Jan Sobota

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Msgre. prof. PhDr. ThDr. Jan Sobota
Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1935 – 1939
Stranická příslušnost
ČlenstvíČSL
SNJ

Narození9. února 1882
Dobšice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí18. února 1957
Poděbrady
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profesepedagog a katolický kněz
Náboženstvíkatolická církev
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Sobota (9. února 1882 Dobšice18. února 1957 Poděbrady[1]) byl český římskokatolický kněz, československý politik a meziválečný senátor Národního shromáždění ČSR za Československou stranu lidovou.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Kněžské svěcení přijal v roce 1907 v Římě. Své vzdělání si rozšířil a roku 1910 získal doktorát filozofie na papežském ústavu sv. Tomáše v Římě a roku 1911 doktorát církevního práva na papežské univerzitě sv. Apolináře v Římě. V letech 1911-1912 byl kaplanem a administrátorem farnosti Kladruby nad Labem. V letech 1912-1913 působil jako profesor náboženství reálky v Nové Pace. V letech 1913-1922 zastával post profesora náboženství na gymnáziu v Novém Bydžově.[1] Vyučoval náboženství na gymnáziu v Hradci Králové a později se tam stal profesorem teologie. Patřil mezi nejvýznamnější kněží královéhradecké diecéze, pracoval v Cyrilské jednotě a stal se také předsedou diecézního svazu katolické charity.

Od roku 1919 byl členem ČSL. Založil mnoho místních organizací ČSL (například v Novém Bydžově a Chlumci nad Cidlinou). Působil i jako župní vzdělavatel Orla a založil řadu orelských jednot. Byl typickým představitelem církevního proudu v prvorepublikové politice.[1]

V parlamentních volbách v roce 1935 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. V senátu setrval do jeho zrušení v roce 1939, přičemž krátce předtím ještě v prosinci 1938 přestoupil do nově vzniklé Strany národní jednoty.[2] Povoláním byl profesorem teologie v Hradci Králové.[3]

Roku 1940 byl jmenován infulovaným proboštem v Poděbradech, kde působil až do své smrti.[1] Od 1. ledna 1952 byl zároveň vikářem poděbradského vikariátu. Během života obdržel řadu církevních vyznamenání: biskupský notář (1921), skutečný konzisterní rada a asesor (1921), tajný papežský komoří (1932), papežský prelát (1938). Byl pohřben v Chlumci nad Cidlinou.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 238
  2. jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-13]. Dostupné online. (česky) 
  3. 8. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-13]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]