www.annabelfrage.com/2021/11/12/la-beltraneja-or-when-a-nickname-permanently-destroys-your-life/]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HUMBLE FERREIRA, Susannah. Juana La Beltraneja, Dynastic Fears, and Threats of Marriage (1475–1506). Renaissance and Reformation. 2021-04-15, roč. 43, čís. 4, s. 79–100. Dostupné online [cit. 2026-02-21]. ISSN 2293-7374. doi:10.33137/rr.v43i4.36383.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jana la Beltraneja na Wikimedia Commons
| Portugalská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Isabela z Coimbry |
1475–1478 Jana la Beltraneja |
Nástupce: Eleonora de Viseu |
| Kněžna z Asturie | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Jindřich |
1462–1464 Jana la Beltraneja |
Nástupce: Alfons |
