V tomto článku je použita zastaralá šablona.

Jan Suk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jan Suk
Narození 14. července 1951 (66 let)
Benešov
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Příbuzenstvo
praděd Antonín Dvořák
děd Josef Suk starší
nevlastní bratr Josef Suk mladší

Jan Suk (* 14. července 1951 Benešov) je český básník, esejista, literární kritik, filosof a literární publicista.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v hudební rodině. Je pravnukem skladatele Antonína Dvořáka a vnukem skladatele Josefa Suka. Jeho nevlastním bratrem byl houslový virtuóz Josef Suk. V letech 1972-1977 studoval na filosofické fakultě Karlovy univerzity v Praze obory filosofie, historie a estetika. Během studia i v následujících normalizačních letech navštěvoval bytové semináře Milana Machovce, Jana Patočky, Ladislava Hejdánka aj. Po absolutoriu byl několik let bez stálého pracovního poměru. V druhé polovině osmdesátých let žil v Praze a byl zaměstnán jako vědecký pracovník v estetickém oboru v Ústavu pro výzkum kultury a v Ústavu pro kulturně výchovnou činnost. Od konce roku 1989 do roku 1992 byl zaměstnán v Národní knihovně v Praze. Od roku 1992 do současnosti pracuje jako redaktor, později šéfredaktor pražského nakladatelství H&H, kde redakčně a editorsky připravil desítky beletristických i vědeckých titulů z české literatury i překladů z literatury světové. Je editorem stěžejních děl Jindřicha Chalupeckého, Václava Černého, Zdeňka Kalisty, Romana Jakobsona, Jiřiny Haukové, Zdeňka Rotrekla, Arnošta Lustiga a mnoha dalších autorů. Od roku 1994 řídí básnickou edici Poesis, v níž vyšlo téměř čtyřicet titulů české i světové poezie včetně zásadních antologií. Od počátku devadesátých let působí jako literární kritik a recenzent, příležitostně též jako literární publicista, zabývající se i výtvarným uměním, hudbou a divadlem. Recenzoval stovky knižních titulů prakticky ve všech odborných periodikách, ale také v denících, v Českém rozhlase a České televizi. Studie a esejistické texty publikoval rovněž v zahraničí, např. ve slovinském literárním časopise Sodobnost. Je autorem desítek knižních doslovů a studií. Pro Českou televizi se scenáristicky a moderátorsky podílel např. na dokumentu o životě a díle Josefa Suka Dotkl se mě prst Boží (2006) a na připravovaném dokumentu o K. H. Máchovi Kam vzhlédnu, tam mně schází tvář (2010). Řadu let působil jako redaktor internetového Portálu české literatury, pro který napsal stovky recenzí a medailonů předních českých autorů.

Jeho vlastní literární tvorba je koncentrována především do dvou oblastí: autor píše a vydává básnické knihy, ale věnuje se rovněž tvorbě esejistické. Z rozsáhlého básnického díla vytvářeného kontinuálně od konce šedesátých let do současnosti vyšel knižně zatím pouhý zlomek. Básně mají meditativní charakter a vyznačují se jazykovou přesností, úsporností a sklonem k hudebně znějícímu lyrismu. Až po roce 2000 se objevují rovněž básně a sbírky tematicky orientované na krizi duchovních a morálních hodnot a hledání pevného bodu v nejistém světě. Obdobné filosofické východisko charakterizuje také rozsáhlou esejistickou práci. Autor v ní uplatňuje mimořádnou erudici a komparatistickou schopnost zaměřenou na kulturně-historické fenomény. Polemizuje s postmodernou a svůj duchovní svět zakotvuje v křesťanské tradici stejně jako v antice, především pozdně římské a dekadentní. V básních i esejích často zpracovává filosofickou tematiku související s aktuálním životem znavené západní civilizace. Tyto texty jsou shrnuty např. v zatím poslední esejistické knize Jména v soumraku času (2012). Mnoho let spolupracuje s přední českou fotografkou a výtvarnicí Petrou Růžičkovou na knižních a výstavních projektech (např. je autorem průvodního textu k výstavě Cestou k Jedinému, 2002, autorem eseje a básnického cyklu ve fotografické bibliofilii Psáno na obrazy hřbitovů, 2010, autorem průvodních textů v monografii Pevnost. Kamenná hvězda Terezín, 2003 aj.)

Bibliografie (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • 2002 Potopené pevnosti, básnická sbírka, Kant, Praha
  • 2004 Krysy v Hadrianově vile. Esejistické texty 1996-2004, Concordia, Praha
  • 2006 Tajná schodiště, básně z let 2000-2001, spolu s fotografiemi Petry Růžičkové, Kant a Zahrada, Praha, Tábor
  • 2007 Spojené kameny, výbor z poezie 1970-2006, Protis, Praha
  • 2010 V aréně prachu, stínů a večerů. Eseje o ženských postavách v opeře, Pulchra, Praha
  • 2010 Psáno na obrazy hřbitovů. Fotografie Petra Růžičková, básně Jana Štroblová, Vladimír Křivánek, Jan Suk, Nakladatelství Aleš Prstek, Praha
  • 2011 Dohlednost v mlze, básnická sbírka, texty z let 2009-2010, Pulchra, Praha
  • 2012 Jména v soumraku času, esejistické texty z roku 2011, H&H, Praha

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]